Spojené státy jsou opět v závažném politickém klinči ohledně maximální možné úrovně federálního zadlužení. Republikáni, kteří od začátku letošního ledna ovládají Sněmovnu reprezentantů
amerického Kongresu, se se zástupci Demokratické
strany shodují na tom, že daná maximální úroveň zadlužení – takzvaný
dluhový strop – musí být navýšena. Prostě proto, že rozdíl mezi vládními výdaji a příjmy je propastný.
Ovšem navýšení tohoto
dluhového stropu republikáni podmiňují rozpočtovými škrty, potenciálně včetně těch v oblasti
sociálního zabezpečení a financování veřejné
zdravotní péče. Říkají totiž, že příliš rozmáchlé rozpočtové výdaje současné administrativy působí silně inflačně. Bidenova administrativa však trvá na tom, že
navýšení dluhového stropu nehodlá čímkoli podmiňovat.
Hrozí, že se tak zopakuje situace z poloviny 90.
let nebo pak z
let 2011 nebo
2013. V
roce 2011 dokonce politický klinč v Kongresu vedl k tomu, že
dluhový strop byl zvýšen až opravdu na poslední chvíli. To přimělo ratingovou agenturu Standard & Poor’s, aby snížila
Spojeným státům rating – vůbec poprvé v historii. Šokující rozhodnutí agentury tehdy vyvolalo otřes na
světových finančních trzích. Jedna z odvěkých jistot totiž padla.
Spojené státy přestaly být řazeny k těm absolutně nejspolehlivějším
světovým dlužníkům.
Zápolení o
navýšení dluhového stropu je tedy letitým „folklórem“
americké politiky. I když je vlastně všem jasné, že nakonec bude opět zvýšen, tak jako kdykoli v minulosti, v atmosféře houstnoucího napětí a strachu z
možné platební neschopnosti USA – což by byla katastrofa pro celý finanční
svět – mohou republikáni snáze prosadit některé své politické cíle, případně snáze uskutečnit některé politické kšefty. Republikáni si tak opět jako rukojmí berou nejen
americkou ekonomiku, ale vlastně ekonomiku globální. Protože ekonomický význam
Spojených států je vskutku globální.
Současný limit federálního zadlužení je schválený na úrovni 31,4 bilionu
dolarů. Vzhledem k tomu, že je to nedostačující suma, musela ministryně financí
USA Janet Yellenová už přistoupit k mimořádným úsporným
opatřením, které odvrací
krizi alespoň v období do začátku letošního června.
Opatření spočívají například v zadržení pravidelných
příspěvků do
penzijního fondu federálních
zaměstnanců. Získané prostředky jsou využity na splácení dluhu. Jestliže by se ovšem politický klinč nevyřešil do zmíněného začátku června, situace se citelně zhorší. Pak by Bidenova administrativa musela například přistoupit k odložení
výplaty sociálních dávek.
V krajním případě by opravdu mohla nastat platební neschopnost
USA. Ta by ovšem nepramenila z toho, že
Spojené státy nemohou najít peníze ke splácení svých dluhů, nýbrž z toho, že jejich politická reprezentace se není ochotna dohodnout na dalším půjčování těchto peněz,
nad rámec daného
dluhového stropu.
Platební neschopnost by podvázala
důvěru zejména zahraničních investorů v
ekonomiku USA a v
dluhopisy americké vlády. Vedla by tak například k trvalejšímu nárůstu nákladnosti obsluhy
amerického dluhu. Jistě by se ovšem také dostavil otřes na
finančních trzích po celém světě, protože by šlo o situaci globálně závažnou a zcela bezprecedentní.
Pokud takzvaná „
černá labuť“ – tedy událost nepředvídatelná a zároveň s transformativním dopadem na společnost či ekonomiku – přilétla v uplynulých letech v podobě covidu a války na
Ukrajině, letos může nabýt podoby právě otřesu souvisejícího s možnou platební neschopností
USA. Této „černé labuti“ se však lze snadno vyhnout. Stačí když na Kapitolu zavládne trocha rozumu a špetka státnictví.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity
Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz