Nálada evropských podnikatelů se zlepšuje (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnes pozornost finančních trhů upoutá především zveřejnění předběžných odhadů PMI indikátorů za duben. V případě Německa i celé eurozóny očekáváme zlepšení nálady podnikatelů jak v oblasti zpracovatelského průmyslu, tak i služeb. Přispět by k tomu měly mizící obavy z recese či finanční krize, nižší ceny energií na velkoobchodních trzích a také oživení čínské ekonomiky.

Ekonomika eurozóny ve Q1 23 zřejmě mezičtvrtletně rostla

Očekáváme, že předběžné odhady PMI za celou eurozónu ukážou v dubnu na zlepšení sentimentu ve zpracovatelském průmyslu i službách. Pro průmysl odhadujeme nárůst PMI o 0,4 b. na 47,7 b. a ve službách o 0,5 b. na 55,5 b. V loňském roce byl příběh PMI příběhem podhodnocení a pesimismu, neboť výše indexů byla jednak v rozporu s tvrdými daty (v roce 2022 v eurozóně nedošlo k mezičtvrtletnímu poklesu HDP), a také se rozcházela s indikátory důvěry jednotlivých národních statistických úřadů. Průzkum Evropské komise považujeme z hlediska předstihových indikátorů pro krátkodobé prognózování za spolehlivější než průzkum PMI. To může být způsobeno i větším vzorkem dotazovaných firem (75 tis. oproti pouhým 2 tis.).

V březnu se výrobní index PMI eurozóny snížil o 1,2 b. na 47,3 b. Většina tohoto zhoršení však připadala na zlepšení ve složce dodacích lhůt. To je dáno metodikou výpočtu PMI, kdy zmírnění překážek na straně nabídky má tendenci index snižovat. Složka dodacích lhůt se v březnu zvýšila na 62,2 b., což je obrovské zlepšení oproti březnu loňského roku, kdy činila pouhých 30 b. Vliv této složky na změnu celkového indexu by měl ale postupně odeznívat s tím, jak se normalizují dodavatelské řetězce. Proto si myslíme, že se výrobní PMI bude zlepšovat a bude více v souladu s ostatními předstihovými ukazateli. Očekáváme také, že ke zlepšení nálady průmyslníků přispějí klesající velkoobchodní ceny energií. Ty pak pravděpodobně podpoří aktivitu v energeticky náročných odvětvích. Pozitivní vliv by mělo mít i oživení čínské ekonomiky, které bude impulzem pro nové objednávky, což dále zvýší aktivitu.

Odhadujeme, že evropský PMI ze služeb se bude nadále zlepšovat poté, co v březnu dosáhl svého desetiměsíčního maxima. Kompozitní index za celou eurozónu by se podle nás měl v dubnu zvýšit o 0,5 b. na 54,2 b., což by představovalo 0,6 směrodatné odchylky nad jeho dlouhodobým průměrem a bylo by konzistentní s mezičtvrtletní růstem HDP eurozóny o 0,3 % v prvním letošním čtvrtletí.

Ceny v německém výrobním sektoru klesají půl roku v kuse

Německé ceny průmyslových výrobců v březnu překvapily výraznějším poklesem. Meziměsíčně se ceny snížily v průměru o 2,6 %, zatímco tržní konsensus očekával pokles o 0,6 %. Ceny v německém výrobním sektoru tak klesají již půl roku v kuse, oproti únoru (-0,3 % m/m) navíc výrazně rychlejším tempem. Březnový pokles cen přitom souvisel s dalším zlevněním energií, a to v průměru o 7,6 % m/m. Samotné ceny elektřiny a plynu klesly ještě více, konkrétně o průměrných 8,7 %. Nižší byly i ceny pohonných hmot (- 1,7 % m/m), které odrážely březnové zlevnění surové ropy. Výrobní ceny bez energií naopak v Německu pokračovaly v mírném meziměsíčním růstu. Jejich březnové tempo ve výši +0,2 % m/m však již bylo poblíž dvouprocentního cíle ECB. Ceny potravin a nápojů naproti tomu stále vykazovaly vysokou růstovou dynamiku (+0,8 % m/m).

Zatímco data z USA zklamala, evropská spotřebitelská důvěra investory potěšila. Počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v minulém týdnu v USA dosahovaly 245 tis., což bylo o 5 tis. více než před týdnem a stejně tak i nad očekáváním trhu. Zklamal také indikátor podnikatelské důvěry od filadelfského Fedu, který klesl z březnových -23,2 b na -31,3 b. v dubnu, když se čekal nárůst na -19,3 b. Poslední předstihové indikátory z americké ekonomiky tak ukazují na zpomalení její růstové dynamiky. Na síle by naopak měla podle předstihových indikátorů nabírat evropská ekonomika. Předběžný odhad spotřebitelské důvěry v eurozóně od Evropské komise za duben ukázal na její nárůst -19,1 b. na -17,5 b, oproti očekávaným -18,5 b.

Nově zveřejněná data tak včera poskytla podporu pro mírné posílení eura vůči americkému dolaru. Jeho kurz zpevnil v rozsahu 0,1-0,2 % a pohyboval se poblíž 1,097 USD/EUR. Silnější euro zřejmě pomohlo k posílení také polskému zlotému a maďarskému forintu (shodně o zhruba 0,5 %). Z posilujícího trendu středoevropského regionu se tak včera vymykala pouze česká koruna. Ta vůči společné evropské měně v průběhu dopoledne oslabila až k 23,58 CZK/EUR, poté však korigovala k 23,50 CZK/EUR a oproti předchozímu dni tedy byla slabší o 0,3 %. Nová data z tuzemské ekonomiky či další rozhovor některého z bankéřů ČNB, jenž by oslabení opodstatňovaly, včera přitom zveřejněny nebyly. Tuzemská měna tak pravděpodobně reagovala na korekci korunových sazeb, ke které od poloviny dubna dochází. Finanční trh nyní zaceňuje zhruba trojí snížení sazeb ČNB v souhrnu o 75 bb.