Japonsko a Čína ztrácejí miliony obyvatel, vymírají také ekonomiky východní Evropy

V půli listopadu lidstvo dosáhlo dalšího milníku. Světová populace překročila oficiálně hranici osmi miliard obyvatel. Od té chvíle se ve světě narodilo už zase dalších deset milionů dětí. Populační růst ale není plošný. Mnohé vyspělé země naopak ve skutečnosti trápí úbytek obyvatel. Drtivé jsou i důsledky pro hospodářství.

Čína hlásí zoufalý nedostatek žen ve středím věku

Jestliže Čína tradičně platila za synonymum lidnatosti, teď začíná mít paradoxně problém s úbytkem lidí a výpadkem celé jedné generace. Sklízí důsledky politiky jednoho dítěte, kterou čínská vláda prosazovala v letech 1979 až 2015. Rodiče, když už měli mít pod tlakem úřadů pouze jediného potomka, preferovali obvykle raději syna. Pokud čekali dceru, byl častým řešením potrat, nebo v horším případě dokonce pokoutní zabití novorozeněte.

V posledních letech tak vystupuje na povrch hrozivá genderová nevyváženost čínské populace. Mužů je v ní aktuálně asi o 35 milionů více než žen, přičemž největší nepoměr je u lidí v produktivním věku, kteří se narodili právě v éře politiky jednoho dítěte. Důsledky jsou fatální. Muži si těžko hledají manželky, na něž se „stojí fronta“. Výjimkou nejsou únosy žen, kterými si některé rodiny chtějí získat partnerku pro svého jedináčka.

Problém se propisuje i do další generace, protože porodnost rapidně klesá. Jestliže v roce 2016 se v Číně narodilo ještě 18 milionů dětí, v roce 2020 to bylo už pouhých 12 milionů. „To je nejmenší číslo od šedesátých let minulého století,“ připomíná britská zpravodajská stanice BBC. Problém je umocněn i tím, že současná generace Číňanek odkládá založení rodiny podobně, jako tomu je u žen v evropských zemích – ať už kvůli nedobré sociální situaci, nebo protože si chtějí v mládí více užít života. Nerovnováha v čínské populaci tak začíná být nejen genderová, ale také věková – klesá podíl dětí, naopak roste podíl seniorů nad 65 let, kteří by měli kolem roku 2040 tvořit už zhruba čtvrtinu společnosti.

Podstatný důsledek pro hospodářství je zřejmý – Čína definitivně přestává být levnou dílnou světa. S úbytkem lidí v produktivním věku přichází tlak na růst mezd, zvyšuje se i celková cenová hladiny v zemi. Pracovní síla je tak už v Číně pro investory drahá a výrobu proto přesouvají do levnějších zemí Asie.
Velikost populace přitom hraje klíčovou roli v nové strategii, k níž čínská vláda v oblasti ekonomiky přikročila. Vedle exportu se zaměřuje stále víc na svůj vlastní vnitřní trh. S touto strategií začala právě včas – totiž ještě před příchodem globální pandemie, která pochroumala propojení světové ekonomiky a přiměla zejména Evropu, aby si výrobu přinejmenším některých důležitých produktů stáhla zpátky domů na starý kontinent.

Takže jak bude Číny ztrácet část zahraničních investorů i odběratelů, o to víc bude pro její ekonomiku víc a víc klíčová masa domácích spotřebitelů. Jenže ta se teď začne každým rokem o miliony lidí scvrkávat.

Japonsko vymírá, stále se ale tvrdošíjně brání imigraci

Další asijská obchodní velmoc Japonsko vyloženě vymírá. Jeho populace, která se zmenšuje už 12 let v řadě a v současnosti čítá 123 milionů lidí, bude podle prognóz v polovině století ještě o dalších 20 milionů menší. Důvodem je nekompromisní uzavřenost tradicionalistické kultury, která se stále nechce otevřít přistěhovalcům. Imigranti tak nemohou vyrovnat úbytek domácích obyvatel, tak jak je tomu v mnoha jiných vyspělých zemích včetně například České republiky.

Přísná imigrační pravidla znamenají, že na japonských ostrovech tvoří etničtí Japonci stále víc než 98 procent populace, což ze země činí prakticky nejvíc homogenní stát světa. Zároveň je japonská populace nejstarší na světě, když už třetina lidí spadá do seniorní skupiny nad 65 let.

Za uplynulý rok zřejmě Japonsko dosáhlo nechtěného rekordu, když se v zemi poprvé v moderní historii narodilo méně než 800 tisíc dětí. „Je to prudší pokles, než se čekalo. Předpokládalo se, že počet narození neklesne pod hranici 800 tisíc ročně před rokem 2030,“ připomněl server yahoo!finance.

V zemi vycházejícího slunce bude už do konce této dekády chybět na osm milionů pracovníků. Vláda situaci označuje za kritickou a snaží se hledat pro trh práce nová řešení. Mimo jiné zkouší lidi podpořit při založení živnosti nebo práci na volné noze. Demografická krize nutí Japonce hledat alternativy k tradičnímu bezpodmínečnému se odevzdání velkým korporacím. Počet freelancerů se od roku 2015 v zemi nebývale zvedl o víc než šest milionů osob na zhruba 15,7 milionu v roce 2021. K velkému rozvoji práce na volné noze došlo zejména během pandemie covidu, která pracovní zvyklosti proměnila a velké podniky na čas zavřela.

Celkové vymírání populace ale nemůže vyvážit žádné dílčí opatření. Pokud Japonsko radikálně nepřehodnotí politiku v oblasti přistěhovalectví, je odsouzeno ke stále většímu nedostatku pracovníků a ústupu z čela mezinárodního obchodu. Před uvadáním ekonomiky ho v takovém případě zřejmě nezachrání ani robotizace, v níž je země průkopníkem.

Bulharsko ztratilo čtvrtinu obyvatel

Regionem, který k pokoření hranice osmi miliard lidí na planetě rozhodně také nepřispěl, je východní Evropa. V aktuální desítce zemí s procentuálně největším úbytkem obyvatel je hned sedm právě z tohoto regionu. V případě Ukrajiny je důvodem samozřejmě válka, u dalších zemí regionu – Bulharska, Chorvatska, Srbska či Pobaltských států – jsou ale důvody úbytku obyvatel dlouhodobé. Hlavně jde o odchod mladší generace za prací do zahraničí, zejména do západních zemí, kam mají od rozšíření Evropské unie pracovníci z východu snadný přístup. 

 * Poznámka: stav v milionech k 11. 1. 2023. Zdroj: World Population Review 

Katastrofální situace je zejména v Bulharsku, které ztratilo oproti období socialismu skoro čtvrtinu populace. Loňské sčítání lidu odhalilo, že jen za uplynulou dekádu se scvrkl počet obyvatel o 11,5 procenta, tedy asi o 850 tisíc lidí. Země má už jen 6,5 milionu obyvatel. Počet lidí v produktivním věku klesl dokonce téměř o pětinu. Ani přes uspokojivý hospodářský růst, který Bulharsko zažívá po vstupu do Evropské unie, se mladou generaci vládě nedaří v zemi udržet. Odchod za prací do zahraničí je vedle nižší porodnosti jasně hlavním důvodem vylidnění balkánské země – podle posledního sčítání lidu odpovídá za populační úbytek ze 40 procent.

Podobná situace, byť v menším měřítku, platí i v dalších východoevropských státech. Nečekaně ale nyní demografickým vývojem v regionu zamíchal konflikt na Ukrajině a exodus téměř osmi milionů Ukrajinců. Velká část uprchlíků, která se rozptýlila do zemí střední a východní Evropy, tam zřejmě zůstane dlouhodobě, protože se do válkou zničených oblastí nebudou moci vrátit, a naopak v hostitelských zemích našla stabilní práci a zázemí. Demografický vývoj tak běženci do jisté míry otočili do plusu zejména v Moldavsku, Polsku, Slovensku a Rumunsku.

Tomáš Stingl

Jako publicista se dlouhodobě zaměřuje na problematiku exportu, příběhy českých podnikatelů a také cestopisnou žurnalistiku. Dříve pracoval mimo jiné v České televizi a v podnikatelském týdeníku Profit. V současnosti působí v portálu BusinessInfo.cz a v exportním magazínu ExportMag.cz. Mezi jeho oblíbená témata patří vývoj v zemích východní Asie a Latinské Ameriky.

BusinessInfo.cz

BusinessInfo.cz je online portálem pro drobné živnostníky, malé i střední podnikatele a exportéry. Nabízíme aktuální informace z první ruky, ověřené konkrétními úřady a organizacemi státní správy v Česku a zahraničí. Gestorem projektu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a realizátorem agentura CzechTrade – díky tomu jsme a vždy budeme bez reklam.

Více informací na www.businessinfo.cz.