Míra pesimismu ve výrobě roste, firmy v prosinci propouštěly
Index nákupních manažerů pro výrobní
sektor v prosinci mírně rostl, v souladu s tím, co jsme očekávali my i trh.
Proti listopadu došlo ke zvýšení z 41,7 na 42,6 bodu a po třech měsících se
podařilo zastavit sérii poklesů. Celkově ale index zůstává dále hluboko pod
hranicí 50 bodů, což značí výrazné zhoršování zdraví českého zpracovatelského
průmyslu. Souhrnně tak zpráva signalizuje
zpomalování výroby, nižší počet nových zakázek a celkově oslabující poptávku.
To bylo zároveň doprovázeno vysokou mírou pesimismu a propouštěním, kdy počet
pracujících v prosinci patrně výrazněji klesal. Ke konci roku zároveň znovu
vzrostly cenové tlaky, což může vést k pomalejšímu ústupu i u spotřebitelské
inflace.
V historickém srovnání je prosincový výsledek navzdory
zlepšení stále velmi slabý a podle očekávání ho tak doprovází nepříliš příznivě
vyznívající komentář. Překvapivá je pak především část týkající se cenových
tlaků. Po sérii snížení přišel na konci čtvrtletí další růst a tempo
inflace ve výrobě zrychlilo. Současná situace posilněná pesimismem domácností
ovšem nenabízí výrobcům příliš prostoru dále přenášet nárůst cen na
spotřebitele a inflace u cen výstupů byla navzdory zvýšení cen vstupů nejnižší
od března 2021. Z části se podařilo ušetřit na výdajích, v ostatních případech
vyšší cenová zátěž vedla ke snížení nákupní aktivity. Firmy tak pod tíhou nižší
poptávky snižovaly tvorbu zásob, a ty v prosinci klesaly rychlejším tempem.
Slabší odbyt vedl firmy i k úpravám svých výrobních prognóz
a stupeň pesimismu se na konci roku posunul na druhou nejvyšší úroveň od dubna
2020. V takovém prostředí producenti na konci roku redukovali počty
pracovníků, kdy podle reportu zaměstnanost klesala nejrychleji od srpna
2020.
PMI ve výrobě | ||||
|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
v bodech | 42,6 | 41,6 | 42,7 | 42,7 |
Zdroj: Raiffeisenbank, S&P Global, Bloomberg |
Prosincový výsledek PMI potvrzuje náš předpoklad, že průmyslová výroba v letošním roce bude stagnovat s celoročním průměrem okolo nuly. Stejně tak očekáváme i postupný růst nezaměstnanosti, kdy podíl nezaměstnaných v prosinci by mohl mířit ke 4 %, kde i podle našich odhadů skončí celoroční průměrná míra nezaměstnanosti. Překvapivý z dnešního reportu je zejména zmiňovaný růst cen ve výrobě, který by se mohl projevit v pomaleji ustupující spotřebitelské inflaci. Zatímco oslabující trh práce by měl působit protiinflačně skrze nižší tlak na růst mezd, růst cen ve výrobě by sílu tohoto efektu tlumil. V takovém prostředí by pak centrální banka musela sazby držet déle na současných úrovních, případně by se nevyhnula ani diskuzi o dalším zvyšování sazeb. Aktuálně očekáváme stabilitu a první snížení v Q3’23.
Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?