Rada vlády pro rovnost žen a mužů jednala o genderových dopadech úsporných opatření NERV a dalších prioritách v oblasti rovnosti žen a mužů

„Rovnost žen a mužů patří mezi demokratické hodnoty společnosti. Některá opatření na podporu rovnosti žen a mužů již naše vláda přijala, např. schválila zvýhodnění částečných úvazků pro rodiče vracející se z rodičovské dovolené, další v příštích letech plánujeme. Za prioritní téma považujeme téma potírání domácího a sexuálního násilí, a to zejména pomoc obětem. Aktuálně je diskutován Akční plán rovného odměňování žen a mužů 2022 – 2026, chystáme další podporu slaďování pracovního a soukromého života či vyhodnocení dopadů úsporných opatření NERV na rovnost žen a mužů. Rád bych poděkoval členům a členkám Rady za vlády pro rovnost žen a mužů za jejich spolupráci při formulaci a naplňování opatření v oblasti rovnosti žen a mužů. Je zřejmé, že genderové nerovnosti v mnoha ohledech v naší společnosti přetrvávají. Věřím ale, že se nám je společně postupně daří snižovat a odstraňovat,“ řekl premiér Petr Fiala.

Řízením jednání Rady byla pověřena zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Rovnost žen a mužů přímo ovlivňuje ekonomickou prosperitu země a souvisí se závažnými tématy jako je domácí nebo sexuální násilí,“ zdůraznila zmocněnkyně vlády pro lidská práva.

Na návrh několika členů a členek Rady diskutovala rada o genderových dopadech návrhů NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Návrhy NERV byly představeny 2. listopadu 2022 a aktuálně o nich probíhá diskuse na půdě poslanecké sněmovny i v rámci vlády. Řada návrhů NERV má zřejmý dopad ve vztahu k rovnosti žen a mužů – ať už jde o zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku, zrušení školkovného, zrušení slevy na nepracující manželku či manžela či rozšíření dostupnosti školek a dětských skupin. U jiných opatření lze dopad ve vztahu k rovnosti žen a mužů předpokládat – například zpoplatnění vysokých škol.

V návaznosti na diskuzi zpracuje sekretariát podklad k vyhodnocení dopadů navržených opatření NERV na rovnost žen a mužů. Tento podklad bude následně předán sekretariátu NERV a dotčeným rezortům. Cílem je poskytnout vládě ČR odborné stanovisko tak, aby bylo potenciální dopady na rovnost žen a mužů vzít v úvahu při rozhodování o realizovaných návrzích. Sekretariátu je možné zaslat také písemné vyjádření, a to do 31. prosince 2022.

Dalším bodem na programu byl Policy brief Muži a moc ve veřejné sféře, který představil Tomáš Pavlas, člen Rady za Otevřenou společnost. Policy brief navazuje na činnost pracovní skupiny Muži a rovnost žen a mužů, která je jednou z pracovních skupin této Rady.

Zmocněnkyně vlády v návaznosti na zářijové jednání Rady, které bylo tematicky zaměřeno na domácí a sexuální násilí, shrnula činnost sekretariátu Rady v této oblasti. Na zářijovém jednání přijala Rada dvě usnesení týkající se legislativních změn. Prvním z nich byl záměr legislativních změn v souvislosti s ochranou před domácím násilím a zavedením definice domácího násilí. Od posledního jednání Rady se uskutečnila řada schůzek mezi sekretariátem Rady, koalicí Ne Násilí a dotčenými rezorty – zejm. Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ve vztahu k návrhu definice domácího násilí došlo k výraznému posunu a 16. prosince proběhne další schůzka s Ministerstvem spravedlnosti a některými poslankyněmi. Zmocněnkyně vlády uvedla, že věří, že brzy bude možné definici a související změny právních předpisů dokončit a návrh zaslat do mezirezortního připomínkového řízení.

Druhé usnesení ze zářijového jednání Rady se týkalo redefinice trestného činu znásilnění. Rada doporučila Ministerstvu spravedlnosti změnit stávající úpravu znásilnění tak, aby tento trestný čin byl založen na absenci souhlasu. Také v tomto ohledu probíhají další jednání a v polovině ledna by měl na půdě poslanecké sněmovny proběhnout mezinárodní seminář, na kterém budou představeny zkušenosti těch zemí, které změnou definice znásilnění již prošly.

V oblasti potírání domácího a sexuálního násilí byl také velmi aktivní sekretariát Rady – 23. listopadu uspořádal mezinárodní konferenci s názvem Násilí je možné zastavit, na kterém byla pokřtěna stejnojmenná kniha. Konference i kniha se zaměřují na násilí v blízkých vztazích a na práci s těmi, kteří se násilí dopouštějí. Jeden výtisk knihy máte k dispozici na svých stolech.

Sekretariát také uspořádal předsednickou konferenci na téma sexuálního násilí v on-line prostoru a pokračoval ve školeních pro policii a osvětových workshopech na základních a středních školách.

Všechny tyto aktivity probíhají v rámci projektu z Norských fondů. Tento projekt v říjnu získal první místo v kategorii Diverzita, rovnost a inkluze v cenách SDGs, tedy cenách trvale udržitelného rozvoje.

Dalším bodem jednání byly podněty výborů a pracovních skupin. Na základě podnětu Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích doporučila Rada ministrovi práce a sociálních věcí předložit návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce za účelem umožnění pokračování vyslání zaměstnankyň a zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce při mateřství a rodičovství tak, jak je to zajištěno zaměstnankyním a zaměstnancům v režimu zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) v § 51.

Rada rovněž na základě podnětu Výboru pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života doporučila ministrovi práce a sociálních věcí, aby v § 196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zavedlo právo zaměstnance a zaměstnankyně na dřívější návrat z rodičovské dovolené, nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Rada dále schválila změnu statutu Výboru pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života, resp. Výboru pro sociální politiku, rodinu a péči v projednaném znění.

Na jednání proběhla také diskuze o přípravě dvou klíčových strategických dokumentů. Ředitelka odboru rodinné politiky a ochrany práv MPSV Martina Štěpánková Štýbrová informovala členy a členky Rady o aktuálním stavu přípravy Strategie rodinné politiky a vypořádání připomínek k Akčnímu plánu rovného odměňování žen a mužů 2022 – 2026. Akční plán řeší tzv. gender pay gap, tedy rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů. Přestože tento rozdíl v posledních letech v Česku klesá, stále u nás ženy vydělávají v průměru o 15 % méně než muži a s tímto rozdílem patříme pod průměr EU. Tyto nerovnosti pak mají zásadní dopady na ekonomické postavení žen a prolínají se i do výše starobních důchodů či do míry ohrožení chudobou. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková upozornila na to, že dle usnesení vlády by měl být akční plán předložen vládě do konce roku 2021. V listopadu se proto obrátila na ministra práce a sociálních věcí a požádala ho o předložení akčního plánu vládě v co nejkratším termínu.

Zmocněnkyně vlády pro lidská práva spolu s Kristýnou Kabzanovou z Odboru rovnosti žen a mužů ÚV ČR zhodnotily výsledky českého předsednictví Radě EU v oblasti rovnosti žen a mužů. V rámci českého předsednictví v Radě EU se v oblasti rovnosti žen a mužů podařilo formulovat a prosadit závěry názvem „Rovnost žen a mužů v narušených ekonomikách: zaměření na mladou generaci“. Závěry získaly podporu ostatních členských států a byly schváleny na jednání Rady EPSCO 8. prosince 2022. Na tomto jednání Rady EPSCO byly také schváleny dvě doporučení týkající se revize tzv. Barcelonských cílů a dlouhodobé péče.

Sekretariát uspořádal dvě úspěšné předsednické konference – v říjnu na téma dopadů aktuálních socio-ekonomických výzev na rovnost žen a mužů a v listopadu na téma sexuálního násilí v kyberprostoru. Sekretariát Rady ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí také vyjednává návrh směrnice o transparentnosti v odměňování. České předsednictví k návrhu směrnice uspořádalo řadu trialogů na technické i politické úrovni a dosáhlo rámcové politické dohody s Evropským parlamentem. Vzhledem k tomu, že mandát Rady EU a stanovisko Evropského parlamentu se v mnoha parametrech zásadně lišily, dosažený pokrok ve vyjednávání představuje velký úspěch českého předsednictví.