Rozhodnutí bankovní rady ČNB. Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání (29.3.2023)

Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

 

Rozhodnutí

Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu.

Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Přijaté rozhodnutí se opírá o zimní (únorovou) makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování.

Úrokové sazby ČNB se nachází na nejvyšší úrovni od roku 1999, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Reálné úrokové sazby při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu po řadě let vzrostly do zřetelně kladných úrovní. Měnové podmínky se v posledních měsících dále zpřísnily i vlivem zhodnocení koruny vůči euru.

Nejistota ohledně hospodářského výhledu a budoucích kroků velkých centrálních bank se oproti únorovému jednání zvýšila, a to i s ohledem na situaci na finančních trzích. Navzdory těmto nejistotám bude bankovní rada i na příštím zasedání rozhodovat o tom, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit sazby, zejména pokud vzroste riziko vzniku mzdově-inflační spirály. Z tohoto pohledu se nemusí naplnit očekávání trhu o tom, že sazby již dosáhly svého vrcholu. Očekávání trhu ohledně načasování prvního snížení sazeb ČNB hodnotíme jako předčasná.

Bankovní rada zároveň konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou umírněný mzdový vývoj a zodpovědná rozpočtová politika. Cesta k nižší inflaci tedy vede i přes snižování deficitu státního rozpočtu.

Bankovní rada současně potvrdila své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na cíli 2 %. To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.

Ekonomický vývoj a jeho srovnání s prognózou

Česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ v externím prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky. Síla zahraničních nákladových tlaků i problémy v dodavatelských řetězcích postupně polevují. Vzhledem k mírné zimě a postupné diverzifikaci dodávek došlo navíc k poklesu cen plynu a elektřiny na energetických trzích na úrovně pozorované před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Tento pokles se ale ve spotřebitelských cenách projeví až se zpožděním.

Meziroční inflace byla v lednu 17,5 %, v souladu s prognózou. V únoru klesla na 16,7 % (predikce ČNB byla 16,5 %). V následujících měsících bude inflace dále klesat a na jednociferné hodnoty se dostane ve druhé polovině roku. Podle zimní prognózy by měla inflace klesnout příští rok do blízkosti 2% cíle. Jádrová inflace již klesá od podzimu 2022.

Poptávkové tlaky z domácí ekonomiky nadále slábnou. HDP ve čtvrtém kvartálu loňského roku poklesl mezičtvrtletně o 0,4 % a ekonomika se tak ocitla v mírné recesi. Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je tlumena vysokými cenami energií a potravin, negativním sentimentem a zvýšenými úrokovými sazbami. V mezičtvrtletním vyjádření klesla reálná spotřeba domácností popáté v řadě. Pokles ve čtvrtém kvartálu loňského roku dosáhl 2,8 %, což je historicky nejhlubší propad, pokud odhlédneme od  období covidové pandemie. Pokles HDP a zejména spotřeby domácností byly přitom hlubší, než očekávala naše prognóza.

Velký útlum pozorujeme i na realitním a hypotečním trhu. Dvouciferný meziroční pokles objemu čistých nových hypoték pokračoval i na začátku roku (v lednu o 80 %), což postupně přispěje k dalšímu zmírnění jádrové inflace.

Firmy čelí zvýšeným nákladům na energie a suroviny, což brzdí růst investic. Problémy v dodavatelských řetězcích sice postupně polevují, nicméně nadále omezují výrobu v některých segmentech ekonomiky. Zahraniční poptávku budou rovněž tlumit přísnější finanční podmínky.

Na druhou stranu nezaměstnanost v Česku zůstává nízká. V lednu došlo k poměrně výraznému nárůstu nominálních mezd v průmyslu (o 11,9 % meziročně) a stavebnictví (o 14,9 %). Na květnovém jednání bankovní rada mzdový vývoj důkladně vyhodnotí na základě nových dat, jejich analýz a průzkumů.

Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu bude proinflační, pokud se nebude snižovat deficit veřejných financí.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu jako výrazné a jdoucí oběma směry. Proinflačními riziky jsou rychlejší mzdový růst proti naší prognóze (která letos očekává růst mezd v celé ekonomice o 8,5 %) a expanzivnější fiskální politika. Významným rizikem ve stejném směru zůstává hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání. Naopak protiinflačním rizikem je výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Obousměrným rizikem je perzistence inflace a tedy rychlost jejího poklesu k inflačnímu cíli. Volatilita na globálních finančních trzích představuje obousměrnou nejistotu pro výhled nastavení měnové politiky zahraničních centrálních bank a pro míru utažení finančních podmínek. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií.

Zákonný mandát

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.