ČNB ani tento týden nastavení úrokových sazeb nezmění (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Zasedání klíčových centrálních bank je za námi.Pro Fed i BoE zůstává nejnaléhavějším problémem cenová stabilita, obě centrální banky se rozhodly v minulém týdnu zvednout sazby o 25 bb. Stejně jako týden před tím ECB obě centrální banky také zdůraznily důležitost zdraví bankovního sektoru, pro které ale chtějí používat nástroje k tomu určené, ne úrokové sazby. Ekonomický kalendář přinese tento týden klíčové číslo v podobě březnové inflace v eurozóně. Ta by měla prudce klesnout, což ale nebude platit u jádrové složky, ta zřejmě dosáhne nového rekordu. K projednání měnové politiky ve středu zasedne bankovní rada ČNB. Posuzovat bude vyznění únorové prognózy. Žádnou změnu v nastavení měnových podmínek v souladu s tržním očekáváním však nepředpokládáme.

Inflace v eurozóně prudce opadne, jádrová ale bude rekordní

Po PMI z průmyslu a ze služeb za březen, které byly publikovány v minulém týdnu bude i v nadcházejících dnech zveřejněna řada sentiment indikátorů (dnes německé Ifo, zítra americká spotřebitelská důvěra, ve čtvrtek pak sada údajů z dílny evropské komise). Za normální situace bychom očekávali další zlepšování nálady ruku v ruce s odeznívající energetickou a inflační krizí. Aktuální potíže v bankovním sektoru na obou stranách Atlantiku by však mohly tyto indikátory negativně poznamenat. Uvidíme tedy, jak významný dopad to mělo.

Nejdůležitějším číslem týdne bude březnová inflace za eurozónu, předcházet ji budou německá data. Očekáváme, že celková inflace v březnu výrazně klesla (z meziročních 8,5 % na 6,7 %), a to primárně v důsledku vysoké srovnávací základny. Jádrová inflace by se však měla nadále pomalu zvyšovat kvůli pokračujícímu růstu cen ve službách. Obáváme se, že bude zaznamenán její historický rekord. Na těchto vysokých úrovních se pak bude držet až do poloviny roku. Do konce roku spadne ke 4 %, v roce 2024 ale stále zůstane nad cílem.

Pro globální finanční trhy, a tedy i kurz eura k dolaru, zůstane i pro tento týden klíčová situace v bankovním sektoru. Případná eskalace bude nahrávat dolaru, uklidnění by naopak zase mělo prospět euru. Fundamentálně jinak v ročním horizontu preferujeme euro. Jeho kurz vůči dolaru vidíme ke konci roku na 1,18 USD/EUR. Tato naše prognóza patří k nejagresivnějším na trhu.

Klíčovou tuzemskou událostí týdne je zasedání bankovní rady ČNB, které se tentokrát výjimečně uskuteční již ve středu. Jedná se o zasedání, kde nebude k dispozici nová prognóza, centrální bankéři tak budou debatovat vyznění té stávající. Očekáváme, že úrokové sazby se tuto středu nezmění. Případný následný pohyb úrokových sazeb by měl již směřovat dolů. Podle naší prognózy by k prvnímu snížení mělo dojít v srpnu a do konce roku by repo sazba měla činit 5 %, v úhrnu by se tak jednalo o snížení sazeb o 200 bb. Nicméně vzhledem k přetrvávajícím cenovým tlakům v jádrové složce a zrychlujícímu růstu mezd se však domníváme, že existuje riziko, že by repo sazba mohla zůstat na úrovni 7 % po delší dobu. ČNB zřejmě také potvrdí svoje odhodlání pokračovat v boji proti nadměrným výkyvům koruny, pokud to bude potřeba. Vzhledem k silné likviditě a kapitálové pozici českého bankovního systému neočekáváme, že by současné problémy ve světovém bankovním sektoru byly pro ČNB zdrojem obav. Přestože v souvislosti se zahraničním děním finanční trh v posledních týdnech přecenil trajektorii sazeb ČNB směrem dolů. Od sektorových účtů za Q4 22, které budou zveřejněny v závěru týdne, nepředpokládáme zásadní změnu na úrovni HDP a jeho složek. Zajímavé budou informace o vývoji úspor domácností, ziskovosti a investiční aktivitě na straně firem.

Volatilní týden zakončila koruna silnější

I tématem uplynulého týdne byla situace v bankovním sektoru na obou stranách Atlantického oceánu. Po výrazném nárůstu rizikové averze v předcházejícím týdnu se většina toho minulého nesla ve znamení zmírňování napětí, když Fed i ECB trhy uklidňovaly existencí robustního rámce na případné zamezení nákazy v bankovním systému. I díky tomu ECB v předminulém týdnu a Fed v tom uplynulém mohly zvýšit úrokové sazby a bojovat tak proti nebezpečí, kterému centrální banky čelí již delší dobu, tedy inflaci. Závěr týdne byl ale opětovně poznamenán výprodeji akciových titulů v čele s německou Deutsche Bank, která s sebou dolů stahovala i další bankovní tituly. Ve světle tohoto vývoje byl patrný na trzích útěk ke kvalitě. Na globálním devizovém trhu se to projevilo v posilování dolaru během páteční seance. Oproti čtvrtečním maximům nad 1,09 USD/EUR se kurz dostal na dosah hladiny 1,07 USD/EUR.

Bez odezvy trhu v pátek skončilo zveřejnění březnových sentiment PMI indikátorů. Data z Evropy zklamala ve složce průmyslové aktivity, a to zejména v Německu. Zklamání však bylo více než vykompenzováno vyšší aktivitou v sektoru služeb. Pokud jde o PMI ze Spojených států, tady jsem se dočkali v obou složkách výrazně lepšího výsledku. Za očekáváním ale zaostaly statistiky únorových objednávek zboží dlouhodobé spotřeby.

Tuzemský konjunkturální průzkum za březen potěšil, když ukázal na další zlepšení celkového ekonomického sentimentu. Patrný byl vzestup zejména ve složce podnikatelské důvěry, a to díky výrazně vyšší očekáváné výrobní činnosti v následujících třech měsících. Spotřebitelská důvěra zaznamenala nepatrné zhoršení. Podrobněji jsme tyto statistiky komentovali zde http://bit.ly/3ZiDwvM.

Z pohledu koruny byl minulý týden velmi úspěšný, když si v celotýdenním hodnocení připsala vůči euru zisk až 1,5 %. Zatímco na počátku týdne se kurz nacházel ještě nad 24,00 CZK/EUR, v jeho závěru se již pod tlak několikrát dostala hladina 23,60 CZK/EUR. Všechny středoevropské měny profitovaly z ústupu rizikové averze v tomto týdnu. Investoři vnímají rozdílnou situaci i jiné business modely bank v regionu. Regionálním vítězem minulého týdne byl jednoznačně maďarský forint, který vůči společné evropské měně zhodnotil o výrazná tři procenta. Nejmenší výkonnost naopak předvedl polský zlotý s necelým půl procentem.