Jak si vede LPG? Lidé nejvíce využívají zkapalněný plyn v láhvích, roste však význam propanových zásobníků pro vytápění

Průzkumy ukazují, že LPG v tlakových láhvích alespoň čas od času využívá 58 % populace. Poměrně okrajové je využití čistého propanu v zásobníku jako hlavního zdroje energie pro vytápění domácností. Díky cenové stabilitě se však toto palivo dostává do popředí zájmu. Další výhodou je totiž nezávislost na plynových rozvodech, což může sehrát důležitou roli při výměně starých neekologických kotlů v neplynofikovaných regionech. A těch není dle dat Českého statistického úřadu úplně málo.

Propan-butan neboli LPG má široké uplatnění v domácnostech, průmyslu i gastronomii. Nezávislost na distribučních sítích předurčuje tlakové láhve s kapalným plynem pro univerzální využití, a to například při rekreaci – na chatách a chalupách nebo v karavanech –, při stavebních pracích a opravách silnic, ale i v gastronomických provozovnách, kde není dostupná přípojka zemního plynu, či u mobilních stánků s občerstvením a podobně.

Z výzkumu agentury Ipsos zpracovaného v závěru loňského roku pro společnost Primagas vyplývá, že tlakové LPG láhve někdy využívá 58 % populace. Pravidelných uživatelů je mezi Čechy 18 %. Přechod na tento způsob vytápění, který spočívá v instalaci plynového zásobníku, jenž je dle potřeby doplňován z autocisterny, by pak zvažovalo dalších téměř 5 % lidí.

Alternativa zemního plynu i tuhých paliv

Zejména v poslední době význam LPG rostl. V kontextu energetické krize se totiž zkapalněný propan osvědčil jako cenově stabilní zdroj energie pro vytápění domácností, ale i pro firmy, které v obavách z možného přerušení dodávek hledaly alternativu zemního plynu. Geopolitická situace totiž měla po zahájení ruské invaze na Ukrajinu na dostupnost i cenu LPG minimální vliv.

„Velká část tuzemské poptávky je uspokojena LPG získaným při rafinaci ropy, která neproudí z Ruska, ale ropovodem TAL a IKL z italského přístavu Terst. Evropské terminály dále umožňují importovat propan prakticky odkudkoliv,“ říká Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas, která ihned po vypuknutí války deklarovala ukončení veškerých dodávek LPG z Ruska. „I když tak LPG loni stejně jako jiné zdroje podražilo, nenastaly žádné extrémní cenové výkyvy a propan dodávaný do zásobníku stál v roce 2022 průměrně 2 až 3 koruny za kilowatthodinu, včetně DPH, dopravy i distribučních poplatků,“ dodává Jiří Karlík s tím, že současně kontinuálně roste produkce bioLPG. Jeho fyzikální vlastnosti jsou stejné jako u běžného LPG, má však o 60 až 90 % nižší emise CO₂. V budoucnu tak bude možné přejít na tuto ekologickou variantu bez nutnosti rozsáhlé výměny infrastruktury, obdobně jako u eventuálního využití syntetických paliv ve spalovacích motorech.

Přechod na propan nejčastěji po odstávce kotle na tuhá paliva

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku využívá vytápění plynem ze zásobníku asi 23 tisíc domácností. Propan tedy zdaleka není řešením pouze pro odlehlé horské a příhraniční oblasti. Poslední sčítání lidu totiž také ukázalo, že nejvíce lidí bez plynové přípojky je v Jihočeském kraji, zavedený plyn zde má 46,4 % domácností. Podobná situace panuje i v kraji Středočeském, Libereckém nebo Královéhradeckém, kde se podíl bytů se zavedeným zemním plynem pohybuje mezi 56 až 57 %. A právě tyto kraje patří k těm, kde je poměr využití plynu z lokálního domovního zásobníku vůči plynu z veřejné sítě nejvyšší.

Společnost Primagas loni evidovala meziročně čtvrtinový nárůst zákazníků, kteří začali využívat propan ze zásobníku. „Je to dáno zejména velkým zájmem ze strany firem, které propanem buď zcela nahradily zemní plyn, nebo si pořízením LPG zásobníků vytvářely záložní zdroj plynu. Pokračoval však i zájem ze strany domácností – pětina přešla na propanové vytápění z drahé elektřiny. Nadále však dominují zákazníci, kteří si zvolili propanové vytápění po odstávce starého kotle na uhlí či na dřevo,“ popisuje Jiří Karlík.

Variabilní využití propanu

Právě v této oblasti může sehrát propanové vytápění důležitou roli. Z výsledků Sčítání lidu dále vyplývá, že podíl domů s vlastním ústředním vytápěním se za posledních 30 let více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 1991 to bylo asi 600 tisíc (z celkových zhruba 1,6 mil. obydlených domů), v roce 2021 už více než 1,3 mil. (z celkových 1,95 mil. obydlených domů). Jejich zdrojem tepla jsou často tuhá paliva – uhlím topí v několika krajích desetina domácností, dřevem třeba v kraji Vysočina nebo Jihočeském téměř pětina domácností. Přitom podle Ministerstva životního prostředí v tuzemsku zbývá vyměnit zhruba 150 tisíc nevyhovujících kotlů na tuhá paliva, někteří odborníci odhadují dokonce až 250 tisíc.

„Odstávka starého kotle je příležitostí zvážit přechod z tuhých paliv na plyn. Díky LPG jsou přednosti plynového vytápění či vaření na plynu dostupné i pro neplynofikované lokality,“ připomíná Jiří Karlík a dodává, že LPG nabízí velmi variabilní využití. Pro běžný starší rodinný dům se hodí zásobník na 4 850 litrů, respektive 2,1 tuny LPG. Menší zásobníky na 2 700 litrů neboli 1,2 tuny zkapalněného propanu lze využít u rekreačních objektů, objektů s lepší tepelnou izolací nebo tam, kde si lidé přitápějí krbovými kamny či využívají fotovoltaiku. Pro odběratele s nižší spotřebou plynu – typicky pro vaření, přitápění či ohřev vody – může dávat smysl si místo instalace zásobníku nechat vozit například 33kilogramové propan-butanové láhve.