Při Úřadu vlády vznikla Komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova

Pracovní skupina ponese název Komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova a bude sestavena z historiků, expertů a zástupců za ministerstva a další instituce, které se touto agendou zabývají. Skupina vznikla na základě diskuse předsedy vlády Petra Fialy se zástupci Ligy Libe Pavlem Černým, Ondřejem Vetchým a Jaroslavem Čvančarou, kteří dlouhodobě na problém Ďáblického hřbitova upozorňují.

„Je dobře, že se nám podařilo posunout věci kupředu a v blízké době vznikne pracovní skupina. Vím dobře, že má před sebou nelehký úkol, který bude vyžadovat čas, mnoho práce, badání a nekonečné archivní rešerše. Je ale důležité, abychom před tím, než učiníme takto závažné rozhodnutí, jakým exhumace těl z Ďáblického hřbitova nepochybně je, měli kvalitně zpracovaný výchozí materiál. Jsem si jist, že komise v tomto složení má všechny předpoklady takový materiál zpracovat a nám se tak podaří po mnoha letech snah napravit tuto historickou nespravedlnost,“ vítá vznik skupiny předseda vlády Petr Fiala.

Expertní skupinu sestavila vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková. „Mám velkou radost, že můžeme představit novou komisi pro řešení otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova. Podařilo se dát dohromady opravdu dobrý tým lidí, kteří se problematice dlouhá léta věnují. Jsem si jista, že budou i v rámci skupiny zaznívat různé pohledy a názory na další postup a osud hřbitova. Ale právě to považuji za velmi cenné a podstatné pro přípravu komplexního vstupního materiálu a následné odpovědné rozhodnutí, jak dál.“

Podle vedoucí Úřadu vlády je třeba podtrhnout, že vedle osobností, jejichž jména se v souvislosti s Ďáblickým hřbitovem skloňují, leží v masových hrobech další tisíce lidí, na kterých se předchozí kruté režimy rovněž tragicky podepsaly. „Každý jeden, kterého se nám třeba jednou podaří identifikovat, a vrátit jeho ostatky pozůstalým, bude velkým vítězstvím.“

Ďáblický hřbitov je s rozlohou přes 29 ha po Olšanských hřbitovech druhý největší. Byl postaven mezi lety 1912 a 1914 podle návrhu Vlastislava Hofmanna v kubistickém stylu, který se plně uplatňuje na ohradní zdi, vstupních pavilonech a bráně. Hřbitov je v současnosti zapsaný na seznam nemovitých kulturních památek.

Složení Komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova

• Ing. Petr Adamec, projektový manažer Odboru hospodaření s majetkem Magistrátu hl. m. Prahy
• PhDr. Petr Blažek, Ph.D., historik Ústavu pro studium totalitních režimů a vedoucí oddělení historického vzdělávání Muzea paměti XX. století
• Mgr. Pavel Černý, pplk. v.v., prezident Ligy Libe
• Mgr. Martin Červený, ředitel Správy pražských hřbitovů
• Jaroslav Čvančara, historik, publicista a spisovatel
• doc. PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D., historik a filosof, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR
• Brigádní generál Mgr. Aleš Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu
• Mgr. et Bc. Jana Kotalíková, vedoucí Úřadu vlády ČR
• ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D., vedoucí oddělení pohřebnictví MMR
• PhDr. Aleš Kýr, vedoucí Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby ČR
• Ing. Jiří Línek, Sdružení bývalých politických vězňů
• JUDr. Kamil Nedvědický, náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů
• plk. Ing. Robert Speychal, ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany
• plk. gšt. v.z. PhDr. Eduard Stehlík, Ph.D., MBA, ředitel Památníku Lidice
• PhDr. Alena Šimánková, oddělení fondů státní správy z let 1945–1992 Národního archivu
• Mgr. Kamila Varaďová, tajemnice skupiny
• doc. PhDr. Pavel Vařeka, Ph.D., vedoucí katedry archeologie ZČU
• Ondřej Vetchý, herec a iniciátor petice za vyzdvižení těl národních hrdinů a odbojářů z masových hrobů Ďáblického hřbitova
• MUDr. Mgr. Filip Wagner, odbor vládní legislativy Úřadu vlády ČR