Srovnávací přehled z roku 2022 ukazuje, že v roce 2021 zůstala úroveň státní podpory na řešení hospodářských dopadů pandemie vysoká - Státní podpora

Každoroční srovnávací přehled státních podpor poskytuje komplexní přehled výdajů EU v oblasti státní podpory na základě zpráv poskytnutých členskými státy. Evropská komise dnes zveřejnila srovnávací přehled státní podpory z roku 2022, který se týká výdajů na státní podporu v roce 2021. Tento přehled z roku 2022 ukazuje, že politika státní podpory významně přispívá k tomu, aby členské státy mohly i nadále podporovat podniky v obtížné hospodářské situaci způsobené koronavirovou pandemií, přičemž zachovává rovné podmínky na jednotném trhu.

V roce 2021 vynaložily členské státy na opatření státní podpory pro všechny cíle s výjimkou podpory pro železnice a služby obecného hospodářského zájmu přibližně 335 miliard EUR. Výsledky ukazují, že zhruba 57 % této podpory (tj. přibližně 191 miliard EUR) pomohlo podnikům, které vážně postihla koronavirová pandemie, aby zůstaly životaschopné.

Srovnávací přehled státní podpory z roku 2022 zejména ukazuje, že pokud jde o výdaje na podporu v roce 2021:

• Členské státy vynaložily 334,54 miliardy EUR, tj. přibližně 2,3 % jejich celkového HDP v roce 2021, na státní podporu určenou na všechny cíle, s výjimkou podpory pro železnice a služby obecného hospodářského zájmu. Celkové výdaje na opatření týkající se hospodářských dopadů koronavirové pandemie dosáhly 190,65 miliardy EUR (přibližně 57 % celkových výdajů na státní podporu), zatímco veřejná podpora na další opatření nesouvisející s koronavirovou pandemií dosáhla 143,89 miliardy EUR (přibližně 43 % celkových výdajů).
• Ve srovnání s rokem 2020 výdaje členských států na státní podporu v roce 2021 po úpravě o inflaci klesly o –1,9 % (tj. 6,17 miliardy EUR). Konkrétně výdaje související s krizí COVID-19 vzrostly o 4,7 % ve stálých cenách (tj. 8,6 miliardy EUR) a podpora dalších opatření poklesla o 1,7 % (2,43 miliardy EUR).
• Pokud jde o výdaje na státní podporu v souvislosti s koronavirovou pandemií, Malta a Řecko jsou členské státy s největším podílem výdajů na státní podporu v souvislosti s onemocněním COVID-19 v poměru k jejich národnímu HDP za rok 2021 (2,48 %, resp. 2,46 %). Za nimi následuje Rakousko (2,1 %), Slovinsko (2 %), Lotyšsko a Slovensko (oba státy přibližně 1,9 % jejich HDP) a Německo (1,8 %). Švédsko (0,21 %) a Belgie (0,22 %) jsou členské státy, které vynaložily v relativním vyjádření nejméně a za nimi následují Estonsko a Irsko (0,4 %).
• Pokud jde o výdaje na státní podporu určenou pro cíle nesouvisející s koronavirovou krizí:

• • 27 členských států EU vynaložilo na státní podporu na další opatření nesouvisející s koronavirovou pandemií 143,89 miliardy eur, což odpovídá 0,99 % HDP EU-27 a 43 % celkových výdajů v roce 2021. Ve srovnání s rokem 2020 to představuje pokles, zatímco průměrná roční změna zaznamenaná v období 2015–2020 byla vždy kladná. To naznačuje, že v roce 2021 členské státy v důsledku pokračování krize COVID-19 a následné potřeby prodloužit poskytování opatření podpory v souvislosti s koronavirovou pandemií mírně snížily svou výdajovou kapacitu na cíle nesouvisející s krizí.
  • Stejně jako v předchozích letech jsou i v roce 2021 ochrana životního prostředí a úspory energie politickými cíli (nesouvisejícími s krizí), na něž členské státy vynaložily zdaleka nejvíce (69 miliard EUR). Výzkum a vývoj, včetně inovací, se staly druhým cílem, na který členské státy vynaložily nejvíce (18,77 miliardy EUR, což oproti roku 2020 představuje nárůst o 6,48 miliardy EUR). Dalším v pořadí byl regionální rozvoj (14,21 miliardy EUR).
  • V souladu s tímto pokračujícím trendem členské státy stále více využívají obecné nařízení o blokových výjimkách, které poskytuje prostor pro provádění určitých opatření s omezeným dopadem na vnitřní trh bez předchozího schválení Komisí, jakož i další odvětvové blokové výjimky (tj. nařízení o blokových výjimkách v zemědělství a nařízení o blokových výjimkách v odvětví rybolovu). V roce 2021 členské státy zavedly 2 365 nových opatření obecného nařízení o blokových výjimkách, 296 nových opatření nařízení o blokových výjimkách v zemědělství a 29 nových opatření nařízení o blokových výjimkách v odvětví rybolovu, což celkově odpovídá 83 % všech nových opatření státní podpory. S výjimkou opatření souvisejících s krizí COVID-19, nařízením o blokových výjimkách v zemědělství a nařízení o blokových výjimkách v odvětví rybolovu představují nová opatření obecného nařízení o blokových výjimkách 93 % celkových nových opatření nesouvisejících s krizí. Kromě toho výdaje v rámci opatření obecného nařízení o blokových výjimkách v roce 2021 ve srovnání s předchozím rokem vzrostly (+10 %, + 5,8 miliard EUR v reálných cenách), což představuje vyšší nárůst než v předchozích dvou letech (+6 % v roce 2020 a +8 % v roce 2019) na rozdíl od obecné snížené výdajové kapacity pro cíle nesouvisející s krizí.

Souvislosti

Dne 19. března 2020 byl přijat dočasný rámec státní podpory, který členským státům umožňuje využít plnou flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory, a během rozšíření onemocnění koronavirem tak podpořit ekonomiku. Tento dočasný rámec byl několikrát pozměněn: 3.dubna, 8. května, 29. června a 13. října 2020 a 28. ledna a 18. listopadu 2021. Jak bylo oznámeno v květnu 2022, dočasný rámec pro COVID-19 nebyl prodloužen (kromě několika výjimek) nad stanovený termín skončení platnosti 30. června 2022.

Dočasný rámec pro COVID-19 doplnil řadu možností, které mají členské státy k dispozici – např. opatření na odškodnění podniků za škody, které jim byly přímo způsobeny mimořádnými okolnostmi, nebo opatření na pomoc podnikům, jež se potýkají s nedostatkem likvidity a potřebují naléhavou nouzovou pomoc.

Dne 23. března 2022 přijala Komise rovněž dočasný krizový rámec pro státní podporu, aby mohly členské státy využít flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory a podpořit tak hospodářství v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Dočasný krizový rámec byl změněn 20. července a 28. října 2022, aby doplnil balíček opatření týkajících se připravenosti na zimu, a v souladu s plánem REPowerEU, jakož i s nařízením o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (nařízení (EU) 2022/1854) a návrhem nového nařízení o mimořádné situaci předloženým Komisí s cílem řešit vysoké ceny plynu v EU a zajistit bezpečnost dodávek během této zimy.

Dne 9. března 2023 přijala Evropská komise nový dočasný krizový a transformační rámec, který má v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody podnítit opatření podpory v odvětvích, jež jsou klíčová pro přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi. Nový rámec mění a z části prodlužuje dočasný krizový rámec, který byl přijat dne 23. března 2022, aby členským státům umožnil využít flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory a v kontextu války Ruska proti Ukrajině tak podpořit ekonomiku. Spolu se změnou obecného nařízení o blokových výjimkách, kterou Komise v tentýž den schválila, pomůže dočasný krizový a transformační rámec urychlit investice a financování, pokud je o výrobu čistých technologií v Evropě. Pomůže také členským státům uskutečňovat konkrétní projekty, které jsou zařazeny do jejich vnitrostátních plánů oživení a spadají do jejich oblasti působnosti.

Od května 2012 Komise navíc provádí ambiciózní program reforem státní podpory („modernizace státní podpory“) se třemi úzce souvisejícími cíli: i) podporovat růst na posíleném, dynamickém a konkurenčním vnitřním trhu; ii) zacílit prosazování předpisů na případy s největším dopadem na vnitřní trh a iii) racionalizovat pravidla a urychlit rozhodování.

Modernizace státní podpory umožnila členským státům rychle realizovat státní podporu, která podporuje investice, hospodářský růst a tvorbu pracovních míst, a Komise tak může svou kontrolu státní podpory zaměřit na případy, které mohou nejvíce narušit hospodářskou soutěž.

Dne 7. ledna 2019 zahájila Komise v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy hodnocení pravidel, která byla přijata v rámci modernizace státní podpory, mimo jiné včetně Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky a sdělení o významných projektech společného evropského zájmu. Hodnocení mělo podobu „kontroly účelnosti“. Cílem bylo poskytnout základ pro rozhodnutí o tom, zda stávající pravidla dále prodloužit nebo případně aktualizovat.

Výsledky hodnocení jsou shrnuty v pracovním dokumentu útvarů Komise. Milníky kontroly účelnosti jsou uvedeny na portálu pro zlepšování právní úpravy. Všechna příslušná pravidla státní podpory, včetně již pozměněných pravidel, jsou k dispozici zde.