Kdyby Ford a VW přispívaly na odměny Elona Muska v Tesle...

Na trhu práce v řadě zemí došlo v posledních letech ke znatelným změnám. Lidé chtějí a mohou mnohem více času pracovat z domova, firmy se jim snaží celkově více vyhovět. Některé studie dokonce ukazují, že čtyřdenní pracovní týden je z hlediska produktivity a celkového přínosu pro společnosti lepší, než pětidenní. O skutečné revoluci ale prý uvažují fotbalové týmy v USA. A krátký pohled na cyklický vývoj na trhu práce s implikací pro sazby.

1. Revoluce na trhu práce: I nefotbalová média si všímají toho, že pan Messi zřejmě změní klub. Zájem o něj prý mají i v USA. Kde se fotbalu ani neříká fotbal a rozhodně tam nepatří do skupiny nejpopulárnějších sportů. I tak za oceánem přišli s revolučním nápadem: Aby Messiho do své soutěže získali, jeho plat by nefinancoval pouze klub, za který by hrál. Ale i kluby další. Motivace je celkem zřejmá – všichni předpokládají, že přítomnost fotbalisty by ve výsledku pomohla celému odvětví, včetně těch týmů, proti kterým by hrál. Na jeho zaplacení jsou tak prý ochotni se skládat.

Podle španělských novinářů by pan Messi radši zůstal v Evropě. Nicméně popsaný koncept, byť by zůstalo jen u návrhů a úvah, je zajímavý. Na jednu stranu smysl dává. Vznikaly by ale pak asi situace, kdy by klub, jemuž fotbalista na hřišti střelí hned několik gólů a zajistí jeho porážku, následně odeslal peníze na jeho výplatu. Vznikala by úplně nová témata. Například: Je pro konkurenční kluby lepší, pokud proti nim bude Messi excelovat (a prohrají), nebo pokud naopak nic moc nepředvede a vyhrají (ale upadne celková atraktivita ligy). Úplně nové variace na téma konkurence a spolupráce. Na firemní úrovni by to bylo trochu podobné, jako kdyby Ford, GM, VW, Toyota a další přispívali panu Muskovi na jeho odměny za práci v Tesle. Na podporu v „lize“ elektromobility.

2. Cyklický výhled: Následující graf porovnává dostupnost úvěrů pro malé firmy s vývojem žádostí o podporu v nezaměstnanosti. První proměnná je tu brána jako vedoucí indikátor. K němuž můžeme dodat, že jeho relevance může nyní sílit s tím, jak se poněkud zvýšily tenze v bankovním sektoru, které se mohou promítnout právě do dostupnosti úvěrů a utažení celkových finančních podmínek.

Zdroj: Twitter

Dostupnost úvěrů se již nějaký čas zhoršuje (obrácené měřítko na pravé ose). Podle logiky grafu by to mělo vést k vyššímu počtu nových žádostí o podporu. Tedy k ochlazení podmínek na trhu práce, potažmo menšímu tlaku na růst mezd a další růst sazeb Nedávno jsem tu psal, že finanční trhy již nějakou dobu zase dělají práci za americkou centrální banku – přispívají svým chování k utahování finančních podmínek. Tenze v bankovním sektoru by podle uvedeného k tomu ještě přispívala svou troškou do ochlazovacího mlýna.

Proti tomu můžeme namítnout, že Fed v rámci pomoci bankám dodává do systému opět likviditu, což je fakticky variace na QE. Když o tom přemýšlím, moc bych se tím ale unést nenechal – je něco jiného provádět QE v relativně klidné době (třeba vzdálenější roky od finanční krize) a „QE“ v době tenzí v systému, kdy prudce stoupá poptávka po likviditě.

Přečtěte si také