Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2022 pokleslo o cca 4,2 tisíce osob

Během prvních tří čtvrtletí roku 2022 poklesl počet obyvatel v Moravskoslezském kraji o cca 4,2 tisíce osob. Na tomto úbytku se ze dvou třetin podílela přirozená měna obyvatel. Počet živě narozených dětí (8,2 tisíce) patřil k nejnižším od roku 2000. I přes meziroční pokles o 1,4 tisíce osob zůstal počet zemřelých (11,0 tisíce) vyšší než v letech před pandemií covid-19. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostl počet vystěhovalých na 6,1 tisíce osob, naopak počet přistěhovalých se snížil na 4,8 tisíce osob. Výsledná záporná salda – přirozené a migrační – zůstala v rámci celého Česka největší.

K 30. 9. 2022 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 173 771 obyvatel, z toho 50,9 % žen. V porovnání s předchozími čtvrtletími nenastala změna v tendenci úbytku obyvatel Moravskoslezského kraje. Tak jako v předchozích letech se na tomto úbytku podílely obě měny obyvatelstva – jak přirozená, tak i stěhováním. Pokles počtu obyvatel v průběhu prvních devíti měsíců roku zaznamenaly všechny okresy Moravskoslezského kraje, přičemž k největšímu úbytku obyvatel došlo v okresech Karviná a Ostrava-město. V sedmi krajích Česka, především ve Středočeském kraji a v Praze, se počet obyvatel zvýšil. Populace celé České republiky v průběhu prvních tří čtvrtletí vzrostla, přírůstek obyvatel činil 10 230 osob.

V Moravskoslezském kraji se od ledna do září roku 2022 živě narodilo 8 164 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 bylo o 911 méně. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Ostrava-město (9,7 ‰), nejméně pak v okresech Bruntál (8,4 ‰) a Karviná (8,6 ‰). Celkem 3 813 dětí bylo prvorozených (46,7 % všech živě narozených dětí), 3 060 druhorozených (37,5 %) a 1 291 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (15,8 %). Mimo manželství se v 1. až 3. čtvrtletí 2022 narodilo 4 261 dětí, tedy 52,2 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 48,6 %). Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl s 65,5 % zaznamenán v okrese Bruntál, což byla druhá nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celé republice. Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 42,5 % a byla tak sedmá nejnižší v Česku.

V prvních třech čtvrtletích roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 11 031 osob, což bylo o 1 403 osob (o 11,3 %) méně než ve stejném období roku 2021. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 12,5 osoby, což bylo nejvíce mezi všemi kraji. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Karviná (14,1 ‰), Ostrava-město (12,7 ‰) a Bruntál (12,6 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod touto hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší než celorepublikový průměr (11,2 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 5 722 mužů a 5 309 žen. Více než dvě třetiny zemřelých (70,9 %) měly 70 a více let. Hodnota kojenecké úmrtnosti (2,7 ‰) přesahovala republikový průměr (2,3 ‰), zatímco krajská novorozenecká úmrtnost (1,1 ‰) byla pod republikovou úrovní (1,3 ‰). V kraji zemřelo 9 dětí do 28 dnů po narození a dalších 13 dětí zemřelo ve věku do 1 roku.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –2 867 osob, v relativním –3,3 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota úbytku nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření dopadl hůře Karlovarský kraj (–3,7 ‰). V žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot. Nejméně obyvatel ubylo jak v absolutním vyjádření (–231 osob), tak i při přepočtu na 1 000 obyvatel (–2,1 ‰) v okrese Nový Jičín. Naopak nejpostiženějším okresem byla Karviná, v níž za tři čtvrtletí ubylo přirozenou cestou 977 osob, tj. 5,5 osoby na 1 000 obyvatel.

Do Moravskoslezského kraje se v 1. až 3. čtvrtletí roku 2022 přistěhovalo 4 773 osob, což bylo o 694 osob méně než za stejné období roku 2021. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 2 842 osob (59,5 % přistěhovalých) a 1 931 osob ze zahraničí (40,5 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými převažovali muži (54,2 %). Nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (3 738 osob), a to i relativně (16,0 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Nejmenší relativní přírůstek přistěhovalých byl zaznamenán v okrese Opava, do kterého se přistěhovalo 10,5 osoby na 1 000 obyvatel.

Ve stejném období se z kraje vystěhovalo 6 124 osob (o 442 více než v 1. až 3. čtvrtletí 2021). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 4 800 osob (78,4 % vystěhovalých) a 1 324 osob se odstěhovalo do zahraničí (21,6 % vystěhovalých). Rovněž mezi vystěhovalými převažovali muži (52,7 %). Nejvíce osob se vystěhovalo z okresů Ostrava-město a Karviná, při přepočtu na 1 000 obyvatel se mezi ně vklínil okres Bruntál.

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za první až třetí čtvrtletí 2022 činila 1 351 osob. Moravskoslezský kraj tak byl společně s Ústeckým krajem jedinými v Česku, které vykázaly záporné migrační saldo. Nejvíce obyvatel stěhováním přibylo ve Středočeském kraji. Z okresů Moravskoslezského kraje vykázaly kladný přírůstek obyvatel stěhováním dva z nich – Frýdek-Místek (o 144 osob, tj. 0,9 ‰) a Opava (o 18 osob, tj. 0,1 ‰). Úbytek stěhováním byl v absolutních číslech výrazný zejména v okresech Ostrava (o 542 osob) a Karviná (o 529 osob), při přepočtu na 1 000 obyvatel je však s hodnotou –3,5 ‰ předstihl okres Bruntál.

Záporná hodnota migračního salda (–1 351 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–2 867 osob) zapříčinila, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření byl nejvyšší mezi všemi kraji Česka (–4 218 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku obyvatel v Moravskoslezském kraji –4,8 ‰, horší výsledek žádný z krajů nevykázal. Přírůstek počtu obyvatel zaznamenalo sedm krajů, nejvíce obyvatel přibylo ve Středočeském kraji (9 444 osob, tj. 9,1 ‰).

V 1. až 3. čtvrtletí 2022 bylo uzavřeno 5 350 manželství, tedy o 633 více než ve stejném období předchozího roku. V téměř dvou třetinách případů to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 1 683 manželství, v 854 případech (50,7 % z úhrnu rozvedených manželství) to byla manželství s nezletilými dětmi. Návrh na rozvod podávali manželé převážně společně (64,0 % z úhrnu rozvedených manželství), popř. se jednalo o návrh ženy (26,6 % z úhrnu rozvedených manželství). Počet rozvodů, které nabyly právní moci do konce září letošního roku, byl meziročně o 50 rozvodů nižší.