Mezinárodní rok prosa - Velvyslanectví ČR v Uzbekistánu se v pátek 24. února 2023 připojilo k akci konané v taškentském hotelu Ramada na podporu pěstování prosa
Mezinárodní rok prosa
27.02.2023 / 05:09
Kdy: 24.02.2023, Kde: Taškent
Velvyslanectví ČR v Uzbekistánu se v pátek 24. února 2023 připojilo k akci konané v taškentském hotelu Ramada na podporu pěstování prosa a zpracování jáhel jako potravin pro lidi. Akce se uskutečnila v rámci Mezinárodního roku prosa. Rok 2023 vyhlásila OSN Mezinárodním rokem prosa na základě návrhu Indie, která se chce stát globálním centrem pro proso. Uzbekistán je ideální zemí pro pěstování prosa, a české firmy nabízejí možnosti dodání strojů a zařízení na jeho zpracování.
Proso je známé již přes 5 tisíc let a patří tak mezi nejstarší domestikované rostliny, které dlouho sloužily jako základní plodina pro miliony farmářů, zejména na území dnešní Indie, Číny a v mnoha částech Afriky. Proso se dnes pěstuje ve více než 130 zemích. Přestože asi polovina světové populace se spoléhá na rýži a více než jedna třetina na pšenici, proso má za svou významnou roli ve stravě pouze asi 90 milionů lidí v Africe a Asii. Jáhly jsou tak často považovány za jídlo pro chudé.
Proso má schopnost nejen růst v horkých nebo suchem postižených oblastech, ale potřebuje také mnohem méně vody než pšenice, rýže nebo kukuřice. A to není vše. Odborníci říkají, že by bylo dobré učinit proso více populární, a to nejen kvůli zdravotním přínosům obilovin, ale také jejich schopnosti prospívat v náročných podmínkách. Z hlediska sklizně je totiž doba zralosti prosa kratší. Některá prosa dosáhnou zralosti za 60 až 90 dnů. Navíc proso uvolňuje jen málo nebo žádné skleníkové plyny, na rozdíl od pěstování rýže, které významně přispívá k emisím metanu. A v dnešním světě poznamenaném změnou klimatu to je důležitý faktor. Kromě toho je jednou z výhod prosa skutečnost, že proso vyžaduje málo syntetických hnojiv a pesticidů a může zvýšit kvalitu půdy prostřednictvím meziplodin s jinými rostlinami. Někdy se proso, resp. vyloupaným semínkům prosa, které se nazývají jáhly, říká "nutri-cereálie" kvůli vysokému obsahu železa, vlákniny a určitých vitamínů.
Byla to Indie, která navrhla, aby rok 2023 byl prohlášen za Mezinárodní rok prosa. Poté, co byl návrh schválen členy řídících orgánů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), byl návrh schválen na 75. zasedání Valném shromáždění OSN.
Mezinárodní rok prosa představuje jedinečnou příležitost ke zvýšení jeho celosvětové produkce, zajištění jeho efektivního zpracování a spotřeby, k podpoře lepšího využití střídání plodin a podpoře lepší konektivity v potravinových systémech, aby se proso propagovalo jako klíčová součást potravinářského řetězce.
Mezinárodní rok prosa tedy:
1) zvýší povědomí o přínosu prosa pro zabezpečení potravin a výživu,
2) inspiruje zúčastněné strany ke zlepšení udržitelné produkce a kvality prosa a
3) zaměří se na zvýšené investice do dalšího výzkumu a vývoje prosa.
Pěstování prosa v současné době v mnoha zemích upadá a jeho potenciál pro řešení klimatických změn a potravinové bezpečnosti není plně realizován. A to navzdory skutečnosti, že proso může růst na relativně chudých půdách a za nepříznivých a suchých podmínek s poměrně menšími vstupy než jiné obiloviny.
Jáhly jsou obiloviny, jako rýže nebo pšenice, ale dříve byly označovány jako hrubé obiloviny, což je zřejmý odkaz na vnější strukturu, která není hladká. Všechny obiloviny jsou bohatým zdrojem sacharidů, ale jáhly mají také více bílkovin, vlákniny, železa a vápníku než rýže nebo pšenice.
Proso spotřebuje o 70 % méně vody než rýže, roste za poloviční dobu než pšenice a při zpracování potřebuje o 40 % méně energie. Je to odolná plodina, která snese extrémní teplotní podmínky. Výzkumy ukazují, že jáhly jsou dobrou obranou v boji proti cukrovce. Jáhly mají nízký glykemický index, což znamená, že takové potraviny mají menší vliv na hladinu glukózy v krvi než potraviny s vyšším indexem. Přesto se dnes proso používá spíše jako plodina pro dobytek. Ještě v letech 1965-70 tvořilo proso 20 % ze všech obilovin, nyní je to jen 6 %.
Potřeba podporovat rozmanitost a nutriční a ekologický přínos prosa pro spotřebitele, výrobce, aktéry hodnotového řetězce a osoby s rozhodovací pravomocí je tak více než aktuální a může zlepšit vazby v potravinářském sektoru.
Pokud máte zájem o informace o zařízeních na zpracování prosa nebo jiných obilovin vyráběných v České republice, napište nám na adresu commerce_tashkent@mzv.cz.
Zprávy k cestování
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.10.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
26.09.2024 Technologický gigant Intel na kolenou! Co…
24.09.2024 XTB představuje Zlatana Ibrahimoviće jako…
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Miroslav Novák, AKCENTA
Utlumená aktivita v tuzemském výrobním sektoru pokračuje – PMI (září 2024)
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ocelářská krize v Číně: Ceny železné rudy čelí prudkému oslabení
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko finanční rady
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Kdy se vyplatí refinancovat hypotéku: Tipy pro správné rozhodnutí
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex říjen 2024: Úroky hypoték se pevně zabetonovaly nad 5 %
Iva Grácová, Bezvafinance
Finanční gramotnost v digitální éře: Na co si dát pozor při používání online bankovnictví?
Miren Memiševič, Skupina Klik
Lukáš Raška, Portu
Nejdéle se vydělává na nový byt v Praze. Potřeba je 14,4 ročních platů
Martin Steiner, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Pojištění schopnosti splácet jako rezervní kolo na dlouhé cestě jménem hypotéka
?
Okénko pro podnikatele
Pavel Macek, Credit Check
5 varovných signálů, které napoví, zda vaši klienti zaplatí včas