Česká ekonomika tlumena poptávkou, popoháněna investicemi

Česká ekonomika v loňském roce ukázala rezistenci vůči externím šokům a dosáhla na průměrný meziroční růst 2,4 % navzdory pesimistickým scénářům poklesu HDP po vypuknutí války na Ukrajině. V Q3 a Q4 2022 si česká ekonomika prošla technickou recesí (-0,3 % k/k v 3Q22 a -0,4 % v 4Q22). Pokles ekonomiky byl způsoben snížením poptávky, zatímco odeznění potíží v dodavatelských řetězcích umožnilo výrobcům dokončit dříve obdržené objednávky, což se kladně projevilo i v zahraničním obchodu. Dosavadní vývoj byl zatím v souladu s naší prognózou a nejbližší výhled zapadá do výsledků předstihových indikátorů. Náš výhled vývoje HDP tak necháváme proti minulé prognóze beze změny na 0,9 % v roce 2023 a 3,3 % v 2024.

Z pohledu jednotlivých kvartálů očekáváme slabý start letošního roku s mezikvartální stagnací v 1Q23 následovanou oživením především v druhé polovině roku. Podporu poskytne vyšší aktivita v eurozóně, což by mělo vést ke zlepšení aktuálně utlumené situaci v zahraniční poptávce. Nižší míra nejistoty a plnící se objednávkové knihy by měly přimět firmy k nastartování investic. K tomu přispěje očekáváné snižování úrokových sazeb, a tedy vyhlídka příznivějších podmínek financování v kombinaci s čerpáním prostředků z RRF fondu EU. Navíc míra zisku firem v prostředí vyšších marží narůstala, což připravilo prostor pro investice. Opačným směrem ale působí narůstající mzdové náklady (letos počítáme s růstem nominální mzdy v průměru o 10 % meziročně), zatímco produktivita práce nevykazuje známky růstu. I přesto ale budou domácnosti pod tíhou inflace. Zejména v 1H23 bude pokles spotřeby domácností brzdit ekonomiku. Ztrácet tempo by měla také tvorba zásob, kdy firmy na pozadí zhoršené situace v poptávce korigují předchozí nárůst. Z pohledu rizik hodnotíme ekonomický výhled pro letošní rok ve srovnání s koncem roku 2022 jako více vybalancovaný, nadále ale vnímáme riziko nižšího růstu především z důvodu možného podcenění oslabení poptávky domácností.  

Složky HDP 

Z pohledu struktury ekonomiky bude letos HDP snižován především skrz spotřebu domácností. V reálném vyjádření byly výdaje domácností v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 o 0,9 % nižší. Jelikož se dopad cenového šoku ze strany energií částečně přesouvá i do letošního roku a reálné mzdy setrvají po většinu roku meziročně v poklesu, počítáme s poklesem spotřeby domácností meziročně o 0,4 %, což ukrojí z HDP 0,2pb. Fixní investice byly v roce 2022 meziročně vyšší o 6,2 %, letos počítáme s růstem o 1,7 %. Negativně působí pokles poptávky i slabší výhled na průmysl, kladně naopak RRF fondy a příznivý vývoj ziskovosti navzdory cenovému šoku. Tvorba zásob by měla, na pozadí lepší situace v dodavatelských řetězcích a utlumené poptávky, přispět k HDP negativně. Vládní výdaje přispějí do HDP pozitivně díky vládním investicím a opatřením snižujícím dopad cen energií na domácnosti a firmy. Zahraniční obchod přispěje do HDP letos odhadem 1pb.

Průmysl bude letos stagnovat

Po 8,7% růstu v roce 2021, kdy pomohla zejména nízká, pandemií ovlivněná srovnávací základna, vzrostla průmyslová produkce během loňského roku o 1,8 %. Pozitivní efekt přišel ze strany automotive, kdy se zejména v druhé polovině roku podařilo vyřešit velkou část problémů s nedostatky materiálů. V letošním roce podobných žolíků již příliš nezbývá a český průmysl se zároveň bude muset vypořádat se slábnoucí zahraniční i domácí poptávkou. K tomu se v únoru znovu objevily problémy na nabídkové straně a automobilky tak musejí snižovat výrobu. Na druhou stranu v prvních měsících letošního roku bude průmysl ještě těžit z nižší srovnávací základny, v druhé polovině roku by pak celkové ekonomické oživení mohlo zlepšit i situaci na straně poptávky. Síla pozitivních i negativních efektů vychází