Inflace v průběhu letošního roku výrazně zpomalí

Bankovní rada ponechala na svém únorovém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na 7 %. Toto rozhodnutí se opírá o základní scénář zimní makroekonomické prognózy ČNB. V ní centrální banka hledí na horizont měnové politiky vzdálený 12–18 měsíců od současnosti. Tímto obdobím je tedy aktuálně první pololetí roku 2024, stejně jako v předchozích dvou prognózách. Vzdálenost horizontu měnové politiky od okamžiku rozhodování se přitom oproti minulé prognóze zkrátila o jedno čtvrtletí, což odráží polevující vnější nákladové tlaky. Se zimní prognózou je konzistentní nejprve nárůst tržních úrokových sazeb zajišťující robustní plnění inflačního cíle v příštím roce. S vidinou toho se budou moci úrokové sazby začít v průběhu letošního roku snižovat. Domácí ekonomická aktivita bude v první polovině letošního roku klesat, neboť výkon ekonomiky bude tlumen zhoršující se finanční situací domácností, zpomalením růstu zahraniční poptávky a doznívajícími problémy v globálních řetězcích. Inflace počátkem letošního roku opětovně vzroste zejména v důsledku zdražení elektrické energie. Cenový růst bude následně rychle zpomalovat vlivem opadajících zahraničních i domácích nákladových tlaků a ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Na horizontu měnové politiky inflace klesne k 2% cíli ČNB. Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika základního scénáře zimní makroekonomické prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry.

Mimořádně silné cenové tlaky v české ekonomice po kulminaci v uplynulém roce začaly polevovat. K tomu přispívá pokles globálních inflačních tlaků v prostředí utlumování domácí i zahraniční poptávky spolu s úsporami ve spotřebě energií a dosavadním mírným průběhem zimy. Dovozní ceny energií, které byly doposud významným nákladovým faktorem, začnou postupně cenový růst tlumit. K poklesu inflačních tlaků přispěje i zmírnění růstu domácích nákladů. Ten přesto zůstane na zvýšené úrovni, neboť ke zvolnění mzdové dynamiky bude docházet jen pozvolna.

Spotřebitelská inflace vykazuje na přelomu roku značné výkyvy v souvislosti s vývojem cen energií. Na podzim loňského roku inflace klesla vlivem promítnutí vládního opatření na pomoc s vysokými cenami energií (tzv. úsporného tarifu). To se projevilo v dočasném, ale výrazném snížení cen elektřiny ve čtvrtém čtvrtletí. Počátkem letošního roku růst regulovaných a s ním i celkových spotřebitelských cen opětovně zrychlí. Dojde k tomu zejména kvůli zdražení elektrické energie, které se zastaví na úrovni vládou stanoveného cenového stropu, který nahrazuje úsporný tarif. Zároveň dojde k tradičnímu lednovému přecenění zboží a služeb, jež bude z dlouhodobého pohledu nadprůměrné.

K opětovnému urychlení růstu spotřebitelských cen dojde v lednu, kdy inflace přesáhne 17 %. Cenová dynamika nicméně začne v dalších měsících klesat a ve druhé polovině roku se sníží na jednociferné hodnoty. V první polovině roku 2024 pak inflace klesne k 2% cíli ČNB. K výše popsanému vývoji přispějí všechny její složky. Jádrová inflace začala zvolňovat již v posledním čtvrtletí loňského roku, k jejímu pokračujícímu poklesu povede odeznění růstu zahraničních výrobních cen a zchlazení domácí poptávky. Rychle se snižuje i příspěvek imputovaného nájemného, v němž se naplno projevuje vliv předchozího zvyšování úrokových sazeb, které zbrzdilo růst úvěrů na bydlení a cen nemovitostí. Snižující se ceny světových agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců povedou k dalšímu zpomalování dynamiky cen potravin, jejichž zdražování kulminovalo loni v listopadu. Ceny pohonných hmot přejdou počínaje letošním prvním čtvrtletím do meziročního poklesu. Dynamika regulovaných cen bude v letošním roce mimořádně vysoká a rozkolísaná, citelně se zmírní až v příštím roce.

Česká ekonomika letos v souhrnu mírně poklesne. Ekonomický útlum se bude koncentrovat zejména do prvního pololetí, a to vlivem poklesu spotřebních výdajů domácností a hrubých investic. České domácnosti čelí hlubokému propadu reálných příjmů, který je částečně tlumen vládní pomocí. Negativní sentiment však přispívá k tvorbě zvýšených úspor. Fixní investice budou v první polovině roku klesat vlivem útlumu zahraniční poptávky a zhoršeného sentimentu podniků. Ochlazení zahraniční poptávky bude na počátku letošního roku brzdit exportní aktivitu. Tu však postupně v průběhu první poloviny roku podpoří odeznění potíží v globální logistice a v dodávkách materiálů a výrobních komponent. Ty dosud značně negativně dopadaly na průmysl a vedly též ke zvýšené tvorbě zásob. Růst dovozu bude v důsledku útlumu domácí poptávky v letošním roce znatelně zaostávat za vývozem a příspěvek čistého vývozu k ekonomickému růstu bude v letošním roce výrazně kladný. Mírně ve směru růstu HDP bude působit i v příštím roce.

Fiskální politika bude letos přispívat k růstu HDP v souhrnu lehce kladně, a to i přes vyprchání části podpůrných výdajů z loňského roku. Převáží totiž vliv pokračujících vládních opatření souvisejících s bojem s drahými energiemi a zvýšení důchodů o výchovné. Naopak v roce 2024 bude fiskální politika hospodářský růst tlumit v důsledku ukončení podpůrných opatření a jen pomalého náběhu čerpání investic z fondů EU v rámci nového programového období.

Předchozí přehřívání české ekonomiky odeznělo s loňským zpomalením jejího růstu. Koncem roku tak již hospodářství operovalo pod svým potenciálem, jehož dynamika byla sama o sobě negativně ovlivněna problémy v mezinárodní logistice. Záporná mezera výstupu přetrvá až do poloviny příštího roku. K ochlazení dochází i na trhu práce a napětí na něm se ještě dále mírně sníží. Ekonomický útlum vede k poklesu poptávky po práci, v letošním roce bude pokračovat pokles zaměstnanosti i pozvolný nárůst nezaměstnanosti. Převis poptávky po práci nad její nabídkou se bude dále snižovat. Nominální mzdový růst, který na konci minulého roku silně zrychlil, zůstane v následujících dvou letech výrazný. Vyjednávací pozice zaměstnanců zůstane ještě nějakou dobu silná a ve prospěch svižného mzdového růstu bude působit i přetrvávající dobrá finanční kondice firem a další zvýšení minimální mzdy od letošního ledna. Možnosti zvyšování mezd v podnicích však budou tlumeny vysokými cenami energií a doznívajícími problémy v globálních řetězcích. Mzdy tak budou ve výsledku dohánět růst cen jen postupně a v reálném vyjádření porostou od konce letošního roku.

Kurz koruny na přelomu roku posílil. K tomu přispěla jak korekce cen energií daná mj. mírnou zimou, tak zlepšený sentiment trhu související též s deklarovanou připraveností ČNB bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. V letošním roce bude koruna mírně oslabovat především vlivem zužujícího se úrokového diferenciálu oproti eurozóně. Během roku 2024 bude kurz pozvolna posilovat v důsledku odeznění zvýšených cen energií a problémů v globálních řetězcích.

S prognózou je konzistentní nejprve nárůst tržních úrokových sazeb následovaný jejich postupným poklesem. Přechodný nárůst úrokových sazeb odráží vliv doznívajících mimořádných inflačních tlaků a úsilí centrální banky plnit 2% inflační cíl na horizontu měnové politiky. Úrokové sazby ČNB budou moci v dalším průběhu letošního roku začít klesat s vidinou stabilizace inflace na cíli v roce 2024.

S prognózou se pojí řada značných rizik a nejistot. Proinflačním rizikem je expanzivnější fiskální politika. Významným rizikem ve stejném směru zůstává i hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály. Naopak protiinflačním rizikem je výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Dalším rizikem ve směru nižší inflace je rychlejší než očekávaný pokles jádrové inflace. Obousměrným rizikem je míra lednového přecenění zboží a služeb, které ovlivní výši meziroční inflace v průběhu celého letošního roku. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Graf – Inflace v prvním čtvrtletí letošního roku opětovně vzroste, poté začne klesat a v první polovině roku 2024 se sníží k 2% cíli
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Tabulka – Po letošním mírném snížení výkonu ekonomiky se v roce 2024 její růst obnoví
meziroční změny v % (není-li uvedeno jinak), v závorkách změny oproti minulé prognóze v p. b.