Cizinci v Pardubickém kraji ke konci roku 2021 - 22 080 občanů cizích zemí (bez azylantů), což byl dosud nejvyšší zaznamenaný počet za dobu existence kraje

17. 3. 2023

Ke konci roku 2021 žilo v Pardubickém kraji 22 080 občanů cizích zemí (bez azylantů), což byl dosud nejvyšší zaznamenaný počet za dobu existence kraje. Většina cizinců v kraji patřila mezi občany evropských zemí (80,6 %). Ze zemí Evropské unie pocházelo 35,6 % ze všech cizinců v kraji, tj. podstatně méně než v předchozím roce. Na meziročním přírůstku občanů cizích zemí se v kraji totiž podíleli zejména občané Ukrajiny, naopak počet občanů Polska a Slovenska se zde poměrně výrazně snížil. Ke konci roku 2021 evidujeme v kraji celkem 2 350 podnikatelů s cizím státním občanstvím, z toho více než polovinu tvořili občané Ukrajiny a Vietnamu.

Na konci roku 2021 byl v Pardubickém kraji zaznamenán dosud nejvyšší počet cizinců za dobu existence kraje. Celkem se jednalo o 22 080 občanů cizích zemí s povolením k trvalému nebo dlouhodobému pobytu (bez azylantů). Ve srovnání s koncem posledního měsíce roku 2020 se počet cizinců v kraji zvýšil o 7,4 %, tj. o 1 529 osob. V rámci komparace se stavem ke konci prosince roku 2012 se pak počet cizinců v kraji téměř zdvojnásobil (přírůstek o 98,7 %, tj. o 10 965 osob). Na meziročním přírůstku počtu cizinců v kraji se podíleli zejména občané Ukrajiny (přírůstek o 2 160 osob). Občané ostatních zemí se na přírůstku počtu cizinců v kraji podíleli spíše v desítkách osob. Druhý nejvyšší nárůst v absolutním vyjádření měli občané Mongolska (o 154 osob), následovali občané Vietnamu (130 osob) a Uzbekistánu (123 osob). Dále v kraji přibylo také občanů Indie (61 osob), Rumunska (60 osob) a dalších 46 zemí. V celkové statistice cizinců v kraji se ovšem promítl také výrazný meziroční úbytek občanů Polska (o 657 osob) a Slovenska (o 600 osob). Zároveň se v kraji oproti předchozímu roku snížil počet občanů dalších 34 zemí, většinou však došlo ke snížení stavu pouze v jednotkách osob. Podrobnější data jsou k nalezení v přílohové tabulce.

Cizinci v Pardubickém kraji podle pohlaví a státního občanství (stav k 31. 12.)
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie

Stejně jako ke konci roku 2012 měli i ke konci posledního měsíce roku 2021 nejpočetnější zastoupení mezi cizinci v kraji občané Ukrajiny. Zatímco ke konci roku 2012 se občané Ukrajiny podíleli na všech cizincích v kraji přibližně čtvrtinou (26,7 %), ke konci roku 2021 tvořili již více než třetinu cizinců v kraji (37,9 %). V letech 2013 až 2017 byli mezi cizinci v kraji nejvíce zastoupeni občané Slovenska. Občané Ukrajiny tvořili v tomto období druhou největší skupinu cizinců v kraji, přičemž nejpočetnější skupinou se znovu stali až v průběhu roku 2018. Druhou největší skupinou cizinců byli ke konci roku 2021 občané Slovenska, kteří se na všech cizincích v kraji podíleli podstatně menší měrou než občané Ukrajiny (17,0 %). Dále nemůžeme zapomenout také na občany Vietnamu (7,7 %), Rumunska (6,3 %), Mongolska (5,7 %), Bulharska (5,6 %) či Polska (2,8 %).

Cizinci v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech podle státního občanství k 31. 12. 2021
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie

Oproti Pardubickému kraji vykazuje celorepubliková struktura cizinců podle občanství ke konci roku 2021 zejména vyšší podíl občanů Ruska (o 5,6 procentního bodu) a Vietnamu (o 2,2 procentního bodu) a nižší podíl občanů Ukrajiny (o 8,1 procentního bodu), Mongolska (o 4,0 procentního bodu), Rumunska (o 3,5 procentního bodu) a Bulharska (o 3,0 procentního bodu). Zatímco 11,4 % ze všech Mongolů, kteří žili na území ČR, připadalo na Pardubický kraj (1 253 z 11 006 osob), občany Ruska kraj nelákal. V Pardubickém kraji žilo ke konci roku 2021 pouze 0,6 % ze všech občanů Ruska v ČR (285 ze 45 154 osob).

V České republice žilo ke konci roku 2021 celkem 658 564 cizinců, z toho polovina byla evidována na území Prahy a Středočeského kraje (50,2 %). Nejvíce atraktivní je pro cizince dlouhodobě Praha. V té pobývala ke konci posledního měsíce roku 2021 přibližně třetina ze všech cizinců v ČR (35,9 %). Naopak nejméně atraktivní byl pro cizince Zlínský kraj, na jehož území žilo pouze 2,0 % ze všech cizinců v ČR. Počet cizinců v Pardubickém kraji byl šestý nejnižší mezi kraji, přičemž na kraj připadala 3,4 % z celkového počtu cizinců v ČR.

V rámci okresů kraje je dlouhodobě soustředěna většina občanů cizích zemí v okrese Pardubice (od roku 2005). Ke konci roku 2021 evidujeme v tomto okrese 13 226 cizinců, tj. 59,9 % ze všech občanů cizích zemí s povolením k trvalému nebo dlouhodobému pobytu v Pardubickém kraji. V okrese Pardubice pobývala většina Rumunů z Pardubického kraje (85,0 %), Bulharů (83,8 %), Srbů (83,6 %) a Mongolů (78,6 %). Z větších skupin cizinců v kraji žila v tomto okrese také více než polovina občanů Slovenska (58,9 %), Maďarska (57,3 %) či Ukrajiny (53,6 %).

Ke konci roku 2021 pocházely více než tři čtvrtiny z celkového počtu cizinců v České republice z evropských zemí (76,6 %). Mezi občany ze zemí Evropské unie můžeme zařadit 33,7 % cizinců v ČR (bez osob ze Spojeného království, které vystoupilo z EU během roku 2020).Převážnou část občanů mimoevropských zemí žijících v ČR tvořili občané Asie (83,8 %); občané Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku se podíleli 10,0 %, občané Afriky 5,5 % a občané Austrálie, Nového Zélandu a ostatních zemí Oceánie a polárních oblastí 0,7 %.

Cizinci v ČR a Pardubickém kraji podle geografické zóny k 31. 12. 2021
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie

Ke konci roku 2021 patřilo mezi občany evropských zemí 80,6 % cizinců v kraji, což bylo oproti celorepublikovému průměru o čtyři procentní body více. Občané ze zemí Evropské unie měli mezi všemi cizinci v Pardubickém kraji zastoupení 35,6 %. Také tato hodnota byla ve srovnání s územím celé ČR vyšší, a to konkrétně o 1,9 procentního bodu. Mezi cizince, kteří měli občanství mimoevropské země, patřilo v kraji 4 270 osob. Většina z těchto osob byla občany některé ze zemí Asie (91,0 %). Ze Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku pocházelo 4,9 % mimoevropských cizinců v kraji, z Afriky 3,7 % a z Austrálie, Nového Zélandu a ostatních zemí Oceánie a polárních oblastí 0,4 %.

Podíl cizinců na obyvatelstvu dosáhl v Pardubickém kraji ke konci roku 2021 hodnoty 4,3 % a byl o dva procentní body pod celorepublikovým průměrem. V mezikrajském srovnání se Pardubický kraj umístil uprostřed mezikrajského žebříčku, přičemž nejvyšší hodnotu 18,5 % měla Praha a o nejnižší hodnotu 2,2 % se dělil Olomoucký a Zlínský kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu pod tři procenta měl ještě Moravskoslezský kraj (2,5 %) a Kraj Vysočina (2,8 %). Na opačné straně mezikrajského žebříčku evidujeme s druhým nejvyšším podílem cizinců (7,5 %) a výraznou ztrátou na první Prahu dva kraje na západní straně republiky, Plzeňský a Karlovarský kraj. Ve srovnání se stavem z konce roku 2020 se zvýšil podíl cizinců na obyvatelstvu ve většině krajů, v Pardubickém kraji vzrostl nepatrně více než v celé ČR.

Podle územního členění okresů se podíl cizinců na obyvatelstvu pohyboval v rozmezí od 1,2 % na Opavsku po 18,5 % v Praze. Druhé nejnižší zastoupení cizinců mezi obyvatelstvem evidujeme na Bruntálsku (1,3 %), druhé nejvyšší pak v okrese Plzeň-město (12,0 %). V rámci okresů Pardubického kraje mělo nejvyšší podíl cizinců na obyvatelstvu Pardubicko (7,7 %, tj. 10. nejvyšší podíl mezi všemi 77 okresy ČR), nejnižší podíl pak připadal na Svitavsko (2,1 %, tj. 12. nejnižší podíl mezi všemi okresy ČR). Chrudimsko můžeme zařadit s 2,9% podílem cizinců na obyvatelstvu před Orlickoústecko (2,8% podíl).

Podíl cizinců na obyvatelstvu v krajích České republiky (stav k 31. 12.)

KTG Cizinci.jpg

Mezi cizinci v České republice mají dlouhodobě převahu muži. Pardubický kraj měl v posledních šesti letech (2016–2021) ve srovnání s územím celé ČR nadprůměrné zastoupení mužů mezi cizinci. Ke konci roku 2021 se v Pardubickém kraji podíleli muži na všech cizincích přibližně třemi pětinami (59,9 %), tedy jak již bylo psáno o něco více než na území celé ČR (56,5 %). V rámci okresní statistiky evidujeme převahu mužů mezi cizinci ve všech 77 okresech (vč. Prahy), přičemž nejvyšší zastoupení mužů mělo Teplicko (67,4 %) a nejnižší Náchodsko (51,5 %). Z okresů kraje byli muži mezi cizinci nejvíce zastoupeni na Chrudimsku (61,9 %) a nejméně na Svitavsku (55,8 %). Za Chrudimsko můžeme z okresů kraje zařadit Pardubicko (60,9 %) a Orlickoústecko (57,3 %).

Z dlouhodobého pohledu patří většina cizinců mezi osoby v produktivním věku (15–64 let). Ke konci roku 2021 spadalo mezi osoby v produktivním věku 87,7 % ze všech cizinců v kraji, což bylo pouze o 1,9 procentního bodu méně než ke konci roku 2012. Do věkové skupiny 0–14 let můžeme zařadit ke konci prosince roku 2021 celkem 8,8 % cizinců v kraji a do věkové skupiny 65letých a starších 3,5 % cizinců. Ke konci roku 2012 byla struktura cizinců podle těchto hlavních tří věkových skupin velmi podobná. Do věkové skupiny 0–14 let patřilo 7,3 % cizinců, mezi osoby v produktivním věku 89,6 % cizinců a do věkové skupiny 65letých a starších 3,1 % cizinců. Podrobnější pohled na cizince v Pardubickém kraji podle šesti nejpočetnějších státních občanství v kraji, věkových skupin a pohlaví poskytují níže přiložené grafy.

Cizinci v Pardubickém kraji podle věkových skupin, pohlaví a státního občanství (stav k 31. 12.)
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v Pardubickém kraji ke konci roku 2021 zaznamenáno celkem 28 339 zaměstnaných cizinců, z toho 2 350 mělo platné živnostenské oprávnění. Ženy tvořily z celkového počtu zaměstnaných cizinců v kraji více než třetinu (34,0 % ke konci roku 2021, respektive 38,4 % ke konci roku 2022). Podle nejnovějších dat platných ke konci prosince 2022 se počet zaměstnaných cizinců v průběhu roku 2022 celorepublikově zvýšil o 12,5 %, přičemž v kraji došlo k nárůstu o 13,4 %. Tempo růstu mezi lety 2021 a 2022 po dvou předchozích letech znovu zrychlilo a vrátilo se v kraji na dřívější úroveň. Ke konci prosince roku 2022 tedy v Pardubickém kraji evidujeme 32 132 zaměstnaných cizinců, z toho 2 737 disponovalo živnostenským oprávněním.

Zaměstnaní cizinci v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech (stav k 31. 12.)
Prameny: Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo průmyslu a obchodu

Mezi podnikateli s cizím státním občanstvím měli v kraji na konci roku 2021 největší zastoupení občané Ukrajiny (34,5 %). Významně byli v kraji zastoupeni také podnikatelé z Vietnamu (21,3 %) a ze Slovenska (20,8 %). Ve srovnání s celou Českou republikou měl kraj ve struktuře cizinců s živnostenským oprávněním zejména vyšší podíl občanů Ukrajiny (34,5 % v kraji, 25,1 % v ČR). Za zmínku stojí také nižší krajský podíl podnikatelů z Ruska (1,1 % v kraji, 4,0 % v ČR) či Německa (1,3 % v kraji, 3,0 % v ČR). Na základě nejnovějších dostupných dat ke konci roku 2022 víme, že se zastoupení občanů Ukrajiny mezi cizinci s živnostenským oprávněním meziročně zvýšilo. Zatímco v kraji se jejich zastoupení zvýšilo o 7,0 procentního bodu a dosáhlo 41,5 %, celorepublikově vzrostlo o 2,7 procentního bodu a dosáhlo 27,7 %. Naopak se mezi cizinci s živnostenským oprávněním meziročně snížil podíl podnikatelů z Vietnamu (v kraji o 2,6 procentního bodu na 18,7 %, celorepublikově o 1,5 procentního bodu na 18,6 %) a ze Slovenska (v kraji o 2,4 procentního bodu na 18,4 % a celorepublikově o 0,5 procentního bodu na 20,6 %).