Zisky v USA dosáhly vrcholu. To obvykle znamená, že přichází propouštění

Nábor amerických firem během pandemie umožnily nejtučnější zisky za 70 let. Nyní se ale marže snižují, a to by mohlo signalizovat pro trh práce horší časy.

S blížícím se koncem výsledkové sezóny se zdá, že dvouletá série rostoucích zisků korporátní Ameriky skončila. Zisky společností z indexu S&P 500 za čtvrté čtvrtletí jsou sice podle předpandemických standardů stále vysoké, ale oproti předchozímu období klesly o 2,3 %, což je první pokles od roku 2020, uvádí Bloomberg Intelligence. A čisté ziskové marže se snižují již druhé čtvrtletí za sebou.

A když klesají zisky, může to být známkou toho, že je na pořadu rušení pracovních míst - společnosti se totiž snaží ochránit své marže snižováním mzdových nákladů. Ale zjistit, nakolik se to projeví v aktuálním období, je nyní složitější než obvykle. Čísla zisku jsou víceméně neprobádaným územím a nalézají se stále blízko maxim za několik desetiletí. A trh práce se také chová podivně.

„Na trajektorii záleží víc“

Gina Martin Adams, hlavní akciová stratéžka Bloomberg Intelligence, očekává, že zúžení podnikových marží, které nyní probíhá, povede k širšímu snižování nákladů. Úroveň zisků je pro zaměstnanost důležitá, ale „více záleží na trajektorii,“ říká. Adams poukazuje na technologické společnosti, které vykazují vyšší marže než většina jejich protějšků, a přesto propouštějí své zaměstnance. Technologičtí giganti, jako je Amazon.com, Meta Platforms a Alphabet zrušily od listopadu více než 100 000 pracovních míst.

Toto úsilí snižovat náklady pomohlo technologickým společnostem posílit ceny akcií a nyní „je patrné, jak se propouštění šíří“ do dalších odvětví, říká. "Pokud budou jejich výnosy nadále klesat a oni neuvidí světlo na konci tunelu, zareagují a sníží náklady."

Jedna věc, která je může odradit, je problém shánět pracovníky. Šéfové korporací mají ještě v čerstvé paměti náklady na nábor zaměstnanců během pandemie a některé podniky tak svou pracovní sílu hromadí - udržují si zaměstnance na výplatních páskách i během očekávané recese, dokud se ekonomika znovu neobrátí.

První zpráva o pracovních místech z roku 2023 tuto myšlenku podporuje. Ukázalo se, že zaměstnavatelé stále rychle nabírají zaměstnance. V lednu přibylo více než půl milionu pracovníků a USA vykázaly nejnižší míru nezaměstnanosti za více než půl století.

„Příprava na zotavení“

Příkladem může být stavebnictví. Americké trhy s bydlením jsou pod tlakem vysokých nákladů na hypotéky, ale Ken Simonson, hlavní ekonom Associated General Contractors of America, říká, že více než dvě třetiny členských firem očekávají v letošním roce zvýšení počtu zaměstnanců. „Mnoho společností se pravděpodobně připravuje na zotavení,“ říká. "Obecně se zdá, že recese bude mírná a krátká - pokud vůbec nějaká bude."

Základním scénářem ekonomů je, že bude – i když pravděpodobně ne tak hluboká. Očekává se, že nezaměstnanost vzroste za rok z dnešních 3,4 % na přibližně 4,8 % a že Fed zvýší úrokové sazby, aby zchladil inflaci.

Někteří analytici jsou optimističtí a věří, že USA mohou dosáhnout „měkkého přistání“, kdy inflace poleví, aniž by došlo k prudkému nárůstu nezaměstnanosti. Goldman Sachs Group nedávno snížila pravděpodobnost recese v příštím roce na 25 % a propouštění firem popsala jako „vlnku, nikoli vlnu“.

Pomáhání dezinflaci?

Americká ekonomika se předpovědím vážného zpomalení vzpírala do konce loňského roku. Vládní stimuly posílily finance domácností a tato dodatečná kupní síla se promítla do nebetyčně vysokých zisků. Nárůst pandemických zisků vyvolal mezi ekonomy určité pochybnosti, včetně debaty o tom, zda jde o jednu z příčin vysoké inflace.

Místopředsedkyně Fedu Lael Brainard ve svém projevu minulý měsíc poukázala na to, že zisky jako podíl na ekonomice „zůstávají blízko poválečných maxim“, zatímco podíl, který připadá na pracovníky, se zmenšil. Navrhla, aby podniky snížily své cenové přirážky, až se spotřebitelská poptávka ochladí, což „by mohlo přispět k dezinflačním tlakům“.

V posledním průzkumu obchodních podmínek Národní asociace pro podnikovou ekonomiku firmy uvedly, že je méně pravděpodobné než kdykoli předtím od roku 2020, že v nadcházejících třech měsících zvýší ceny. Podíl společností, které uvedly, že jejich ziskové marže se v posledním čtvrtletí snížily, byl nejvyšší za téměř tři roky. A, co je pro zaměstnance klíčové, poprvé za nejméně dva roky více respondentů uvedlo, že očekávají, že mzdy v nadcházejících třech měsících budou klesat, a ne růst.

„Zisky dosáhly vrcholu. V budoucnu dojde k většímu snižování nákladů ze strany podniků a dalším krokem je snížení zaměstnanců,“ říká Robert King, ředitel výzkumu v Jerome Levy Forecasting Center v New Yorku. „Právě teď je narušený vztah mezi silou zisku a rozhodováním o zaměstnancích. Tento vztah se časem znovu potvrdí.“

Zdroj: Bloomberg