Co je to kryptoinfekce a jak ovlivňuje trh?

Ilustrační obrázek | zdroj CoinBank.cz

1. Co je to kryptoinfekce?

Jedná se o jev, kdy jedna negativní událost na kryptografickém trhu má tu sílu, že dokáže vyvolat řetězovou reakci a tou způsobit širší pokles trhu. K efektu nákazy dochází, když se pokles hodnoty jedné kryptoměny rozšíří na další kryptoměny nebo digitální aktiva, což vede ke ztrátě důvěry v celý trh. Investoři mohou začít panikařit a vyprodávat své podíly. Tímto chováním však jen přispívají k rychlejšímu šíření nákazy. Nákazu mohou způsobit různé faktory, včetně regulačních zásahů, hackerských útoků či manipulace s trhem.

Kryptoinfekce v minulosti

Několika kryptoinfekcí jsme byli svědky v průběhu loňského roku, kdy se trh výrazněji propadnul po krachu stablecoinu TerraUSD či po krachu kryptoburzy FTX. Jednu menší kryptoinfekci trh prodělal i letos, když nejprve zkrachovala americká banka nakloněná kryptografickým společnostem, Silvergate, která posléze stáhla s sebou ke dnu i banky Silicon Valley Bank a Signature. Kryptografický trh reagoval téměř okamžitě propadem. 

Manažerská selhání

Za pádem výše zmíněných bank sice stojí špatná manažerská rozhodnutí, která zapříčinila problém s likviditou a následný zásah Federální společnost pro pojištění vkladů (Federal Deposit Insurance Corporation; FDIC), která uvalila na banky nucenou správu, což de facto znamenalo krach těchto společností. Regulační zásahy centrálních autorit jsou jednou z nepříznivých událostí, které mohou způsobit kryptografickou nákazu. V případě širších regulačních zásahů se může propadnout celý trh. Regulační zásahy ale mohou být i jen omezené. Centrální autority mohou zpřísnit pravidla pro používání nebo obchodování s určitou kryptoměnou. V důsledku toho může tato měna zaznamenat výprodej, což se může negativně promítnout do hodnot jiných kryptoměn, jejichž investoři se začnou obávat, že podobné zákony mohou být uvaleny i na ně a tak se raději začnou takového aktiva zbavovat.

Manipulace s trhem

Kryptoinfekci může spustit i případná manipulace s trhem. Typicky se může jednat o koordinovaný nákup nebo prodej určité kryptoměny či jiného kryptoaktiva. Pokud je takový koordinovaný útok dostatečně silný, může vést ke změně hodnoty kurzu dané mince. To může vyvolat reakci dalších investorů, která v konečném důsledku ovlivní celý trh. Konec konců za chvíli tomu bude rok, kdy byl po jednom takovém útoku prolomen peg stablecoinu TerraUSD, v jehož důsledku do té doby jeden z největších stablecoinů zkrachoval. Tento krach následně ovlivnil celý trh, protože na záchranu TerryUSD byl použit rezervní kapitál, který převážně zahrnoval bitcoin. Náhlý prodej bitcoinu srazil cenu této hlavní kryptoměny, což se sekundárně promítlo také do poklesu hodnoty dalších kryptoaktiv a propadu celého trhu.

Hackerské útoky

Dalším faktorem, který může kryptoinfekci způsobit, jsou hackerské útoky. Své by o tom mohla vyprávět nejedna centralizovaná kryptoburza. Krádeže mincí z cizích účtů patří k běžným aktivitám hackerů. Ale nemusí to být jen útoky na finanční prostředky. Paniku na trhu mohou způsobit i odcizené a následně zveřejněné dokumenty nějaké kryptografické společnosti. Zatím co krádeže kryptoměn uživatelům z centralizovaných kryptoburz se dnes již postiženým kryptoburzám daří uživatelům kompenzovat a paniku tak mírnit, krádeže informací mají mnohem větší potenciál zamávat s celým trhem. Opět není třeba chodit daleko do minulosti. Run na kryptoburzu FTX byl zahájen poté, co se do éteru dostala informace o nezajištěných záchranných injekcích od FTX pro sesterskou společnost Alameda Research v hodnotě zhruba 10 miliard dolarů. Hromadné výběry vkladů od uživatelů znamenaly krach projektu FTX.

2. Jak kryptoinfekce ovlivňuje trh?

Dopad do mikroúrovně

Záleží, o jak velkou kryptoinfekci se bude jednat. Podle síly takové nákazy může být dopad jen "minimální". Tzn., že k výkyvu dojde pouze v souvislosti s jednou, či více kryptoměn, popřípadě s některými kryptoprojekty. Ač jsou takové výkyvy jen omezené, většinou mají za následek ztrátu důvěry v takový projekt a často dochází k jeho zániku. Krachem takových kryptoprojektů jsou ovlivněni jen investoři, kteří zpravidla o svou investici přijdou. Navíc ti, kteří se snaží minimalizovat svou ztrátu urychleným odprodejem svých aktiv, přilévají jen olej do ohně a paradoxně pomáhají k rychlejšímu krachu kryptografického projektu. 

V těchto případech však správná volba není. Buď bude investor vyčkávat a doufat, že se nákaza rychle přežene, nebo budu minimalizovat své ztráty odprodejem svých znehodnocených aktiv. V případě se bohužel nemusí dočkat a přijde tím pádem o celou svou investici, ve druhém případě sice může část své investice zachránit, ale v podstatě jen za cenu krachu projektu.

Krachy některých kryptoprojektů mohou ovlivnit příjmy, popřípadě ziskovost podniků působících v kryptografickém odvětví, jako jsou burzy, těžební činnosti apod. Také by to mohlo zhoršit schopnost podniků, které používají kryptoměny jako formu platby nebo směny, efektivně fungovat a provádět transakce.

Dopad do makroúrovně

Zatím byla zmínka jen o kryptoinfekci na mikroúrovni. Mnohem horší dopad by kryptoinfekce měla, když by se rozšířila z mikroúrovně do makroúrovně. Pokles investic a hospodářského růstu způsobený nedůvěrou investorů v kryptoměny může mít dopad hned na několik podniků a odvětví. V ohrožení by se nejvíce ocitnul finanční sektor, který začíná být s tím kryptoměnovým čím dál více provázán. Své by o tom mohly vyprávět nedávno zkrachovalé americké banky Silvergate, Silicon Valley Bank a Signature Bank. Zejména pak krach Silicon Valley Bank, která patřila mezi největší americké bankovní domy (16. největší) oživil vzpomínky na ekonomickou krizi v roce 2008, kterou zažehnul pád bankovního domu Lehman Brothers. Naštěstí včasný zásah FDIC a uvalení nucené správy situaci na trhu rychle uklidnil a k většímu rozšíření nákazy díky tomu nedošlo.

Na druhou stranu krachy výše zmíněných bank s sebou ke dnu stáhly nemálo převážně startupových technologických či kryptografických projektů, jejichž zástupci zatím marně žádají své vlády o podporu a záchranu. Za pádem těchto bank je zapotřebí hledat výrazný dlouhodobý propad hodnoty mnohamiliardového odvětví kryptoměn. Podniky tak rychle ztratily na své hodnotě a dostaly se do problémů se svým financováním. To se následně projevilo na poklesu hodnoty zajištěných úvěrů u bank, které nakonec způsobily problém s likviditou samotným bankám. Ani následné záchranné akce jako hromadný prodej akcií už výše zmíněné banky nezachránil.

Pokud by ještě někdy v budoucnu došlo k výraznému rozšíření potenciální kryptoinfekce, propad hodnoty mnohamiliardového odvětví kryptoměn by mohl mít mnohem zásadnější dopad na světové finanční trhy. Vzhledem k tomu, že kryptoměny jsou stále více provázány s globálním finančním systémem, mohl by pokles důvěry dokonce negativně ovlivnit stabilitu celého finančního systému.

3. Jak se před kryptoinfekcí chránit?

Kryptonákaza může významně ovlivnit více zúčastněných stran na kryptotrhu, včetně investorů, podniků a širšího finančního systému. Aby se před negativními dopady kryptoinfekce ochránily, měly by jednotlivé zúčastněné strany podniknout konkrétní kroky.

Diverzifikace

Tím nejdůležitějším krokem k ochraně před kryptoinfekcí je diverzifikace portfolií. Nenechat se zlákat potenciálními budoucími vysokými zisky a omezit svou expozici vůči kryptografickému sektoru na odborníky doporučovaných 5 % z celého investičního portfolia. Nesázet vše jen na jednu kartu a svou investici rozmělnit mezi více kryptoměn či kryptoprojektů. To obnáší nákup různých kryptoměn a dalších aktiv, jako jsou akcie a dluhopisy. Diverzifikace může snížit riziko a dopady znehodnocení některé kryptoměny. Zároveň by investoři neměli zapomínat na neustálé vzdělávání se a sledování tržních trendů a zpráv o kryptoměnách. Všechny nastudované informace jim pomohou zodpovědně se rozhodnout, jak a kam vložit svou investici.

Řízení rizik

Podniky typu kryptoburz či těžařů kryptoměn mohou své projekty ochránit tím, že budou dodržovat přísné postupy řízení rizik. To obnáší rutinní zátěžové testování s cílem rozpoznat a omezit potenciální rizika a zajistit dostatečné rezervy pro případné výkyvy trhu a potencionální způsobené ztráty. Zátěžové testování zahrnuje vyhodnocení výkonnosti systému za nepříznivých podmínek. Mohou snížit vystavení riziku zadáním stop-loss příkazů a dalšími taktikami řízení rizika. Zároveň musí neustále pracovat na získání a udržení důvěry klientů. Té mohou dosáhnout jen pravidelným zveřejňováním objektivních a relevantních zpráv o finančním zdraví, transparentností, otevřenou komunikací a rychlou a úspěšnou interakcí směrem k uživatelům a investorům. 

Banky se mohou před škodlivými účinky kryptoinfekce chránit tím, že zavedou přísné zásady jako "Poznej svého zákazníka" a "Proti praní špinavých peněz", aby zabránily nezákonným aktivitám souvisejícím s kryptoměnami. Kromě toho mohou banky udržovat dostatečné rezervy na zvládání potenciálních ztrát z kryptoinfekce a pravidelně provádět zátěžové testy systémů, aby identifikovaly a zmírnily potenciální rizika.