Nejen banky. Do problémů se mohou dostat i nebankovní finanční instituce

Mezinárodní měnový fond upozorňuje na rizika nebankovních finančních subjektů. Penzijní fondy, pojišťovny, hedgeové fondy a další aktuálně spravují téměř polovinu finančních aktiv. Stabilita i hladké fungování segmentu jsou klíčové faktory, zejména v prostředí vyšších sazeb a volatility.

MMF upozorňuje především na rizika investic přes páku, nesoulad likvidity a propojenost. Za příklad dává situaci ze září/října 2022 v sektoru britských penzijních fondů, kde se sešly všechny tři rizika najednou. V tabulce MMF popisuje jednotlivá rizika a jejích sílu pro různé druhy nebankovních finančních subjektů.

U hedgeových fondů je kladen důraz na leverage (měřeno násobkem hodnoty aktiv). Zatímco podíl hotovostní páky klesl, MMF poukazuje především na tu syntetickou (přes deriváty), jejíž podíl naopak významně vzrostl zejména u fondů zaměřujících se na makro.

U propojenosti bankovních a nebankovních subjektů MMF upozorňuje na změnu ve financování. V průběhu času se financování nebankovních subjektů přesunulo od bank k nebankovním institucím. Kde došlo na zvýšení, je přeshraniční financování nebankovních subjektů bankovními.

Investiční fondy mohou být nejvíce ohroženy s ohledem na nesoulad likvidity, pokud drží nelikvidní riziková aktiva jako např. vysokovýnosové dluhopisy, státní i firemní, rozvojových trhů. Na to pak navazuje i vysoké riziko přeshraniční propojenosti přes spillover efekt v případě výprodeje.

MMF zmiňuje specifičnost aktuálního prostředí, kdy centrální banky s ohledem na inflaci nemohou jednat stejně jako za situace nízké inflace. Mohl by tak vzniknout rozpor mezi dosažením cenové a finanční stability. Základem stability nebankovního finančního sektoru je dohled a regulace, rovněž je dle MMF potřeba odstranit mezery ve vykazování klíčových údajů, včetně podstupovaného rizika u půjček a derivátů. Celkově je třeba kvalitní risk management podpořený obezřetnostními standardy, jako jsou kapitálové a likviditní požadavky.

Jakmile je centrální banka nucena zasáhnout, měla by podle MMF využit tři hlavní nástroje. Jde o dočasnou intervenci na celém trhu, kde mají nebankovní instituce expozici, jež je ohrožuje. O intervenci z pozice věřitele poslední instance, kdy je potřeba systémově důležitým nebankovním subjektům dodat likviditu výměnou za kolaterál. A nakonec přistup k trvalým lending facilitám pro konkrétní instituce, kde však musí být podmínky přístupu nastaveny vysoko, aby bylo eliminováno riziko morálního hazardu. Zároveň je potřeba mezinárodní spolupráce.

Zdroj: MMF