Ruská banka Sber finišuje přípravy na propojení svého blockchainu s blockchainem Ethereum a kryptoměnovou peněženkou MetaMask
Ilustrační obrázek | zdroj CoinBank.cz
Největší ruská banka dříve známá jako SberBank a dnes působící pod zkráceným názvem Sber obdržela již letos v březnu od Ruské centrální banky povolení k vydávání digitálních aktiv. V září bylo ruskou centrální bankou toto povolení rozšířeno o možnost vydávat také nezaměnitelné tokeny (non-fungible token; NFT). S ohledem na tato povolení bankovní gigant Sber vyvinul blockchainovou platformu, která má být technologicky kompatibilní se systémem Ethereum, jakožto největším světovým decentralizovaným finančním (DeFi) ekosystémem. Součástí celého systému má být zároveň kryptopeněženka MetaMask. Cílem banky Sber je přilákat jednak více samotných vývojářů a druhak samozřejmě také více uživatelů. Svým blockchainovým systémem chce vývojářům umožnit přenášení tzv. chytrých smluv, popřípadě celých projektů mezi systémem banky Sber a otevřenou blockchainovou sítí.
Poté, co Rusko v únoru tohoto roku podniklo invazi na Ukrajinu, začaly na tamní ekonomiku dopadat sankce uvalené demokratickými státy za tento ozbrojený akt. Tvorba blockchainového systému, nad kterým by bděla významná centrální autorita tak byla jen vyústěním snah o obejití těchto sankcí. Přesto, že centrální ruská banka v čele s předsedkyní Elvírou Nabiullinovou před přílišnou integrací tradičních financí (TradFi) s DeFi varuje, tak své kroky podřizují ruské vládnoucí garnituře, která naopak hledá cesty, jak ufinancovat svůj provoz. Nikoho tak zřejmě nepřekvapí, že celý systém má umožňovat platby na základě chytrých smluv v ruských rublech, tedy ve fiat měně, která je v současnosti takřka neobchodovatelná.
Ilustrační obrázek | zdroj 123rf.com
Platforma byla původně vyvíjena pouze pro podnikatelský sektor, ale dle dřívějších prohlášení by se ještě do konce roku měla otevřít také pro fyzické osoby. Ředitel Sber Blockchain Laboratory (tvůrce celého blockchainového systému), Alexander Nam, k celému projektu dodává:
„Od tohoto kroku si Sber Blockchain Laboratory slibuje zatraktivnění celého projektu a doufá v rychlý rozvoj tzv. rozhraní Web3, propojení vývojářů s korporacemi a finančními institucemi jak v rámci společného průzkumu trhu, tak zároveň v průběhu vývoje praktických obchodních aplikací.“
Ruský prezident Vladimir Putin zároveň při této příležitosti vyzval k vytvoření nového systému pro mezinárodní vypořádání založeného na blockchainu a digitálních měnách, nezávislého na bankách a vměšování třetích stran. Odvolával se na ohrožení plateb a finančních toků mezi národy, které způsobilo napjaté vztahy mezi Ruskem a Západem. V rámci svého projevu k tomu uvedl, že:
„Všichni dobře víme, že je možné omezit mezinárodní finanční transakce. A naše finanční instituce to vědí lépe než kdokoli jiný, protože jsou těmto praktikám vystaveny. Na základě technologií digitálních měn a distribuovaných účetních knih je možné vytvořit nový systém pro mezinárodní platby, který bude pohodlnější, ale zároveň zcela bezpečný pro účastníky a zcela nezávislý na bankách a zásahu třetích zemí.“
Z citovaného prohlášení tak je zřejmé, že i tyto snahy mají za cíl alespoň částečně se vymanit z dopadu sankcí, které tamní ekonomika pociťuje čím dál palčivěji. Snahám Moskvy je zatím nakloněna Kuba, která o těchto možnostech vede s Ruskou federací čilou debatu. Jestli se Rusku povede spustit tak ambiciózní projekt, to však ukáže teprve čas. Velmi bude záležet na ochotě dalších států se k takovému projektu připojit. Nicméně většinu potencionálních účastníků odrazuje především fakt, že by centrální dohled nad takovým systémem vykonávalo právě Rusko. Poté, co se událo 24. února 2022, jsou tyto státy mnohem obezřetnější ke všemu, co nějak souvisí s Ruskem.
Není to však jen banka Sber, která se angažuje na ruském poli kryptografického průmyslu. Povolení ke správě digitálních finančních aktiv (DFA) od ruské centrální banky dostala i společnost Lighthouse a tokenizační služba Atomyze. Byla to právě prvně jmenovaná společnost Lighthouse, která před pár dny oznámila, že provedla na základě povolení první autorizovanou transakci s DFA, která zahrnuje cizí měnu, konkrétně pak čínský jüan. Zároveň se má jednat o dosud největší uzavřenou transakci v hodnotě 58 milionů čínských jüanů (zhruba 516 milionů rublů, nebo 8,26 milionů dolarů). Tato transakce pak je zajištěna komerčním dluhem, jehož úroková sazba činí 4 %.
Vzhledem k tomu, že splatnost vydaných tokenů je jen 29 dní, řadí se tato transakce mezi krátkodobé půjčky. Společnost Lighthouse vyzdvihuje a intonuje výhodu DFA oproti krátkodobým půjčkám ve světě TradFi v podobě výrazně nižšího úroku. Roční úroková sazba z krátkodobé půjčky v rublech se běžně pohybuje mezi 9 až 10 %. Úvěr v systému DFA šetří více než polovinu nákladů na správu takové půjčky. Další výhodou, kterou firma Lighthouse zmiňuje, má být snížení rizika z případné kolísající hodnoty národních měn.
Denis Lombardi, generální ředitel společnosti pak věří, že inovativní finanční nástroj poskytne příležitost k levným krátkodobým investicím, aniž by konkuroval tradičnímu dluhopisovému trhu, který nabízí dlouhodobé finanční investice a dodává, že:
„Podle průzkumu provedeného v listopadu, je 37 % ruských společností připraveno vstoupit na trh DFA jako emitenti.“
S rostoucím zájmem o vstup ruských společností na trhy s DFA, roste i zájem běžných Rusů o kryptografický sektor. To se projevuje zejména takřka dvojnásobným nárůstem spotřeby elektrické energie v roce 2022 oproti roku 2021 v rámci těžebních operací. Podíl kryptografického průmyslu na celkové spotřebě elektrické energie v Rusku činil 1 % za celý loňský rok. Podle dat známých ke konci listopadu může, dle odhadu tamního ministerstva energetiky, podíl kryptografických operací na celkové spotřebě elektrické energie vzrůst na 1,5 až 2 %. Alespoň tak tyto data prezentoval během kryptokonference náměstek ruského ministra energetiky, Pavel Snikkars.
Zároveň však zmínil, že nabídka nevyužité kapacity na výrobu elektřiny je v ruských regionech různá. Zatím co některým regionům se elektrické energie nedostává, tak jiné regiony jich mají nadbytek. Některé regiony pak sice mají předpřipravené projekty k výstavbě nových elektráren, ale k výstavbě nebylo přistoupeno z důvodů nízkých požadavků potencionálních spotřebitelů v oblasti. Jiné regiony však své projekty dotažené nemají, popřípadě nejsou připraveny ke spuštění včas a v důsledku toho nejsou plně vytíženy výrobní kapacity, přestože zde existuje velká poptávka po elektrické energii.
Ilustrační obrázek | zdroj 123rf.com
Lokální těžaři v určitých oblastech navíc způsobují problémy se zvyšováním spotřeby na místech s nízkými sazbami za elektřinu. Tyto problémy jsou často způsobeny nedostatečnou přenosovou soustavou, která nezvládá rostoucí spotřebu energie a dochází tak k občasným výpadkům dodávek energií. Podle Snikkarse by energetický průmysl měl přijmout opatření k zajištění spolehlivých dodávek elektrické energie také pro ostatní uživatele. I proto tamní ministerstvo energetiky vítá novelu zákona, kterou se pozmění současný zákon "O digitálních finančních aktivech" (DFA). Schválení této novely se očekává ještě letos. Zákon O DFA, reguluje některé transakce s mincemi nebo tokeny, které mají a znají svého vydavatele. Novela zákona by pak hlavně měla umožnit legalizovat kryptoměnové transakce v rámci přeshraničních plateb a rozšířit používání rublu a národních měn partnerů, jako je Čína a Kuba v zahraničním obchodu.
I tyto aktivity tak plně zapadají do snah Moskvy obejít sankce, které byly na Rusko uvaleny po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
Ing. Zbyněk Kalousek
Vystudoval ekonomii a management na Masarykově univerzitě v Brně. V minulosti se věnoval analýzám finančních trhů. K této činnosti se po kratší odmlce opět navrací. Spoluzakladatel společnosti, která se zabývá poradenstvím a akreditovaným vzděláváním. Spolupracuje s několika dalšími firmami. Svět kryptoměn vnímá jako progresivní část trhu, která nabízí plno příležitostí, ale zároveň skýtá plno nástrah, od decentralizace, apolitický přístup, k velké volatilitě kurzů, až k čím dál náročnější těžbě kryptoměn.
CoinBank
Od roku 2021 spolupracuje se společností MipSoftware, která provozuje směnárnu s kryptoměnami CoinBank a burzu s kryptoměnami CoinBank Trader. Obě platformy jsou zajímavé zejména pro středoevropskou klientelu. Skrz své produktu propojuje koncové uživatele s největšími světovými kryptoburzami a nabízí příjemné uživatelské prostředí. Pro českého klienta je nejspíš nejpříjemnější funkce obchodování prostřednictvím české měny. Široká nabídka kryptoměn, přístup k největším světovým burzám, to jsou předpoklady pro zajímavou spolupráci.
Více informací na https://coinbank.cz/.
Poslední zprávy z rubriky Okénko kryptoměny:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?