Inflace v eurozóně pravděpodobně výrazně zpomalí díky vládním opatřením (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Finální odhady PMI v eurozóně by měly potvrdit mírné zlepšení sentimentu. Podobně i tuzemský PMI zaznamená zlepšení. Inflace v eurozóně pravděpodobně výrazně zpomalila v prosinci vlivem vládních opatření, kolem jejich efektu a dopadu do výpočtu inflace ovšem panuje velká míra nejistoty. V závěru týdne zveřejněná data z tuzemské ekonomiky ukážou vzestupnou korekci průmyslové produkce v listopadu po ostrém říjnovém poklesu. Americký NFP report pravděpodobně opět potvrdí napětí na tamním trhu práce a podpoří tak pokračující jestřábí rétoriku americké centrální banky.

Inflace v eurozóně na ústupu díky vládním opatřením.

Podobně jako v eurozóně i tuzemský indikátor PMI ve zpracovatelském průmyslu by měl za prosinec zaznamenat zlepšení. Stále by se však měl nacházet hluboko pod 50bodovou hranicí a implikovat kontrakci aktivity v tomto sektoru. Průmyslová produkce zveřejněná v závěru týdne by měla vykázat za listopad oživení po ostrém říjnovém poklesu, a to především díky obnovení produkce v automobilovém a energetickém sektoru. Meziměsíčně celková produkce podle nás vzrostla o 1,2 %, v meziročním srovnání by pak byla o 1,4 % nižší, částečně vlivem vyšší srovnávací základny. I přes oživení by však tuzemský průmysl měl setrvat na sestupném trendu, přičemž výraznému zlepšení v nadcházejících měsících nenasvědčují ani předstihové indikátory sentimentu.

Celková inflace v eurozóně by měla nadále zpomalovat skrze složku energií především vlivem vládních opatření v jednotlivých členských zemích. Prosincová meziměsíční inflace tak zřejmě replikuje listopadový pokles o 0,1 %.  V meziročním srovnání by tak celková inflace zpomalila z listopadových 10,1 % na 9,4 %. Kolem dopadu vládních opatření do výpočtu inflace ovšem panuje velká míra nejistoty. Kromě energií ostatní cenové složky pravděpodobně pokračovaly v růstu, zejména pak potraviny. Jádrová inflace podle nás mírně zrychlila z 5,0 % na úroveň 5,1 % v prosinci. Poblíž těchto hodnot by se měla držet i po většinu H1 23 vlivem druhotných efektů slabého eura, vysokých cen energií a zpožděného dopadu zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích na spotřebitelské ceny.

Americká ekonomika podle nás přidala v prosinci 245 tis. nových pracovních míst, jak ukáže páteční NFP report. Tamní trh práce se tak nadále napíná, když přírůstky převyšují tempo růstu pracovních sil v ekonomice. Sektory nejvíce poptávající pracovní sílu, jako např. zdravotnictví, ubytování a stravování či rekreační činnosti, stále dohánějí předpandemické úrovně zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti by měla setrvat na 3,7 %, zatímco mzdy podle nás v prosinci rostly o 0,4 % m/m. Uvolnění trhu práce, které by bylo potřeba k výraznému ochlazení inflace, tedy podle nás zatím nepřichází, což hraje do karet současné jestřábí rétorice amerického Fedu.

Polská centrální banka (NBP) na prvním zasedání letošního roku pravděpodobně opět ponechá klíčovou úrokovou sazbu nezměněnou na 6,75 %. Nicméně zrychlení inflace v nadcházejících měsících – v únoru se podle nás přehoupne nad 21 % – pravděpodobně donutí NBP opět přistoupit ke zvýšení sazeb. Klíčová úroková sazba by tak podle nás v březnu měla dosáhnout 7,50 % (+25 bb v únoru a +50 bb v březnu).

Na závěr roku 2022 koruna testovala úroveň 24,15 CZK/EUR.

Makroekonomický kalendář v závěru roku mnoho impulsů nenabídl, otěže tak převzaly zprávy z Číny ohledně pandemické situace, které rezonovaly na finančních trzích. Obavy z dopadů enormního nárůstu covidových případů v Číně poté, co na začátku prosince  tamní vláda náhle upustila od politiky nulové tolerance covidu, zchladily globální sentiment v posledním týdnu minulého roku. Vrchol prudkého šíření pandemie lze přitom očekávat zřejmě až na konci ledna v průběhu oslav nového lunárního roku. 

Konjunkturální průzkum z tuzemské ekonomiky potvrdil přetrvávající pesimismus jak u spotřebitelů, tak i u podnikatelů. Nicméně v podnikatelské sféře, přestože se již sedm měsíců v řadě zhoršuje, je sentiment v porovnání s hodnotami zaznamenanými během koronavirové pandemie stále relativně příznivý. Přetrvávající negativní nálada nasvědčuje tomu, že tuzemská ekonomika má namířeno do recese. Ta by však podle nás měla být jen mělká a spojená s pouze mírným nárůstem nezaměstnanosti. Více zde https://bit.ly/konj_dec22.

Globální finanční trhy zakončily mizerný rok jak pro akcie, tak i dluhopisy s mírnou risk-off náladou. Korunové sazby během minulého týdne vzrostly podél celé křivky – v některých splatnostech až o 20 b. – zatímco dolarové a eurové sazby připsaly zhruba 12 až 14 b., zejména na delším konci v případě těch eurových. Dolar, jeden z největších vítězů roku 2022, v posledním týdnu proti ostatním světovým měnám lehce ztratil, vůči euru oslabil o 0,8 %. Eurodolarový pár se tak nadále nachází na nejvyšší úrovni za posledních více než šest měsíců. Česká koruna během týdne posílila a rok 2022 zakončila poblíž nejsilnější úrovně od zhruba poloviny roku 2011 na 24,16 CZK/EUR. Polský zlotý si v týdenním srovnání pohoršil o 1,0 %, maďarský forint oslabil zase o 0,1 %.