Za vlády končícího prezidenta Miloše Zemana se schodek obchodu Česka s Čínou více než zdvojnásobil, loni byl historicky rekordní, poprvé přes 500 miliard korun
Za vlády končícího prezidenta Miloše Zemana se schodek obchodu Česka s Čínou více než zdvojnásobil. V uplynulých deseti letech se tak nepodařilo ani zčásti dostat obchodní vztahy obou zemí do vyváženější polohy. Právě naopak. V posledních letech schodek narůstá dramatickým tempem a loni vykázala svoji historicky suverénně nejvyšší úroveň. Loňský schodek českého obchodu s Čínou totiž představuje 545,2 miliardy korun. To je o 25 procent vyšší úroveň než roku 2021. jedná se nejvýraznější meziroční nárůst schodku českého obchodu s Čínou od roku 2007, kdy však byl celkový obrat české-čínského obchodu třikrát nižší než loni. Z nižší základny je přitom snazší dosahovat vyššího procentuálního nárůstu.
Loňský rekordní schodek českého obchodu s Čínou nelze uspokojivě vysvětlit ani celosvětově rapidně rostoucí inflací. Schodek totiž představuje rozdíl mezi objemem vývozu Česka do Číny a objemem českého dovozu čínského zboží. Navíc, v Číně je inflace výrazně slabší než v Česku. A bylo tomu tak i loni. Schodek tak neplyne z toho, že by čínské zboží mocně zdražilo. Prostě jej Česko dováží množstevně stále více a více, přičemž svůj export do Číny není s to udržovat, ani vzdáleně, ve stejném tempu růstu. Je však pravda, že nebýt například problému v tuzemském autoprůmyslu, které pramenily z globálního nedostatku čipů, byl by schodek přece jen o něco nižší.
V úplném roce Zemanova prezidentování, 2014, činil daný schodek ještě jen 249,5 miliardy korun, a byl tedy ani ne poloviční v porovnání s tím loňským.
Zemanovy se tedy nepodařilo vyvážit obchodní vztahy s Čínou ve prospěch České republiky. Třeba při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, již roku 2016 velkoryse hostil, se s čínskou stranou podepisovaly pouze o jakési smlouvy o smlouvě budoucí. Nebylo zaručeno, že dojde k jejich naplnění. A ekonomové už tehdy na to upozorňovali.
Částečně za tím stojí přehnanost slibů končícího prezidenta. Na jeho obranu je ale taky třeba říct, že je za tím i objektivní faktor: sám Peking v uplynulých letech výrazně celosvětově omezil svoji investiční činnost. A to nemohl Zeman před lety tušit.
K řadě čínských akvizic docházelo totiž na dluh, a to posléze Peking omezil. Za prohlubování schodku je také politická realita. Čínský trh je specifický, není klasickou tržní ekonomikou. Má tam velké slovo politbyro a na lokálních úrovních jednotliví provinční vládci. Pokud chcete v Číně uspět v odvětvích, která jsou pro ně zásadní, musíte mít velice dobré politické kontakty. Ideálně až do nejvyšších pater
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz