Iluzorní příběh silné ekonomiky a klesající inflace

Příznivý vývoj inflace v posledních měsících, jež byl vykoupen intenzivní korekcí na trzích se začíná brát nadarmo.

Silná ekonomika

Nově zveřejňované ekonomické statistiky od počátku roku ukazují, že západní ekonomika je pořád silná. Pracovní trh je robustní, spotřebitel utrácí, společnosti téměř nepropouštějí, tržby společností zdravě rostou a zisky jenom málo korigují. Zástupci společností jsou podle anket a průzkumů, jako jsou PMI, čím dál optimističtější ohledně dalšího ekonomického vývoje. Akciové trhy jsou výrazně v zelených číslech a výnosy na dluhopisech padaly od konce roku 2022. Dohromady se tak vytváří obrázek o odolné ekonomice, která má daleko k jakékoli verzi recese. To vše ve světle kontinuálně padající inflace ze svých maxim v průběhu posledních několika měsíců. Situace se zdá být růžová, žádná recese, inflace se vydala k 2% cíli, úrokové sazby jistě půjdou níže ještě v tomto roce. 

Uvědomění

Ovšem trhy ignorují jeden podstatný fakt, který je podložen historickými daty a ekonomickou teorií. Oslabování inflace je podmíněno oslabováním ekonomické aktivity. Jinými slovy, zdá se být nepravděpodobné, že by se podařilo zkrotit inflaci na 2% cíl, aniž by došlo k výraznému zpomalení ekonomiky. O to víc, když dosavadní dezinflace byla výrazně hnána padajícími cenami energií, což nebude dlouho pokračovat. V důsledku bezprecedentní post-pandemické monetární a fiskální stimulace došlo k vytvoření podmínek pro extrémně růstové prostředí. Ceny aktiv vystřelily, bohatství lidí se znásobilo, společnosti nestíhaly dohánět poptávku, rostly jím zisky a ekonomická aktivita explodovala vzhůru. Vedlejším účinkem tohoto experimentu je (velmi očekávaně) vysoká míra inflace, která je nejvyšší za poslední dekády. Růst cenové hladiny není radno podceňovat, neboť pokud se vymkne kontrole, může to vytvořit „spirálu smrti“, která má potenciál rozvrátit celý ekonomický systém. Dobrou zprávou pro rozvinuté ekonomiky je to, že nezávislé centrální banky to nikdy nenechají zajít tak daleko, ať to stojí, co to stojí. Účinné nástroje k tomu mají. Špatnou zprávou je, že pravděpodobně budou muset výrazněji utlumit současnou ekonomiku. Pokud inflaci vyvolalo období extrémně vysoké ekonomické aktivity, pak pro snížení inflace zpět k přijatelné úrovni je zapotřebí nízké, nebo záporné ekonomické aktivity. Čím výraznější bude její zpomalení, tím rychleji se vrátí inflace do normálu.

Dluhopisový trh si tento fakt začal uvědomovat po sérií dat poukazující na robustní ekonomiku v tomto roce: rekordně nízká nezaměstnanost, neutuchající nábor nových zaměstnanců, výrazný i když upadající růst mezd, silná spotřebitelská aktivita a jejich vysoké úspory, pořád výrazně rostoucí ceny vstupů u společností a rostoucí ceny aktiv. V důsledku toho výnosy na dluhopisech v posledních týdnech vystřelily směrem na sever: 10letý vládní dluhopis USA nyní vynáší 3,95 % a 2letý dluhopis vynáší nejvíce v tomto cyklu 4,73 %. Začal posilovat i americký dolar. Na řadě je uvědomění investorů a jak je známo retailoví investoři, kteří vedli akciovou rally od začátku roku jsou obvykle ti poslední, kteří prodávají (na minimech) a ti poslední, kteří nakupují (na maximech). To představuje riziko pro současné relativně bohaté nacenění akciových titulů v Evropě a ve Spojených státech. Zajímavostí je, že institucionální investoři nyní silně neinvestují a spíše vyčkávají. Nedávna rally je tak hlavně dílem individuálních investorů.

Co bude dál?

Logika praví, že centrální bankéři nyní zpřísní svoji politiku. Úrokové sazby by se tak mohly dostat výrazně nad 5.1% úroveň, kterou dosud očekávali jako terminální hodnotu úrokových sazeb v USA. Pokud k tomu totiž nedojde a účinky dosavadního zvýšení úrokových sazeb, které se teprve propisují do ekonomiky by se ukázaly být nedostatečnými, došlo by k ukotvení inflace do ekonomiky. Zbavení se takové inflace je mnohem bolestivější. Centrální banky tak mají na výběr: buď bude období krátké, ale intenzivní bolesti, anebo se to rozhodnou táhnout napříč léty, dokud se inflace neusadí na 2% cíli. Co z toho si vyberou a jestli vůbec se dozvíme na dalších zasedáních. Americký Fed plánovaně zasedá 21. března a evropská centrální banka 16. března.