Předstihové ukazatele z listopadu naznačují slabší výkonnost čínské ekonomiky - Globální ekonomický výhled - Čína prosinec 2022

Čína

Předstihové ukazatele z listopadu naznačují slabší výkonnost čínské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí, zejména v důsledku utlumené domácí poptávky. To odráží rychlé šíření onemocnění covid-19, na které čínská vláda opět reagovala zaváděním přísných opatření, což se skrze uzavírky a omezení mobility negativně promítá do spotřeby domácností, průmyslové produkce i obchodu. Index PMI ve zpracovatelském průmyslu se tak i v listopadu pohyboval v pásmu ekonomické kontrakce, což potvrdil i index Caixin. Výrazný propad dokonce až na sedmiměsíční minimum zaznamenaly index PMI i Caixin v nevýrobním odvětví. Razantní omezení spotřebitelských výdajů potvrzují i maloobchodní tržby, které v říjnu meziročně nečekaně poklesly o 0,5 %, přičemž v listopadu bude pravděpodobně jejich propad ještě výraznější. Vyhlídky růstu čínské ekonomiky jsou navíc zatíženy i vnějšími riziky, zejména slábnoucí poptávkou z USA a Evropy. To se také v listopadu projevilo výrazným meziročním poklesem čínského vývozu o 8,7 %, což je nejhorší výsledek od února 2020. Dle prosincového výhledu analytiků CF dosáhne letos meziroční tempo růstu čínské ekonomiky 3,1 %, což je hluboko pod stanoveným cílem čínské vlády ve výši 5,5 %. Tento cíl přitom nebude dosažen ani v roce 2023, ve kterém by se HDP měl zvýšit pouze o 4,5 %.

V listopadu pokračoval umírněný cenový vývoj, když růst spotřebitelských cen dále meziročně zpomalil na 1,6 % a ceny průmyslových výrobců poklesly stejně jako v předchozím měsíci o 1,3 %. Nižší inflace odráží slabou domácí poptávku, tvrdě zasaženou přísnými protiepidemickými opatřeními. Spotřebitelské ceny byly také ovlivněny pomalejším růstem cen potravin, zejména cenou vepřového masa. Jádrová inflace očištěná o ceny potravin a energií vzrostla v listopadu meziročně pouze o 0,6 %. Spotřebitelské ceny letos dle výhledu analytiků CF vzrostou o 2,1 %, přičemž v příštím roce jejich tempo růstu mírně zrychlí na 2,4 %. V pokračující deflaci cen výrobců se pak nejvíce projevil pokles cen v ocelářském průmyslu. Slabší cenový vývoj na druhou stranu vytváří prostor pro expanzivní fiskální a měnovou politiku ve snaze podpořit ekonomický růst.