ČNB zahraniční centrální banky nenapodobí a v březnu opět ponechá úrokové sazby beze změny
Padesát, dvacet pět, nula. Takto
ve zkratce lze charakterizovat březnová zasedání centrálních bank
v eurozóně, v USA a v ČR. Zatímco zasedání Evropské centrální
banky a amerického Fedu již proběhla, tak bankovní rada České národní banky (ČNB)
zasedá až v příštím týdnu, konkrétně ve středu 29. března. Bylo by však obrovským překvapením pokud by
ČNB udělala něco jiného, než ponechala úrokové sazby beze změny, tj. hlavní
sazbu na 7 %. Naposledy přitom ČNB zvyšovala sazby loni v červnu a letos
v únoru navíc bankovní radu opustil M. Mora, který s T. Holubem jako
jediný dlouhodobě hlasoval pro vyšší sazby. Jediným „jestřábem“ v bankovní
radě tak nyní zůstává právě T. Holub. Předpokládám, že noví členové bankovní
rady, J. Kubíček i J. Procházka, budou hlasovat pro stabilitu sazeb. V příštím
týdnu se nic nebude měnit ani na kvazi kurzovém závazku ČNB, tj. ČNB bude i
nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Pro doplnění, naposledy ČNB
intervenovala loni v říjnu.
Vývoj spotřebitelské inflace
v prvních dvou měsících letošního roku víceméně skončil v souladu
z makroekonomickou prognózou ČNB. V meziročním srovnání sice zůstává
inflace extrémně vysoká (v únoru 16,7 %), ale v dalších měsících by mělo
tempo inflace zpomalovat a od poloviny roku zamířit pod 10 %. Právě postupné
odeznívání inflace až na 2 % v první polovině příštího roku je hlavním
argumentem většiny bankovní rady pro to, aby se úrokové sazby nezvyšovaly.
Otázkou samozřejmě je, zda není tato prognóza až příliš optimistická. Po
většinu loňského roku totiž inflace permanentně překvapovala směrem nahoru a aktuální
únorovou prognózu ČNB v tomto směru rozhodně nelze brát jako dogma, ale
jako nejvěrnější možné zobrazení budoucího vývoje. Řada dalších statistik
v posledních měsících však naznačuje, že inflační potenciál české
ekonomiky vyprchává. Např. hluboký propad reálných mezd, pokles maloobchodních
tržeb či pozvolna klesající dynamika úvěrů.
Lze si vůbec představit, že by bankovní rada ještě úrokové sazby
zvýšila? Ano, ale nikoliv nyní v březnu, ale až ve 2. čtvrtletí. Impulsem
by v tomto případě byl rychlejší růst mezd, který by bankovní rada
vyhodnotila jako příliš vysoký pro rozjetí tzv. mzdově-inflační spirály. Nevýhodou je, že oficiální data o vývoji
mezd mají poměrně velké časové zpoždění. Vývoj mezd za letošní 1. čtvrtletí
bude zveřejněn až v červnu. Zároveň však máme k dispozici i
statistiky, které ukazují, jaký je mzdový vývoj v některých sektorech.
Např. v průmyslu v lednu mzdy rostly v průměru meziročně o 11,9
%. Prognóza ČNB pro 1. čtvrtletí počítá s poměrně silným růstem mezd (9,7
%). Zjednodušeně, čím rychleji porostou v reálu mzdy oproti prognóze, tím
větší šance, že ČNB v květnu nebo v červnu sazby ještě mírně zvýší. Na rovinu si však přiznejme, že pravděpodobnost
toho, že ČNB sazby ještě zvýší je minimální.
V tomto kontextu vlastně
nemá smysl ani moc spekulovat o tom, kdy ČNB začne sazby snižovat. 3. čtvrtletí
letošního roku mi přijde jako hodně předčasné, obzvláště když se Evropská
centrální banka dostane se sazbami na vrchol až ve 2. čtvrtletí. Rovněž
předpokládám, že ČNB bude muset verbálně udržovat kvazi intervenční režim i ve
druhé polovině letošního roku, se kterým není snižování sazeb příliš kompatibilní.
S prvním mírným snížením sazeb tak lze podle mě počítat nejdříve letos ve
4. čtvrtletí, pokud se tedy nestane nic mimořádného.
Miroslav Novák
Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.
AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 46 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.
Více informací na: https://www.akcentacz.cz/
Další zprávy o bankách
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun
Iva Grácová, Bezvafinance
Inflace a její dopad na osobní finance: Jak se připravit na rok 2025?
Richard Bechník, Swiss Life Select