ČNB a koruna - proč podle Jana Fraita není třeba vyšších sazeb - Rozbřesk

Viceguvernér Jan Frait včera v článku pro hospodářské noviny s Jakubem Matějů vysvětloval, proč už další zvyšování úrokových sazeb při boji s inflací podle jeho názoru příliš nepomůže. Hlavní argumentační linií je analýza transmisních kanálů měnové politiky - podle viceguvernéra ve zkratce úrokový a úvěrový kanál již fungují (a další zpřísnění není třeba) a dopady dalšího zvyšování sazeb na měnový kurz je nejisté.

Ponechme nyní stranou otázku, zda skutečně dostatečně funguje úrokový a úvěrový kanál a zda jsou reálné sazby dostatečně vysoko na to, aby i v roce 2023 držely na uzdě úvěrovou aktivitu a domácí poptávku. Zajímavá je v dnešní době spíše otázka měnového kurzu, který se z problému (v letních měsících) stává pomalu pomocníkem centrální banky - samovolně zpevňuje a je na úrovních zhruba o 2,5 % silnější, než předpokládala poslední prognóza ČNB. I díky tomu dnes ČNB není zdaleka pod takovým tlakem (jako v létě), aby dál zvyšovala úrokové sazby, a pravděpodobně to potvrdí i nová únorová prognóza ČNB.

Koruna je silná zejména díky příznivějšímu globálnímu sentimentu - teplejší počasí, nižší globální tržní sazby a slabší dolar. To však neznamená, že nastavení domácích úrokových sazeb není podstatné. Je pravda, že krátkodobě skutečně “mnohem důležitějšími faktory pro vývoj kurzu bývají sentiment globálních finančních trhů (nástup pandemie, ruská invaze na Ukrajinu) nebo třeba očekávané změny úrokových sazeb amerického Fedu”. Kriticky důležité ovšem je, jak na tyto vnější šoky i překvapivé změny domácích fundamentů (například výrazné zhoršení běžného účtu v uplynulém roce) zareaguje domácí měnová politika. Pokud centrální banky v reakci zvýší domácí úrokové sazby, tak příznivější úrokový diferenciál (pozitivní rozpětí vůči EUR a USD) výrazně prodraží sázky zahraničních hráčů proti české měně. Na trhu tedy sazby na kurz působí, i když se jejich efekt na denní pohyby kurzu těžko měří a dokládá.

A při pohledu do roku 2023 je třeba si uvědomit, že ztenčování úrokového náskoku Česka vůči euru i dolaru může začít působit opačně - jako pozvánka pro sázkaře proti české měně. To by bylo atraktivní zvlášť, pokud by na globálních trzích odezněla dnešní uvolněnější nálada… V takovém případě by ovšem ČNB pravděpodobně raději volila opět stabilizační intervence na pomoc koruně než opětovné zvyšování úrokových sazeb.

*** TRHY ***

Koruna
Česká koruna lehce zpevňuje, ale stále nemá dost sil na to, aby trvaleji prolomila úroveň 24,00 EUR/CZK. Domácí kalendář je relativně prázdný a reakce globálních trhů na výsledek zasedání Bank of Japan je pro korunu nejednoznačná - slabý yen a silnější dolar jsou sice proti koruně, na druhé straně může převážit efekt poklesu globálních výnosů, který nahrává všem rizikovým aktivům včetně české měny.

Eurodolar
Japonská centrální banka (BoJ) nechce zatím podlehnout tržnímu tlaku, kdy se snaží kontrolovat výnosovou křivku. Základní úroková sazba tedy zůstává nezměněna na úrovni -0,1 % a především také závazek intervenovat neomezeně na trhu dluhopisů tak, aby výnos desetiletého vládního dluhopisu setrval pod úrovní 0,50 %. Rozhodnutí BoJ nejenže oslabilo japonský yen, ale především poslalo dolů delší úrokové sazby po celém světě. Rozhodnutí BoJ je také krátkodobě dobrou zprávou pro riziková aktiva včetně některých měn.

Eurodolar zatím sleduje rozhodnutí Bank of Japan v klidu, ačkoliv japonský yen se v posledním roce pohyboval velmi podobně. Euro nicméně oslabilo již včera a to v reakci na report z agentury Bloomberg, který signalizoval, že představitelé ECB údajně chtějí od března zpomalit tempo zvyšování úrokových sazeb na 0,25 bazických (z nynějších 50bps).

Akcie
Americké akcie se snažily najít v úterní obchodní seanci směr. Index S&P 500 se opět nedokázal udržet nad úrovní 4 000 bodů. Průmyslový index Dow Jones se vyvíjel hůře a klesal v závěru obchodování o 1 %. Největší zásluhu na tom měly především banky. Z 33 společností z indexu S&P 500, které dosud zveřejnily výsledky, jich 25 překonalo očekávání analytiků. Zatímco v prvním čtvrtletí předpokládáme na trzích větší rozkolísanost, v druhé polovině by se mohli trhy ustálit v určitém mírném růstu.