Domácí inflace zahajuje sestupnou dráhu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

V USA bude hlavní statistikou tohoto týdne únorový počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru. Těch podle našeho odhadu v únoru přibylo 280 tis. Americký trh práce tak zůstává napjatý, začínají se však objevovat signály, že by se v průběhu letoška mohl zchlazovat. Třetí čtení HDP eurozóny za Q4 22 by podle nás mohlo přinést lehkou sestupnou revizi, zatímco průmyslová produkce v Německu se zřejmě v lednu po slabém prosinci zvýšila. Data z tuzemska by v tomto týdnu celkově měla přinést příslib určitého zlepšení reálné ekonomiky. Domácí inflace zůstává výrazná, její únorové snížení na 16,9 % y/y by ale mělo předznamenat pozvolný klesající trend.

Americký trh práce zůstává argumentem pro vyšší sazby

Trh práce v USA zůstává napjatý. Míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu v únoru setrvala na 3,4 %. V nezemědělském sektoru současně přibylo 280 tis. pracovních míst. Zaměstnanost v odvětvích, ve kterých pracuje nejvíce zaměstnanců jako restaurace, zdravotnictví a školství, přes značné nárůsty v minulých měsících stále setrvává pod úrovní z doby před pandemií. Zpomalení je ale již patrné v technologickém a finančním sektoru, které jsou z hlediska celkového počtu zaměstnanců sice relativně malé, mohou ale vysílat určitý signál do budoucna. S postupným dorovnáním předcovidových úrovní zaměstnanosti ve velkých odvětvích se tak může prostor pro růst celkové zaměstnanosti začít postupně vyčerpávat. Podle našeho názoru jsme proto svědky počátečního obratu na americkém trhu práce, který vyústí v jeho výrazné ochlazení ke konci letošního roku. To by mělo být konzistentní s vrcholem sazeb Fedu na úrovni 5,00-5,25 % zhruba v polovině letošního roku a jejich setrváním na této úrovni do jeho konce. Stále také věříme, že první snížení úrokových sazeb v USA bude na stole až v Q1 24.

Dynamika HDP eurozóny v Q4 22 může být nakonec záporná. Na základě revizí na úrovni členských států eurozóny očekáváme úpravu růstu ekonomiky eurozóny z +0,1 % q/q na -0,1 %, ačkoli předchozí čtvrtletí (a tím i celoroční údaj) mohou být posunuty naopak mírně směrem nahoru. Hlavním faktorem, který v závěru loňského roku tlumil hospodářský výkon eurozóny, byla klesající spotřeba domácností. V Německu by se průmyslová výroba měla po slabém prosinci v lednu oživit, zatímco tovární objednávky na začátku roku pravděpodobně poklesly. Předstihové indikátory ukazují na pokračující, i když pozvolné zlepšování v příštích měsících.

Datově bohatý je tentokrát domácí kalendář. Lednová průmyslová produkce by měla ukázat oživení, když automobilový průmysl podle všeho měl k dispozici potřebné součástky pro výrobu. To by mělo být patrné i v přebytku zahraničního obchodu. Růst nominálních mezd podle našeho odhadu v Q4 22 viditelně zrychlil a v mezičtvrtletním vyjádření dokonce překonal dynamiku cen. V prostředí napjatého trhu práce tak došlo k částečné kompenzaci předchozího skokového nárůstu životních nákladů. Dynamika spotřebitelských cen zatím zůstává výrazná, v meziročním srovnání však bude působit vyšší statistická základna. Pro únor tak očekáváme snížení meziroční inflace ze 17,5 % na 16,9 %, což by měl být začátek pozvolného klesajícího trendu. Více se tuzemským datům, která budou zveřejněna v březnu, věnujeme zde: https://bit.ly/3IQp4Vt.

V regionu ve středu zasedá polská centrální banka (NBP). Stejně jako v případě té maďarské v minulém týdnu ani zde pravděpodobně nedojde ke změně úrokových sazeb. Klíčová sazba NBP by tak měla znovu setrvat na 6,75 %. Od únorové inflace v Maďarsku se pak očekává, že zůstala nad 25 % y/y.

Posilování koruny stále nebere konce

Inflace v eurozóně odeznívá pomaleji, než se čekalo. Ačkoli se zpřísnění měnové politiky začíná spolu se zmírňováním proinflačních nabídkových faktorů postupně projevovat v ústupu inflačních tlaků, nová data ukázala jejich překvapivě vysokou perzistenci. Spotřebitelská inflace v eurozóně v únoru zpomalila pouze o 0,1 pb na 8,5 % y/y, zatímco tržní konsenzus činil 8,3 % y/y. Dynamika jádrových cen navíc nečekaně zrychlila na rekordních 5,6 % y/y. Trhy tak reagovaly navýšením sázek na přísnější měnovou politiku. Od ECB se aktuálně očekává vrchol klíčové depozitní sazby na 3,9 %, ještě začátkem minulého týdne to přitom bylo o zhruba 15 bb níže. Vyšší nárůst tržních úrokových sazeb v eurozóně ve srovnání s těmi americkými přispěl i ke zpevnění eura vůči dolaru. Celkově si v uplynulém týdnu společná evropská měna polepšila vůči zeleným bankovkám zhruba o 0,5 %, když posílila na 1,06 USD/EUR.

Koruna nadále atakuje mnohaletá maxima. Proinflační vyznění dat z eurozóny potvrdil tuzemský růst cen průmyslových výrobců, který v lednu zvolnil navzdory očekávání jen lehce, na meziročních 19 % (více zde: https://bit.ly/3Y3XycN). Koruna se ve středu k euru krátce obchodovala za 23,35 CZK/EUR, což je nejsilnější hodnota od července 2008. Tyto úrovně ale nakonec neudržela a do konce týdne se vrátila lehce pod 23,50 CZK/EUR. K tomu ji dopomohly i mírně horší data o růstu tuzemské ekonomiky v Q4 22. V rámci struktury HDP navíc znovu výrazně propadla spotřeba domácností, a to ještě více než jsme my nebo ČNB očekávali, což opět potvrdilo silný útlum domácí poptávky (více zde: http://bit.ly/3EU6ZEO). Zejména vzhledem k nedávnému výraznému zúžení úrokového diferenciálu se však domníváme, že současné hodnoty koruna dlouhodobě neudrží a měla by mít v následujících měsících tendenci oslabovat zpět k 24 CZK/EUR.

V pátek po uzavření amerických trhů agentura Fitch potvrdila současný rating ČR i jeho negativní výhled. ČR tak nadále disponuje nejvyšším ratingovým hodnocením ze zemí střední a východní Evropy. Hlavními riziky, které agentura uvádí jako možné důvody pro snížení ratingu, jsou případná nedostatečná konsolidace veřejných rozpočtů (spojená se setrvalým nárůstem veřejného dluhu vůči HDP) a/nebo vysoká inflace po delší dobu.