Úrokové sazby ČNB zůstávají opět beze změny

Česká národní banka v souladu s očekáváními ponechala na dnešním zasedání bankovní rady úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak zůstává na 7 %, kam se dostala v červnu loňského roku. Svého prvního měnověpolitického jednání se dnes zúčastnili noví členové bankovní rady J. Kubíček a J. Procházka, kteří od 13. února ve vedení centrální banky nahradili M. Moru a O. Dědka.

Očekáváme, že ČNB bude držet repo sazbu na současných 7 % alespoň do letošního srpna, kdy by mohla začít s jejím postupným snižováním. V základním scénáři naší lednové prognózy na konci letošního roku odhadujeme repo sazbu na úrovni 5 % a politicky neutrálních 3 % by měla dosáhnout v závěru roku 2024. Počátek snižování sazeb je však spojen s velkou mírou nejistoty, když bude podle nás záviset na vývoji tuzemské ekonomiky a inflace, a také politice zahraničních centrálních bank. Rizika naší prognózy vidíme jako vychýlená směrem nahoru. Více se ale obáváme, že by repo sazba mohla zůstat oproti našim předpokladům na 7% úrovni déle, než že by ještě vzrostla.

Hlavními argumenty pro setrvání sazeb na současné úrovni po delší dobu jsou neukotvená inflační očekávání a zrychlující růst mezd. Lednová data z průmyslu a stavebnictví ukázala meziroční vzestup mezd o více než 10 %. V souladu s tím se ve stejném měsíci mírně zvýšila spotřebitelská poptávka. Na druhé straně průmyslová výroba zaznamenala na začátku roku výrazné snížení, což zvyšuje riziko třetího mezičtvrtletního poklesu HDP v 1Q23 v řadě. Pokud jde o inflační očekávání, nefinanční podniky podle prosincového šetření ČNB očekávají v horizontu jednoho roku inflaci ve výši 10,1 % y/y a v horizontu tří let na úrovni 7,0 % y/y. Oproti zářijovému průzkumu (10,3 % pro 1 rok a 7,5 % pro 3 roky) je to sice nepatrně méně, stále ale vysoko nad dvouprocentním inflačním cílem.

Výrazná zůstává i pozorovaná cenová dynamika. Navzdory dalšímu prudkému poklesu spotřebitelské poptávky v Q4 22 zůstává jádrová inflace vysoká a v meziměsíčním anualizovaném vyjádření po sezónním očištění dosáhla v únoru zhruba 9 %. Očekáváme, že celková meziroční inflace bude v letošním roce nadále pozvolně klesat, což bude výrazně ovlivněno vyšší srovnávací základnou. Za celý letošní rok podle nás bude činit v průměru více než 10 % a v roce 2024 by měla postupně konvergovat k cíli. K tomu by měl přispět pokles cen energií, přičemž nižší velkoobchodní ceny se již začínají promítat do spotřebitelských cen.

Prohlášení stejně jako dosud obsahuje závazek zabránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. ČNB je tedy odhodlána v případě tlaků na výrazné oslabení koruny intervenovat na devizovém trhu. Pod vlivem nedávných otřesů na finančních trzích koruna na několik dní oslabila, ale poté se rychle vrátila na silnější úrovně. Neočekáváme, že by problémy ve světovém bankovním sektoru měly přímý dopad na politiku ČNB. České banky se totiž dlouhodobě nacházejí v silné likviditní a kapitálové pozicí. Nepřímý vliv jdoucí ze zahraničí v případě další eskalace situace je však určitým rizikem.