V Praze pracovalo ve výzkumu a vývoji v roce 2021 celkem téměř 42,8 tisíc zaměstnanců. - Výzkum a vývoj v Praze v roce 2021

16. 2. 2023

V Praze pracovalo ve výzkumu a vývoji v roce 2021 celkem téměř 42,8 tisíc zaměstnanců. V hlavním městě tak pracovalo 35, 2 % všech zaměstnanců výzkumu a vývoje (dále jen VaV) v ČR. Téměř 30,2 tisíc pracovníků se věnovalo VaV na plný úvazek. Výzkumných pracovníků, kteří se plně věnovali výzkumu a vývoji, bylo 18,4 tisíc, což je 61 % všech zaměstnanců VaV v Praze. Světu vědy a výzkumu dominují muži. Podíl žen mezi výzkumnými pracovníky byl 28 %, v ČR celkem to bylooněco méně (24 %).
Výdaje na VaV dosáhly v roce 2020 v Praze 47,4 mld. Kč. Nejvyšší podíl výdajů byl realizován vpodnikatelském sektoru a to 50,1 %. Zároveň je to nejmenší podíl ve srovnání s ostatními kraji, jelikož v Praze má důležité postavení také sektor vládní a sektor vysokého školství, ve kterých zároveň pracuje ivýznamná část výzkumných a technických pracovníků.

V Praze bylo k 31. 12 2021 ve výzkumu a vývoji [1] zaměstnáno celkem 42,8 tisíc zaměstnanců, což představuje 35,2 % všech zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji v České republice. Počet těchto zaměstnanců v dlouhodobém pohledu roste, oproti roku 2020 se zvýšil o 3,3 % a oproti roku 2011, tedy za uplynulých 10 let, se zvýšil o 38,9 %. Krajem, kde je zaznamenán druhý nejvyšší počet zaměstnanců, je Jihomoravský kraj (25,2 tis.). V Praze a Jihomoravském kraji je tak zaměstnáno 55,9 % všech zaměstnanců výzkumu a vývoje v ČR.

Pokud chceme vědět, kolik osob se věnuje výzkumu a vývoji na plný úvazek, musíme vyhledat ukazatel Počet zaměstnanců ve VaV přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV aktivitám (FTE). V Praze se VaV na plný úvazek věnuje celkem 30,2 tisíc zaměstnanců, ve druhém Jihomoravském kraji pak 17,5 tisíc. Pražští zaměstnanci VaV tak tvoří 35,7 % všech zaměstnanců VaV v České republice věnující se pouze VaV činnostem. Pro srovnání, VaV se na plný úvazek v České republice v roce 2021 zabývalo 84,7 tisíc osob.

Graf 1: Zaměstnanci a výzkumní pracovníci ve výzkumu a vývoji v Praze (2006-2021)

Mezi zaměstnance pracující plně ve VaV jsou zařazeni jak výzkumní pracovníci, techničtí a odborní pracovníci, tak ostatní pracovníci (např. asistentky) ve vědě a výzkumu. Výzkumných pracovníků na plný úvazek bylo v Praze18,4 tisíc, což představuje 61 % všech pražských zaměstnanců VaV. Pražští výzkumní pracovníci v roce 2021 tvořili 38,4 % všech výzkumníků v ČR. Z dlouhodobého pohledu koncentrace výzkumných pracovníků do Prahy pomalu klesá. V roce 2005 tvořil podíl Prahy na celkovém počtu výzkumných pracovníků 44,0 % a v roce 2010 to bylo 41,4 %.

Mezi výzkumnými pracovníky převládají ti, kteří jsou zaměstnaní v podnikatelském sektoru¹ V roce 2021 jich bylo 7 tisíc a na celkovém počtu výzkumníků se podíleli z 38,3 %. Výzkumníků pracujících ve vládním sektoru bylo 5,5 tisíc a tvořili 29,7 % z celkového počtu výzkumných pracovníků. Ve vysokoškolském sektoru bylo zaměstnáno 5,8 tisíc výzkumníků, kteří představovali 31,5 %. Rozložení výzkumných pracovníků mezi těmito třemi sektory tak bylo poměrně vyrovnané. Oproti předchozímu roku počet výzkumných pracovníků ve všech sektorech vzrostl.

Ve světě vědy a výzkumu výrazně převažují muži nad ženami. Platí to jak v celé České republice, tak také v Praze. Podíl žen mezi všemi pracujícími ve VaV na plný úvazek v roce 2021 představoval v Praze 32,6 %. V celé ČR byl tento podíl ještě nižší, a to 28,5 %. Mezi výzkumnými pracovníky je podíl žen výrazně menší než mezi technickými a ostatními pracovníky zaměstnanými ve VaV. V Praze byl v roce 2021 podíl žen mezi výzkumnými pracovníky 28 %, tedy o něco vyšší než v rámci celé ČR, kde podíl žen tvořil 24 %. Mezi ostatními zaměstnanci výzkumu a vývoje bylo žen více – v Praze to bylo 39,9 % a v ČR celkem 34,6 %. Oproti minulému roku nedošlo v hodnotách zastoupení žen k žádným výrazným změnám.

Graf 2: Podíl žen mezi zaměstnanci VaV

Zastoupení žen ve VaV v Praze se v posledních 10 letech postupně mírně snižuje. V rámci všech pracovníků zaměstnaných na plný úvazek tvořili v roce 2011 ženy 36,2 %, zatímco v roce 2021 to bylo 32,6 %. V rámci výzkumných pracovníků představovaly v roce 2011 ženy 30,5 %, zatímco v roce 2021 tvořily 28,0 %.

Nejvíce výzkumných pracovnic v Praze je zaměstnáno v sektoru¹ vládním (42 % všech pražských výzkumných pracovnic). Jejich zastoupení se však dlouhodobě snižovalo (v roce 2011 jich ve vládním sektoru pracovalo více než polovina, konkrétně 50,1 %). Z velké části pak výzkumné pracovnice působí v sektoru vysokoškolském (34,9 %). V podnikatelském sektoru jich pracuje relativně nejméně (22 %). Jejich podíl se však v roce 2021 výrazně navýšil, v roce 2020 v tomto sektoru pracovalo 17,4 % žen-výzkumnic a v roce 2011 to bylo jen 11,5 %.

Celkové výdaje na vědu a výzkum v hlavním městě Praze dosáhly 47 396 miliónů Kč. Výdaje se tak mezi rokem 2020 a 2021 navýšily o 9,1 %. Mezi rokem 2011, kdy byly výdaje na VaV v Praze 22 941 miliónů Kč, a rokem 2021, se výdaje navýšily o 106,6 %.

V celé ČR představovaly v roce 2021 výdaje na VaV celkem 121 930 miliónů Kč. Z toho bylo v Praze realizováno 38,9 %, v Jihomoravském kraji 17,5 % a ve Středočeském kraji 12,9 % všech výdajů na VaV v České republice. V těchto třech krajích tedy bylo realizováno 69,3 % všech výdajů na VaV v ČR. Při bližším územním pohledu na výdaje směřované do podnikatelského sektoru provádění, šlo nejvíce financí do okresů Brno-město (11,3 mld. Kč), Mladá Boleslav (7,3 mld. Kč.), Plzeň-město (4,1 mld. Kč), Praha-východ (2,1 mld. Kč), Nový Jičín (1,9 mld. Kč), nebo například Šumperk (1,8 mld. Kč). Absolutně nejvíce výdajů do podnikatelského sektoru bylo v Praze (23,7 mld. Kč).

Graf 3: Výdaje na výzkum a vývoj podle krajů v roce 2021

Mezi lety 2011 a 2021 podíl výdajů realizovaných v Praze mírně vzrostl (o 2,3 p. b.), stejně jako podíl výdajů realizovaných ve Středočeském kraji (o 2,8 p. b.). Naopak podíl výdajů v Jihomoravském kraji na celkových výdajích v ČR velmi mírně poklesl (o 0,3 p. b.). Oproti předchozímu roku podíl výdajů na VaV v Praze narostl o 0,5 p. b.

V Praze bylo v roce 2021 vynaloženo nejvíce výdajů na VaV v podnikatelském sektoru,a to 23 726 mil. Kč, což představovalo 50,1 % všech výdajů na VaV. Zároveň to byl ze všech krajů nejnižší podíl podnikatelského sektoru na výdajích na VaV. Vzhledem k přítomnosti univerzit a dalších veřejných institucí zabývajících se výzkumem, je v Praze velká část výdajů na VaV uskutečňována vládním (13 578 mil. Kč v roce 2021, 28,6 %) a vysokoškolským (9 916 mil. Kč, 20,9 %) sektorem.

Výdaje na VaV jsou podle druhu výdajů děleny na běžné a investiční. Výdaje v roce 2021 dosáhly v Praze celkem 47 396 mil. Kč a běžné výdaje z nich tvořily 90,2 % (42 768 mil. Kč) všech výdajů. Investiční výdaje dosáhly hodnoty 4 628 mil Kč, tedy 9,8 % všech výdajů. Mzdové náklady tvoří od roku 2010 více jak polovinu běžných nákladů. Zatímco v roce 2010 tvořil jejich podíl na běžných nákladech 50,2 %, v roce 2021 už to bylo 65,3 %.

Graf 4: Výdaje na VaV podle sektorů provádění v Praze a ČR (2010, 2015, 2021)

Nejvíce jsou věda a výzkum financovány z podnikových zdrojů. V Praze z 51,1 %, v ČR celkem z 59,7 % a v sousedním Středočeském kraji je to dokonce ze 71,2 % (zde hraje roli dominance zpracovatelského průmyslu, kde je výzkum a vývoj financovaný soukromými podniky). Z veřejných domácích zdrojů byla v roce 2021 VaV financovaná ze 42,5 %, a z veřejných zahraničních zdrojů z 5,9 %. Oproti roku 2020 se podíl financování z veřejných zahraničních fondů zvýšil o 0,5 p. b. a z veřejných domácích zdrojů naopak snížil o 0,5 p. b.

Tabulka 1: Výdaje na VaV v Praze a ČR podle zdroje financování (v mil. Kč)

Podniky financují vědu a výzkum z 51,1 % a tento podíl se dlouhodobě zvyšuje (v roce 2011 představovaly pouze 34,2 % výdajů na VaV). Finance z veřejných domácích zdrojů naopak zabírají na celkovém financování vědy a výzkumu v Praze stále menší podíl (v roce 2011 bylo z veřejných domácích zdrojů financováno 59,4 % všech výdajů na VaV, v roce 2021 již jen 42,5 %).

V Praze jde většina financí určených na vědu a výzkum do přírodních (58,2 %) a technických věd (21,8 %). Na sociální a humanitní vědy jde dohromady 9,7 % výdajů na VaV. Přibližně 7,5 % výdajů pak mířilo na lékařské vědy a 2,8 % na vědy zemědělské.

Mnoho dalších informací najdete v aktualizované sadě tabulek s podrobnějším pohledem na oblast výzkumu a vývoje, který je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat.
Výzkum a vývoj v mezikrajském srovnání - tabulky

Další poznatky z těchto oblastí můžete získat zde:
Výzkum a vývoj 2005 - 2021

Kontakt:
Mgr. et Mgr. Adam Vlč
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 737 280 502
E-mail: adam.vlc@czso.cz

[1] Výzkum a vývoj (VaV) je sousloví používané pro činnosti, které systematicky pracují na rozšíření stávajícího poznání, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi. Více zde https://www.czso.cz/csu/czso/ukazatele-vyzkumu-a-vyvoje-2019 v metodické části. Údaje o výzkumu a vývoji byly získány prostřednictvím Ročního výkazu o výzkumu a vývoji (VTR 5-01).