K 31. 12. 2021 pobývalo legálně na území České republiky celkem 660 849 cizinců - Život cizinců v ČR - 2021

K 31. 12. 2021 pobývalo legálně na území České republiky celkem 660 849 cizinců, z toho více než  polovina (338 030 neboli 51,2 %) na základě některého z druhů přechodného pobytu. Podíl cizinců na celkové  populaci ČR tak dosáhl hodnoty 6,3 %. 

Zastoupení žen mezi cizinci s povoleným pobytem v posledních letech mírně roste, přičemž muži mají  stále většinu. Koncem roku 2021 tvořily ženy 43,5 % legálně žijících cizinců v ČR (pro srovnání v roce 2011  to bylo 42,7 %). 

Na občany států EU-27 připadala v roce 2021 zhruba jedna třetina (33,6 %) z legálně pobývajících  cizinců v ČR. Jejich zastoupení se tak v posledních letech meziročně stále snižuje (z 41,2 % v roce 2019 přes  38,4 % v roce 2020). V tomto vývoji se zřejmě značnou měrou promítlo vystoupení Velké Británie z EU  začátkem roku 2020.  

Mezi nejvíce zastoupené skupiny patří tradičně občané Ukrajiny (196 875 osob), Slovenska (114 630) a Vietnamu (64 851). Občané těchto tří zemí tvořili v roce 2021 celkem 57 % cizinců s povolením k pobytu (resp. s povoleným nebo evidovaným pobytem) v České republice. 

Podíl dětí-cizinců navštěvujících v ČR mateřskou školu činil ve školním roce 2021/2022 3,4 %, neboli  12 103 z celkového počtu 360 490 dětí v mateřských školách. Mezi dětmi-cizinci v těchto zařízeních převažují  dlouhodobě občané třetích zemí, kteří ve školním roce 2021/2022 tvořili 69,7 % z celkového počtu cizinců  navštěvujících mateřské školy. Jde zejména o občany Vietnamu a Ukrajiny a v menší míře občany Ruska.  Mezi cizinci ze zemí EU převažují občané Slovenska. Viditelný nárůst za poslední desetileté období je  pozorován zejména u občanů Slovenska a Ukrajiny.  

Ve školním roce 2021/2022 bylo v České republice evidováno celkem 964 571 žáků základních škol.  Cizinci se na tomto počtu podíleli s 30 543 osobami čili 3,2 %. Stejně jako u skupiny cizinců v mateřských  školách, i mezi cizinci-žáky základních škol mají převahu občané třetích zemí, na které ve školním roce  2021/2022 připadaly téměř tři čtvrtiny (73,2 %) z celkového počtu cizinců na základních školách. Nejvyšší podíl  mají občané Ukrajiny, dále následují občané Vietnamu a Ruska. Obdobně jako u žáků v mateřských školách  jsou i mezi příslušníky zemí EU-27 nejvíce zastoupenou skupinou občané Slovenska.  

Ve školním roce 2021/2022 bylo podle údajů MŠMT na středních školách v České republice evidováno  celkem 446 245 žáků, z nichž 10 053 (2,3 %) připadalo na cizince. Také mezi cizinci-žáky středních škol  převažují občané třetích zemí, jejichž podíl dosáhl v uvedeném školním roce 71,7 % z celkového počtu cizinců žáků středních škol. Mezi nejvíce zastoupené skupiny podle státního občanství patří Ukrajinci, Vietnamci a  Rusové, kteří ve školním roce 2021/2022 reprezentovali dohromady 60,5 % z celkového počtu cizinců  navštěvujících střední školy v ČR. Mezi občany zemí EU-27 mají tradičně dominantní pozici občané  Slovenska, na které ve školním roce 2021/2022 připadala bezmála pětina (18,3 %) z celkového počtu cizinců žáků středních škol v ČR. Nejvíce cizinců, zhruba tři desetiny z celkového počtu cizinců-žáků středních škol, studovala ve školním roce 2021/2022 na gymnáziu. S odstupem následovaly střední školy zaměřené na  ekonomiku a administrativu a gastronomii, hotelnictví a turismus. 

V roce 2021 studovalo podle údajů MŠMT některou z vysokých škol v ČR celkem 304 073 studentů;  z toho počet zahraničních studentů činil 52 109 osob a dosáhl tak 17,1 %. Na rozdíl od předchozích skupin  cizinců (ve školních a předškolních zařízeních), připadala zhruba polovina ze zahraničních studentů vysokých  škol na občany Evropské unie, kteří tvořili 26 221 osob, tj. 50,3 %. Podíl skupiny unijních občanů se však  během uplynulého desetiletého období výrazně snížil, a to z 68,8 % v roce 2012. Na poklesu počtu cizinců ze  zemí EU se významnou měrou podílel úbytek počtu studentů přicházejících ze Slovenska. 

Z hlediska zastoupení zahraničních studentů podle státního občanství, dominují mezi cizinci-studenty  vysokých škol u nás stále občané Slovenska, jejichž počet dosáhl v roce 2021 celkem 21 913 osob. Počty  studentů z dalších členských zemí EU nedosahují, s výjimkou Němců, ani tisíce osob. Mezi cizinci-studenty  vysokých škol z třetích zemí měli v roce 2021 nejvyšší zastoupení občané Ruska (8 575 osob). Následovali  občané Ukrajiny, Kazachstánu, Indie a Běloruska. Podíl občanů výše uvedených států činil dohromady 71,5 %  z celkového počtu studentů-cizinců ze třetích zemí. 

Většina zahraničních studentů (90,5 %) studuje v České republice na veřejných vysokých školách.  Podíl této skupiny stále roste. Nejvíce (8 893) zahraničních studentů studovalo na veřejných vysokých školách  v oboru Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky, následovaly obory Obchod, administrativa  a právo (8 632) a Informační a telekomunikační technologie (6 672). Nejvyšší procentní zastoupení  z celkového počtu všech studujících měli na veřejných školách cizinci v oboru Informační a komunikační  technologie, kde jejich podíl dosáhl v roce 2021 30,9 %. Převažuje presenční forma studia v bakalářském  studijním programu. Z regionálního pohledu odpovídá zastoupení zahraničních studentů úměrně velikosti  měst a počtu vysokých škol, které jsou na jeho území koncentrovány. Nejvíce zahraničních studentů tak bylo  v roce 2021 registrováno v Praze, kde studovalo celkem 26 512 (50,9 %) z celkového počtu cizinců-studentů  vysokých škol. Následovalo Brno, Olomouc, Ostrava, Plzeň a Hradec Králové.  

Závěrem lze tedy shrnout, že nejvíce ze zahraničních studentů/žáků studuje v ČR na vysokých  školách, kde dosahují i nejvyššího podílu z celkového počtu studujících. Zatímco v předškolních a školních  zařízeních do úrovně středních škol převažují mezi cizinci-žáky občané třetích zemí, mezi zahraničními  studenty vysokých mají slabou většinu občané zemí EU-27, se Slováky v čele. 

Z hlediska jednotlivých občanství navštěvuje mateřské školy nejvíce občanů Ukrajiny, Slovenska  a Vietnamu, na základních školách pak mezi nejpočetnější skupinu patří Ukrajinci, které následují Slováci,  Vietnamci a Rusové. Na středních školách reprezentují občané Ukrajiny, Slovenska a Ruska téměř šest  desetin z celkového počtu cizinců studujících střední školu. Zhruba pětina pak připadá na Slováky. Oproti tomu  na vysokých školách jsou počty občanů třetích zemí a občanů EU-27 téměř vyrovnány; občané EU-27 mají  slabou většinu, a to 50,3 % z celkového počtu zahraničních studentů. Počty vysokoškoláku přicházejících  z třetích zemí tak stále kontinuálně rostou. Jde o významnou změnu oproti předchozímu období, kdy  dominance skupiny studentů zemí EU-27, se Slováky v čele, byla naprosto zřetelná (68,8 % v roce 2012). Nejvyšší počty, pokud jde o cizince z třetích zemí, dosahují mezi vysokoškoláky občané Ruska, Ukrajiny a  Kazachstánu. V posledním období se však viditelně navyšují i počty studentů z Indie a Běloruska. 

V uplynulých deseti letech zaznamenali nejvyšší dynamiku růstu žáci základních škol. Jejich počty se  v období let 2011/2012 - 2021/2022 navýšily o zhruba 16,2 tisíce. Naopak nejméně se v daném období zvýšily  počty studentů středních škol, a to o pouhé 1,2 tisíce.

Děti cizinců navštěvující mateřské školy pobývají v České republice ve většině případů (91,3 %)  na základě uděleného povolení k trvalému pobytu. Ze srovnávaných skupin cizinců (tj. podle typu školy, kterou  cizinci navštěvují) tak dosahují nejvyššího podílu osob s trvalým pobytem v ČR. 

Seznam použitých zkratek 

KKOV = klasifikace kmenových oborů vzdělávání MŠMT = Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŘSCP = Ředitelství služby cizinecké policie p. b. = procentní body

Zveřejněno dne: 12.12.2022
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.