Rozhodnutí bankovní rady ČNB, prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

• Prohlášení
• Prezentace (pdf, 609 kB)

Rozhodnutí

Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,50 procentního bodu.

Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Loni poklesl objem čistých nových hypoték o 60 % (v prosinci 2022 meziročně klesly o 81 %). Reálné úrokové sazby při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu po řadě let vzrostly do kladných úrovní. Měnové podmínky se dále zpřísnily i vlivem zhodnocení koruny vůči euru.

Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit měnověpolitické sazby, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace. Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika.

Přijaté rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Horizontem měnové politiky v základním scénáři je první polovina 2024, stejně jako v předchozí prognóze. Vrátili jsme se tak k původnímu horizontu měnové politiky. Bankovní rada dále diskutovala scénář, kdy základní úrokové sazby ČNB setrvají na stávající úrovni po delší dobu. V obou scénářích inflace shodně klesá do blízkosti cíle v první polovině příštího roku.

Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Bankovní rada současně potvrdila své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli. To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.

Ekonomický vývoj

Česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ v externím prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky. Síla zahraničních nákladových tlaků i problémy v dodavatelských řetězcích postupně polevují. Vzhledem k mírné zimě a postupné diverzifikaci dodávek plynu došlo navíc k poklesu cen plynu a elektřiny na energetických trzích na úrovně pozorované před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Tento pokles se ale ve spotřebitelských cenách projeví až se zpožděním.

HDP podle rychlého odhadu ČSÚ ve 4. kvartále mezičtvrtletně poklesl o 0,3 % a ekonomika se tak ocitla v mírné recesi. Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je tlumena vysokými cenami energií a potravin, negativním sentimentem a vyššími úrokovými sazbami. V mezičtvrtletním vyjádření klesá spotřeba domácností již pět kvartálů v řadě.

Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká. Průmyslová produkce zatím odolává zvýšeným nákladům a problémům v dodavatelských řetězcích. Předstihové ukazatele ale indikují zpomalení zahraniční poptávky.

Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu je nyní zhruba neutrální, ale s proinflačním rizikem do budoucna.

Výhled

Očekáváme, že inflace v lednu oproti prosinci výrazně vzrostla. ČSÚ zveřejní přesná data 10. února. Koncem prosince skončilo vládní opatření na pomoc s vysokými cenami elektřiny (tzv. úsporný tarif). Od ledna se pak navýšila cena elektřiny a plynu pro domácnosti na hodnoty dané vládním stropem. V nárůstu lednové inflace se také projevilo tradiční lednové přecenění, u něhož prognóza očekává vyšší než běžné hodnoty.

Podle naší nové prognózy dojde od jara k poměrně rychlému sestupu inflace. Ve druhé polovině roku se inflace vlivem přísných měnových podmínek a polevujících nákladových tlaků dostane pod 10 %. Prognóza dále očekává, že inflace se v první polovině příštího roku dostane na hodnoty poblíž inflačního cíle.

Za celý letošní rok dosáhne průměrná inflace podle prognózy 10,8 %, v roce 2024 pak klesne na 2,1 % (pro srovnání, v roce 2022 byla inflace 15,1%).

Co se týče HDP, letos ekonomika podle prognózy poklesne o 0,3 %. Recese na začátku roku bude mírnější, než očekávala listopadová prognóza, a to zejména díky příznivému vývoji na energetických trzích a robustnější zahraniční poptávce. I nadále čekáme, že se sníží domácí poptávka. Spotřeba domácností bude zasažena hlubokým poklesem reálných příjmů, u firem dojde k poklesu celkových investic. S odezněním nákladových tlaků se pak ekonomika postupně vrátí k růstu – v příštím roce podle prognózy ekonomika vzroste o 2,2 %.

Prognóza implikuje přechodný nárůst tržní úrokové sazby 3M PRIBOR následovaný jejím postupným poklesem od druhého čtvrtletí 2023. Na dnešním jednání ale většina bankovní rady preferovala stabilitu základních sazeb po delší období s přihlédnutím ke zpracovanému citlivostnímu scénáři. I v této simulaci dojde k poklesu inflace k hodnotám poblíž inflačního cíle v první polovině příštího roku.

Pokud jde o zahraničí, naše nová prognóza předpokládá, že zahraniční nákladové inflační tlaky budou v průběhu letošního roku nadále postupně polevovat. Zhoršení ekonomického sentimentu, růst životních nákladů domácností a nákladů firem spolu se zpřísňováním měnové politiky velkých centrálních bank vedou k útlumu globální ekonomické aktivity a k postupnému snížení globálních inflačních tlaků.

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu jako výrazné a jdoucí oběma směry. Proinflačním rizikem je expanzivnější fiskální politika. Významným rizikem ve stejném směru zůstává i hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály. Naopak protiinflačním rizikem je výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Dalším rizikem ve směru nižší inflace je rychlejší než očekávaný pokles jádrové inflace. Obousměrným rizikem je míra lednového přecenění zboží a služeb, které ovlivní výši meziroční inflace v průběhu celého letošního roku. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Zákonný mandát

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.