Staking, o co se jedná a proč je trnem v oku SEC

Ilustrační obrázek | zdroj CoinBank.cz

Koncem minulého týdne Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) zveřejnila zprávu, ve které uvedla, že urovnala spor s kryptoměnovou burzou Kraken. Nyní se na veřejnost dostávají podrobnější informace o tom, čeho se tento spor týkal. Kryptoburza Kraken nabízí svým klientům tzv. službu "stakingu" (sázení kryptomincí). Klienti svěřili burze své kryptomince, které burza následně využívala k ověřování transakcí metodou proof-of-stake (PoS). Sice zato klientům na oplátku poskytovala odměnu, ale tato odměna byla v podobě poměrné části mincí, které Kraken získal za zapojení se do ověřovacího procesu blockchainu určité kryptoměny. Díky tomu napomáhá udržet celý blockchain v chodu.

Komise pro cenné papíry a burzy má omezenou působnost hranicemi USA. Nicméně na americkém trhu se v posledních měsících snaží být proaktivní a řešit potencionální rizika zavčasu. To je i případ kryptoburzy Kraken. Službu stakingu totiž považuje za druh cenného papíru a z toho titulu také přistoupila k regulaci nabízené služby burzou Kraken na území USA. Kraken, aby se vyhnul větším problém, se dohodnul s SEC na mimosoudním urovnání sporu, když souhlasil, že zaplatí pokutu 30 milionů dolarů a danou službu přestane nabízet na území Spojených států Amerických.

SEC v posledních měsících usiluje o to, aby se provozovatelé kryptografických burz na území USA řídili stejným regulačním rámcem, který upravuje prodej nejrůznějších cenných papírů. Snaží se nastavit taková pravidla podnikání, která by dotyčné hráče nutila zacházet s tokeny podobně jako s akciemi či dluhopisy.

Staking

Jedná se o stav, kdy uživatelé uzamknou část svých tokenů do blockchainu určité kryptoměny. K tomu je použita tzv. chytrá smlouva, v níž jsou zároveň stanoveny podmínky, které musí uživatel splnit. Jednou z podmínek může být, např. jaký minimální počet mincí musí uživatel tímto způsobem zamknout v systému. Tato podmínka je zároveň pojistkou, že uživatel nebude při ověřování transakcí podvádět. Pokud by podváděl a přišlo se nato, hned by o svůj uzamčený vklad přišel.

Systém PoS pomáhá udržovat blockchainovou síť v provozu. Ověřuje transakce a vytváří o nich bezpečný veřejný záznam. Největší a nejznámější kryptoměnou, která využívá ke svému provozu metodu PoS, je Ethereum. Síť Etherea přešla loni v září z metody ověřování proof-of-work (PoW) na metodu PoS. Jednalo se bezpochyby o jednu z největších událostí ve světě kryptografie v loňském roce. Díky tomuto přechodu ze dne na den snížilo Ethereum energetickou náročnost své sítě přibližně o 99 %. Jednalo se o důležitý krok hlavně proto, že se celé kryptografické odvětví dostalo pod palbu kritiky zato, že proces ověřování transakcí metodou PoW je velmi energeticky náročný, přičemž se potřebná elektřina vyrábí převážně z fosilních zdrojů (ropa, plyn, uhlí).

1. K čemu slouží systémy "proof of"?

Aby mohly vzniknout kryptoměny, bylo zapotřebí definovat tzv. blockchain. Blockchain je relativně nová technologie, která plní funkci účetní knihy, do které se v časové posloupnosti zaznamenávají všechny transakce, které se v této síti udály. Transakce jsou řazeny do bloků (angl. block) a jednotlivé bloky jsou posloupně řazeny za sebe jako jednotlivá oka řetězu (angl. chain). Odtud tedy slovo blockchain.

Od starších typů záznamů, které byly psány tužkou na papír, se liší tím, že účetní kniha je sdílena na počítačích každého jednoho uživatele po celém světě. Navíc blockchain se musí vypořádat s problémem dvojí útraty, když musí zajistit a garantovat, že nikdo neutratí kryptoměnový token vícekrát, a že nebude manipulovat s digitální účetní knihou.

Blockchainové systémy nemají jednu centrální autoritu, která by danou síť spravovala. Systémy PoW i PoS spoléhají na skupinovou akci, která uspořádává a chrání sekvenční záznam v blockchainu. Díky těmto metodám je těžké a třeba v případě Bitcoinu takřka nemožné zneužít blockchain k manipulacím, krádežím, nebo snad k úpravě starších záznamů.

2. V čem se tyto dva systémy liší?

Nejprve je nutné podotknout, že v případě obou systémů (PoW a PoS) jsou transakce uspořádávány do bloků a tyto bloky jsou následně zveřejňovány ve veřejné databázi (blockchain) jako jednotlivé dílky řetězu.

V systému PoW dochází k ověřování transakcí, potažmo bloků pomocí tzv. "důkazu práce". Důkaz práce spočívá v tom, že aby mohl být do řetězce přidán další blok, je zapotřebí vyřešit složitý výpočetní úkol. Tento úkol nejde vyřešit jinak než metodou pokus / omyl. Aby těžař úkol splnil, je zapotřebí výpočty opakovat klidně i více než milionkrát. Potřeba provést tolik pokusů dokazuje, že těžař vyvinul dostatečnou práci k ověření nového bloku. Ten z těžařů, který daný úkol vyřeší jako první, získá za svůj důkaz práce odměnu v podobě nové kryptoměny.

Metoda PoS funguje naopak tak, že validátoři transakcí mezi sebou nesoutěží, ale dostanou rovnou pobídku, že když na ověřování transakcí budou spolupracovat, získají předem domluvenou odměnu. Aby se však uživatel mohl stát validátorem, musí vložit do společného banku nějakou minimální sumu dané kryptoměny. Např. v případě Etherea se jedná o minimální vklad 32 etherů. Odměna se mezi validátory poměrně k výši jejich vkladů. Pokud byste se chtěli stát validátory, ale nemáte sám 32 etherů, nevadí. Můžete se spojit s jinými uživateli a stát se validátorem společně. 

3. Jaká je motivace ke vkladu do banku (stake)?

Validátoři (ověřovatelé) jsou vybíráni k ověřování bloků transakcí v blockchainu Ethereum. Pokud ověřený blok přijmou za platný také ostatní validátoři, získají ověřovatelé odměnu v nových etherech. Pokud by se někdo pokusil podvádět a systém nějak obelstít, vystavuje se velmi vysokému, takřka až 100% riziku, že o svůj stake přijde. Uživatelé služby staking-as-a-service, kteří dbají na pravidla hry a dodržují je, získají za svou práci odměnu v přibližné výši 4 % z hodnoty svého vkladu. 

4. Proč je služba staking-as-a-service trnem v oku SEC?

Službu staking-as-a-service nabízejí svým uživatelům převážně velcí centralizovaní hráči, mimo jiné i kryptoburza Kraken. Tyto společnosti umožňují svým uživatelům vkládat své mince do společného banku, nad kterým mají správu a rozhodují, k čemu bude bank použit. Na druhou stranu tito hráči do společného projektu přináší své technické vybavení a know how. Uživatelé si díky tomu nemusí pořizovat hardwarové vybavení potřebné pro staking.

Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) považuje jak kryptoměnové úvěry, tak také staking-as-a-service za obchod s druhem cenných papírů. Díky změně přístupu ke kryptoaktivům, může SEC vůči jednotlivým hráčům uplatňovat mnohem širší škálu regulačních opatření, než tomu bylo do doby před změnou kurzu. SEC tak našla skulinku, jak si došlápnout na nepoctivé hráče, kteří si doposud mysleli, že kryptopeníze jsou vůči všem restrikcím a regulacím imunní.

Ze žaloby, kterou SEC podala na kryptoměnovou burzu Kraken, vyplývá, že službu staking-as-a-service považuje za obdobu kryptopůjček, ze kterých by měl poskytovatel takové služby platit vkladatelům kryptomincí nějaké úroky. SEC se na tuto praxi zvýšeně po sérii loňských bankrotů, kdy zkrachovaly kryptografické společnosti jako BlockFi, Celsius Network, FTX a další. Kryptografická burza Kraken souhlasila v rámci mimosoudního vyřešení sporu se SEC s tím, že na území USA ihned ukončí svou nabízenou službu staking-as-a-service a uhradí vyměřenou pokutu ve výši 30 milionů dolarů. Nicméně obvinění vznesená Komisí pro cenné papíry a burzy v podané žalobě nepřiznala, ovšem zároveň je ani nepopřela.

5. Jak SEC určuje, že je něco cenným papírem?

Americký Nejvyšší soud již v roce 1946 ve své judikatuře stanovil právní test, na jehož základě může i laik stanovit, zda-li se jedná o cenný papír, či se o něj nejedná. Tento test je velmi jednoduchý a zvládne si jej udělat každý. SEC nyní tento test využívá k odůvodnění, proč daná záležitost spadá do její působnosti a tudíž, proč se na ni vztahují regulace. Do působnosti SEC podle tohoto právního testu spadá:

1. investor, který investuje peníze

2. do společného podniku s

3. úmyslem profitovat z

4. úsilí vedení organizace.

V případě nabízené služby staking-as-a-service:

1. uživatelé vkládají své kryptomince

2. do společného projektu s

3. očekáváním, že z nich získají výnos,

4. zatím co poskytovatel služby zajišťuje potřebné technické vybavení.

Z výše popsaného logického rámce, o který se nově SEC ve svých krocích opírá, vyplývá, že to, co bude či nebude považováno za cenný papír ze strany SEC, bude záležet na jednoduché premise, a to, že projekt, který má zajistit nějaké zhodnocení poskytnutých vkladů lze považovat za obdobu cenných papírů. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se bude jednat o projekt ve světě kryptografických financí. Že je pozice SEC v tomto novém posuzování silná, dokládá i fakt, že společnost Kraken přistoupila na mimosoudní vyřešení sporu a uhrazení pokuty.

6. Proč mohou a nemusí být větší regulace prospěšné?

Aktuálně se regulace služby staking-as-a-service omezuje jen na americký trh. Nikde však není napsáno, že obdobné regulace nezavedou také další země. Pokud dnes někdo bude chtít nadále nabízet v USA službu staking-as-a-service, musí se připravit na splnění přísných požadavků na ochranu investorů a zveřejňování informací. Pokud budou tyto požadavky splněny, vyslouží si takový projekt označení, že je bezpečný.

Na druhou stranu se bude jednat o značný nárůst administrativy u takového projektu, což může takovou službu prodražit, potažmo snížit výnosy z investovaných prostředků. Další nevýhodou je, že by tato byrokratická zátěž znevýhodnila menší hráče. Poskytovatelé služby staking-as-a-service budou muset být zároveň připraveni na častější kontroly ze strany regulačních orgánů. Jakékoliv pochybení může vést k pokutě, v horším případě mohou mít dílčí kontroly soudní dohru.

Poskytovatelé takové služby by měli být připraveni i na možnost, že by investoři stáhli z projektu svůj kapitál právě s odkazem na zvýšenou administrativní zátěž, popřípadě by mohli mít obavy z možné kontroly ze strany regulačních orgánů. Zastánci větší regulace však argumentují tím, že jasně stanovený právní rámec a označení některých produktů jako cenných papírů by naopak mohlo přispět k větší transparentnosti a informovanosti pro investory. Zároveň by to mohlo vést k pročištění trhu a v konečném důsledku by takové produkty a služby mohly přilákat mnohem více uživatelů.

7. Mohou regulace omezit staking či DeFi?

V podstatě mohou být uživatelé zatím v klidu. Komise pro cenné papíry a burzy má jen lokální působnost na americkém trhu. Poskytovatelů služby staking-as-a-service v jiných zemích by se podobné regulace týkat neměly. Navíc, validátoři mohou pobývat kdekoliv ve světě, takže na ně SEC nedosáhne. Pokud tedy zámořští regulátoři nepřijdou na další možnosti, jak omezit a regulovat nabízenou službu stakingu, budou moct celkem bez obtíží fungovat i blockchainy využívající metody proof-of-stake.

Na druhou stranu zpřísněný regulační rámec amerického regulátora více prohloubil rozkol mezi tamní přísnou regulací a ostatními státy v jiných částech světa. Nejednoho uživatele tak dozajista napadlo, zda zpřísnění regulace kolem stakingů ovlivní tzv. decentralizované poskytovatele stakingů. Co se týče decentralizovaných financí (DeFi), tak na ně existují dva pohledy. První zastává tezi, že díky své decentralizovanosti se na ně regulace nevztahují. DeFi nemají konkrétní sídlo a v podstatě se jedná jen o sbírku softwarů, které provádí transakce či úkoly automaticky. Na druhé straně pak stojí fakt, že mnoho služeb DeFi provozuje konkrétní skupina lidí, kteří někde bydlí. Tito provozovatelé by tak potenciálně regulacím podléhat mohli a mohli by být postihnutí za nedodržování a nerespektování nastavených regulací.

Závěr

Regulační rámec se zatím týká pouze amerického trhu. Státy, které kryptoměny nezakázaly či neomezily jinak (např. Čína, SAE atd.), na službu stakingu nahlížejí shovívavěji. I z toho důvodu se drobní uživatelé nemusí obávat toho, že by se nemohli stát plnohodnotnými validátory a své investiční prostředky zhodnocovat. Měli by však vyhledávat takové poskytovatele, kteří jim nabídnou i něco víc, než jen běžnou výši odměny (zhruba 4 %) za ověřování transakcí.

Metoda proof-of-stake se zřejmě stane normou pro jakoukoliv kryptoměnu, pro jakýkoliv kryptografický systém, ovšem s jednou výjimkou. Tou i v budoucnu nejspíš zůstane blockchain Bitcoin, který si zachová metodu těžby systémem proof-of-work. Staking tak nadále bude důležitou součástí kryptografického trhu, stejně jako snahy o regulaci celého odvětví ze strany centrálních regulátorů.