Evropský parlament podpořil globální minimální sazbu daně z příjmu právnických osob

Parlament ve středu v Bruselu přijal zprávu Hospodářského a měnového výboru (ECON) o zajištění minimální sazby daně z příjmu právnických osob pro velké nadnárodní společnosti. Směrnice se bude vztahovat na společnosti s ročním obratem 750 milionů eur nebo vyšším.

V prosinci 2021 se členové OECD a skupiny G20 dohodli na komplexní daňové reformě, která má řešit daňové problémy vyplývající z digitalizace ekonomiky. Krátce poté Evropská komise zveřejnila svůj návrh, jak reformu aplikovat na právo EU.

Zatímco Parlament obecně souhlasí s návrhy Komise týkajícími se časového harmonogramu, poslanci požadují revizi ustanovení o výši obratu, při jehož překročení by nadnárodní společnost podléhala minimální sazbě daně. Chtějí také, aby Komise posoudila dopad právních předpisů na rozvojové země.

„Kompromis samozřejmě nikdy není dokonalý a nikdo s ním nebude stoprocentně spokojen, ale jedná se o historickou dohodu [...] Především nesmíme brzdit to, co je historickým vývojem,“ řekla zpravodajka Parlamentu Aurore Lalucqová (sociální demokratka, Francie) na schůzi výboru 20. dubna.

„Musíme se i nadále soustředit na to, aby tato dohoda co nejdříve spatřila světlo světa a aby byla co nejdříve provedena,“ zdůraznila.

Poslanci Evropského parlamentu volají po mezinárodních daňových reformách od poloviny roku 2010, kdy řada skandálů odhalila, že mnoho nadnárodních společností přesouvá zisky do zemí, kde mají sice málo zaměstnanců a provozoven, ale kde se jim dostává výhodného daňového zacházení.

Široce používaným příkladem je mnoho digitálních společností, které mají obchodní modely, v nichž vytvářejí hodnotu prostřednictvím interakce mezi svými podniky a spotřebiteli v místech, kde nejsou fyzicky přítomny vůbec nebo jen v zanedbatelné míře. V praxi to znamená, že nadnárodní společnosti, které platí nižší daně, tak činí na úkor zemí, které mají problémy s financováním investic nebo sociálních dávek.

Jak zabránit přelévání zisku?

V roce 2018 Komise navrhla balíček „spravedlivého zdanění digitální ekonomiky“, ale nedostatek globální dohody a neshody v Radě způsobily, že některé země EU navrhly vlastní národní digitální daně, což vedlo k obchodnímu napětí.

Dohoda OECD představuje dvoupilířové řešení této roztříštěnosti. První pilíř se týká jednotného přístupu ke zdanění práv, která se vztahují na největší a nejziskovější nadnárodní společnosti. Druhý pilíř zavádí minimální sazbu daně z příjmů právnických osob ve výši 15 % s cílem zmírnit praxi přesouvání zisků do jurisdikcí s nulovou nebo velmi nízkou daní.

Hlasování na plenárním zasedání představuje postoj Parlamentu k opatřením potřebným k začlenění dohody o minimální dani z příjmu právnických osob do práva EU. Stanovisko Parlamentu musí být zohledněno při jednomyslném přijímání konečného znění návrhu členskými státy v Radě.