Inflace v eurozóně je za vrcholem, ECB ale ještě odpracováno nemá (Ranní zpráva z finančního trhu)

Prosincová inflace v eurozóně dnes bude zřejmě potvrzena na meziročních 9,2 %. Výrazný příspěvek energií k dezinflaci při současném zrychlování dynamiky jádrových cen napovídá, že boj s inflací ještě není z pohledu ECB u konce a zpřísňování měnové politiky bude pokračovat. Jádrová inflace totiž podle nás bude letos zpomalovat na rozdíl od té celkové spíše pozvolně, což si nakonec může vyžádat větší nárůst měnověpolitických sazeb, než s jakým aktuálně finanční trhy počítají.

Průmysl i maloobchod v USA v prosinci zřejmě poklesl

Finální inflace v eurozóně za prosinec by měla zůstat bez revize na úrovni 9,2 % y/y. To je je o 0,9 pb méně než v listopadu. Přestože pokles celkové inflace byl ze strany ECB pozitivní zprávou, překvapivé zrychlení jádrové inflace z 5 % y/y v listopadu na prosincových 5,2 % y/y naopak vznesl nad rychlost dezinflace otazník. Za zpomalením inflace stály hlavně opatření německé vlády na kompenzaci vysokých cen energií domácnostem. Domníváme se, že další podpůrná opatření vlád spolu s negativními efekty vysoké základny a klesajícími velkoobchodními cenami energií budou na počátku letošního roku přispívat k pokračujícímu svižnému zpomalování energetické, a tím i celkové inflace. Rizikem ve směru ještě výraznějšího poklesu jsou nedávné propady tržních cen zemního plynu a ropy. Změna vah spotřebního koše by mohla v lednu dočasně snížit také jádrovou inflaci. Váhy volatilnějších složek jádrové inflace jako jsou dovolené a oděvy byly totiž zvýšeny. Přesto stále očekáváme, že jádrová inflace zůstane v H1 23 blízko 5 % v důsledku postupného průsaku sekundárních vlivů slabého eura a vyšších nákladů na energie. Silnější růst mezd pak pravděpodobně vyvolá tlak na růst inflace ve službách v H2 23 a udrží jádrovou inflaci těsně nad 3 %.

Prosincové maloobchodní tržby v USA podle našeho odhadu v meziměsíčním srovnání o 0,7 % poklesly. Důvodem byly nižší ceny na čerpacích stanicích i propad prodejů automobilů. Ochlazování poptávky po zboží v kombinaci s nižšími cenami pravděpodobně současně vyústilo v druhý meziměsíční pokles tržeb kontrolní skupiny, která vstupuje do výpočtu HDP. Mírný meziměsíční pokles očekáváme i u prosincové průmyslové produkce. Tu negativně ovlivnil nižší týdenní počet odpracovaných hodin. Částečně by ale tento negativní efekt měl být kompenzován vyšší výrobou automobilů.

Výhled investorů se podle ZEW indexu výrazně zlepšuje

Podle lednového německého ZEW indexu hledí finanční experti do budoucnosti překvapivě optimisticky. Složka očekávání se vyhoupla poprvé od února 2022 do kladných hodnot, když oproti prosincovým -23,3 b. a očekávaným -15,0 b. dosáhla +16,9 b. Obavy z výrazného hospodářského propadu se posupně zmírňují s tím, jak se snižuje riziko energetické krize. To koneckonců potvrdily i údaje o předběžném růstu HDP za loňský rok zveřejněné v závěru minulého týdne, které implikovaly mezičtvrtletní stagnaci německé ekonomiky v Q4 22. Náladu investorům zřejmě zlepšuje také to, že inflace je již za vrcholem. Mírný nárůst z -61,4 b. na -58,6 b. zaznamenal i subindex hodnocení současné situace, stále však zůstává výrazně utlumený. Prosincová HICP inflace v Německu byla ve finálním čtení potvrzena na 9,6 % y/y. Oproti listopadovým 11,3 % y/y tak hlavně v návaznosti na opatření německé vlády citelně zpomalila.

Koruna včera znovu posílila, euro zisky k dolaru neudrželo. Společné evropské měně nejprve určitou podporu přinesl hlavní ekonom ECB Philip Lane, který uvedl, že úrokové sazby se budou muset posunout do restriktivní oblasti, aby se inflace vrátila k cíli. Agentuře Bloomberg však nejmenovaný zdroj z ECB sdělil, že uvnitř centrální banky začíná narůstat podpora pro zpomalení tempa růstu úrokových sazeb již na březnovém zasedání z očekávaných 50 bb na 25 bb. Celkově tak euro po počátečním posílení nakonec naopak ztratilo zhruba 0,3 % (1,078 USD/EUR). Česká koruna si k euru vylepšila své letošní dosavadní maximum, když prolomila hranici 23,95 CZK/EUR. K posílení se trochu překvapivě koruna nadechla po zveřejnění komentáře člena bankovní rady ČNB J. Fraita a jeho poradce J. Matějů pro Hospodářské noviny, ve kterém v souladu s dosavadní komunikací vedení ČNB uvedli, že náklady dalšího zvyšování úrokových sazeb by mohly převážit nad výhodami takového kroku. Na druhou stranu však další růst úrokových sazeb s ohledem na rizika nedostatečného poklesu inflačních tlaků a ukotvení inflačních očekávání na zvýšených úrovních stále nevylučují.