ČEZ: Stručná prognóza vývoje elektroenergetiky z pohledu ČEZ, a. s.

Stručná prognóza vývoje elektroenergetiky z pohledu ČEZ, a. s.

Projednávaná novela směrnice o vnitřním trhu Evropské unie s elektřinou předpokládá mimo jiné otevření trhu pro všechny odběratele, kromě domácností, od 1. července 2004, pro všechny konečné zákazníky pak nejdéle od 1. července 2007. Přijetí směrnice Evropským parlamentem se předpokládá v polovině roku 2003.
V České republice je od 1. ledna 2003 trh otevřen pro zákazníky se spotřebou vyšší než 9 GWh a od 1. ledna 2005 bude trh otevřen pro zákazníky se spotřebou vyšší než 100 MWh. Poslední etapa, tedy úplné otevření trhu, kdy se oprávněnými zákazníky stanou všichni odběratelé, začne 1. ledna 2006. Konečným stavem by měl být trh s elektřinou, na němž budou mít všichni dodavatelé právo nabízet svou energii a všichni odběratelé, budou mít právo zvolit si dodavatele elektřiny podle svého výběru. Novela „Energetického zákona“, která řeší zkrácení termínů liberalizace trhu s elektřinou o jeden rok, byla postoupena do druhého čtení v Poslanecké sněmovně, které proběhne v červnu 2003.
V roce 2002 byl připraven návrh nové směrnice Evropské unie o veřejných zakázkách. Tato směrnice by také mohla být přijata v polovině roku 2003. Pro ČEZ, a. s., by bylo významné rozhodnutí, že liberalizované činnosti, zejména výroba elektřiny a obchod, budou z režimu veřejných zakázek vyjmuty.
Velmi pravděpodobně však dojde k regulaci emisí CO2 podle limitů Kjótského protokolu, a to tak, že od roku 2005 budou přidělovány a obchodovány tzv. emisní kredity pro plyny vytvářející skleníkový efekt. Nadále bude poskytována administrativní podpora obnovitelným zdrojům a společné výrobě elektřiny a tepla. Tyto zdroje však představují pouze doplňkový způsob krytí poptávky po elektřině.
Současným vývojem na americkém i evropském trhu se potvrzuje charakter elektřiny jako komodity se specifickými obchodními riziky, vyžadujícími například zajištění obchodníka ostatními články dodavatelského řetězce a vyvážení regulované a liberalizované složky podniku. Americké společnosti, které podcenily rizika spekulativních obchodů, byly svými hospodářskými obtížemi donuceny opustit investice v Evropě a konsolidovat své pozice v USA, s negativním dopadem na likviditu některých trhů.
Obvyklý bilaterální obchod bude proto i nadále převládat, ostatní formy svůj podíl zvyšují jen velmi zvolna. Dalším projevem uvedených rizik jsou potíže British Energy, vyplývající z omezení pouze na výrobní článek dodavatelského řetězce. Obecným důsledkem popsaného vývoje je snížení atraktivity sektoru pro finanční investory, které nejspíše v blízké době přetrvá. Útlum investic do elektroenergetiky ve spojení s politickými omezeními jaderné energetiky v některých zemích, očekávaným růstem spotřeby elektřiny a zastaráváním stávajících elektráren by však v budoucnosti mohl vést ke snížení dnešního přebytku výrobních kapacit a v krajním případě k jejich nedostatku.
Akciová společnost ČEZ sama předpokládá investice do výstavby nových hnědouhelných elektráren (nejméně ve výši dvou třetin současného instalovaného výkonu těchto elektráren) po roce 2010. Současné elektrárny budou v té době již na hranici své životnosti a budou proto nahrazeny novými moderními zařízeními s vyšší účinností.
Pro zvýšení důvěry zákazníků i investorů administrativa Evropské unie i jednotlivých členských a kandidátských států při formování trhů s elektřinou dbá, kromě rychlosti liberalizace, důsledněji na to, aby prostředí stimulovalo stabilitu a zabezpečenost dodávek. Tyto záměry působí na cenu protichůdně, potenciál snižování nákladů působením soutěže bude v nejbližších letech vyčerpán, další výrazné snižování velkoobchodní ceny proto není pravděpodobné.
Lze očekávat, že koncentrace energetických podniků bude v důsledku uvedených jevů pokračovat. Podle předběžných studií může v USA v průběhu několika let vést zjednodušení a zefektivnění dodavatelských řetězců a snaha odběratelů o zabezpečení svého postavení k redukci počtu dodavatelů elektřiny konečným zákazníkům z nynějších téměř devadesáti na méně než deset, obdobný vývoj je zřejmý i v Evropské unii.
Se vstupem České republiky do Evropské unie lze očekávat ukončení bezdůvodného a diskriminačního rakouského zákazu dovážet elektřinu z České republiky, ale i odstranění obchodních bariér v dalších sousedních zemích (Polsko, Slovensko).