Nálada spotřebitelů v eurozóně se postupně zlepšuje (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní data by měla ukázat, že v dubnu se v eurozóně obnovil pozvolný nárůst spotřebitelské důvěry, který s výjimkou března trval již od loňského září. Zlepšování sentimentu by mělo být jedním z faktorů, který přispívá k odolnosti spotřeby domácností. Finanční trhy dnes budou sledovat také vyjádření klíčových centrálních bank. Jak v případě Fedu, tak ECB vystoupí hned několik jejich představitelů. Komunikaci ECB navíc doplní zveřejnění zápisu z březnového zasedání.

Datově skromný kalendář doplní vyjádření z centrálních bank

Nálada spotřebitelů v eurozóně za duben podle nás obnoví svůj růstový trend, když dosáhne -18,7 b. Zlepšování sentmentu trvá s výjimkou března již od loňského září. Uplynulý rok přinesl domácnostem řadu problémů, mezi něž patří vysoká inflace, hrozba energetické krize a válka na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že naléhavost některých z těchto obav odeznívá, očekáváme, že se důvěra spotřebitelů bude dále pomalu zlepšovat. Spotřeba domácností by tak měla zůstat odolná. Podporuje to jak vysoká úroveň kumulovaných přebytečných úspor domácností (7,8 % HDP v Q3 22), zrychlení růstu mezd v důsledku napjatého trhu práce, tak rovněž podpůrná opatření vlád, která zůstávají v platnosti i v letošním roce. Vzhledem k tomu, že se riziko recese v Evropě podle posledních dat spíše nenaplňuje, vzestupné revize by se mohl dočkat také výhled vývoje na trhu práce.

Odpoledne ECB zveřejní zápis ze svého posledního zasedání. Ten podle nás může připomenout, že k tomu, aby centrální banka přestala zvyšovat sazby, by byl nutný obrat v jádrové inflaci (více níže). Zároveň se můžeme dozvědět více o tom, jestli by nedávné finanční turbulence mohly ovlivnit rozhodování ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb.

V USA bude zveřejněn tradiční týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Trh očekává obdobné číslo jako před týdnem (240 tis.). Zajímavější než data ale dnes patrně budou vyjádření centrálních bankéřů z Fedu a ECB.

Březnová inflace v eurozóně byla potvrzena na 6,9 %

Finální čtení březnové inflace v eurozóně překvapení nepřineslo. Celková inflace zpomalila na 6,9 % y/y (po 8,5 % y/y v únoru). V rámci struktury však dynamika jádrových cen (taktéž v souladu s předběžnými údaji) dosáhla nového maxima ve výši 5,7 % y/y. To napovídá, že ECB bude muset měnové podmínky ještě zpřísnit. Vzhledem k perzistenci jádrové inflace totiž samotný pokles cen energetických komodit a vysoká srovnávací základna nemusí být dostatečné k tomu, aby rychle a trvale vrátily inflaci zpět k cíli. Depozitní sazba by tak podle nás měla ze současných 3 % vystoupat do letošního září až na 4 %. Globální tržní úrokové sazby včera měly tendenci mírně růst, a to zhruba ve stejném rozsahu v USA i eurozóně. Eurodolarový pár přečkal den beze změny poblíž 1,097 USD/EUR.

Na otevíracích úrovni (23,43 CZK/EUR) zakončila včerejšek i koruna. Nejprve sice po zveřejnění podkonsenzuálního růstu domácích PPI za březen o 10,2 % y/y (oček. 11,3 % y/y) k euru lehce oslabovala, když tuzemské výnosy klesaly, zatímco ty evropské lehce rostly, odpoledne ale mírnou ztrátu korigovala.

Maďarská centrální banka (MNB) včera ústy svého viceguvernéra Viraga začala mluvit o zahájení postupného uvolňování měnové politiky. Úrokový koridor by mohl podle vyjádření doznat změn již v příštím týdnu. Jednat by se ale pravděpodobně mělo v prvním kroku o snížení jednodenní sazby z kolateralizovaných úvěrů komerčním bankám, která aktuálně dosahuje 25 %, a je tak vůbec nejvyšší z referenčních sazeb MNB. Maďarské tržní úrokové sazby s kratší splatností se v reakci na to propadly o vice než 50 bb a forint k euru ztratil zhruba 2 %, když oslabil na 378 HUF/EUR.