Ekonomika eurozóny stagnuje, sázky na březnové zvýšení sazeb Fedu o 50bps již na 77 % - Rozbřesk

Včera zveřejněný zpřesněný odhad HDP potvrdil, že ekonomika eurozóny se nachází v útlumu, který alespoň prozatím nevyústil v propad růstu do červených čísel. Stalo se tak však jen velmi těsně – v mezikvartálním srovnání ekonomika eurozóny v posledním čtvrtletí 2022 stagnovala, což je o desetinku procentního bodu horší výsledek oproti bleskovému odhadu. Hlavní roli sehrály v tomto směru především negativní revize v Irsku (z +3,5 % na +0,3 %) a také Německu (z -0,2 % na -0,4 %).

Hospodářská stagnace jde v eurozóně primárně na vrub slabé domácí poptávce. Spotřeba domácností v reakci na prudký pokles reálných příjmů propadla na konci roku vůbec nejrychlejším tempem od vzniku eurozóny s výjimkou pandemie Covid-19. Ještě markantněji poklesla investiční aktivita (-3,6 %), kde pravděpodobně sehrála roli nejen přetrvávající nejistota (zvláště v energeticky náročných odvětvích průmyslu), ale také zkreslení v podobě slabých irských čísel, jež reflektují účetní aktivitu nadnárodních korporací v oblasti duševního vlastnictví.

Na druhé straně, hospodářskému růstu pomohly vládní výdaje, které byly částečně spojené s opatřeními na podporu domácností a firem proti drahým energiím. Podobně pak působily také čisté exporty, kde však sehrály prim prudce klesající importy, nikoli oživení na exportní straně.

Předpokládáme, že v prvním čtvrtletí tohoto roku zůstane růst v eurozóně nevýrazný, což je v souladu jak s příchozími měsíčními čísly, tak naším nowcastem (+0,2 % mezikvartálně). Z pohledu ECB není včerejší výsledek zásadním překvapením, byť sama centrální banka ve své prosincové prognóze očekávala mělkou zimní recesi. Podstatnější jsou pro ECB v tuto chvíli jádrová inflační čísla, která nejenže zůstávají vysoká, ale dokonce (v meziročním srovnání) dále akcelerují. A právě to bude tím hlavním důvodem, proč na svém březnovém zasedání centrální banka znovu zvýší depozitní sazbu o 50bps na 3,0 %, přičemž bude signalizovat, že cyklus utahování měnové politiky tímto zdaleka nekončí.


*** TRHY ***

Koruna

Dozvuky silnějšího dolaru a vyšších tržních sazeb v zahraničí měly během včerejší seance za následek oslabení koruny až nad 23,70 EUR/CZK. Česká měna sice část ztrát nakonec umazala, nicméně bude i nadále pečlivě sledovat vývoj za hranicemi, kde vidíme v tuto chvíli hlavní rizika pro slabší korunu. Domácí makro kalendář nabídl včera výsledek registrované nezaměstnanosti, která i v únoru setrvala na 3,9 % (dle očekávání). Dnes přijde z domácích čísel na řadu výsledek obchodní bilance za leden, který by mohl ukázat na odeznívání energetického šoku v podobě mírného přebytku.

Eurodolar

Druhé vystoupení šéfa Fedu Powella v americkém Kongresu již včera nemělo na eurodolarový trh výraznější dopad. Zajímavější je spíše rodící se konflikt uvnitř vedení ECB mezi těmi, co by chtěli delší a agresivní sérii zvedání úrokových sazeb a holubicemi, jež jsou s tímto přístupem nespokojeny (viz včerejší vystoupení portugalského zástupce v ECB).
Dnes sice přijdou na řadu dílčí data z trhu práce v USA, avšak eurodolar se již bude soustředit na zítřejší oficiální statistiky z trhu práce (payrolls) za únor. Pravděpodobnost zvýšení sazeb o 50bps ze strany Fedu na zasedání 22. března však zůstává velmi vysoko (77 %).

Regionální Forex

Polská centrální banka včera v souladu s očekáváním svoji politiku nikterak nezměnila, a to v zásadě platí i o komentáři vydaném k rozhodnutí a základních obrysech nové inflační prognózy (ta mimochodem stále vidí inflaci nad cíleným koridorem 1,5-3,5 % po celý rok 2024). Zajímavější z pohledu politiky NBP bude spíše dnešní tiskovka prezidenta NBP Glapinského.