Finišují přípravy na zavedení CBDC eura a chystá se jednotné zdanění kryptografického sektoru v EU

Ilustrační obrázek | zdroj CoinBank.cz

Digitální euro brzy získá své obrysy

Podle vyjádření prezidentky Evropské centrální banky (ECB), Christine Lagardeové, se Evropská komise (EK) chystá již brzy předložit legislativní návrh, který by definoval status a podobu digitálního eura jako zákonného platidla a stanovil míru ochrany soukromí, kterou by tato nová měna poskytovala. Během konference věnované digitální verzi eura zaznělo z úst Christine Lagardeové, že již nic nebrání tomu, aby se začalo jednat o konkrétní podobě digitálního eura a jeho zakotvení do právního rámce. Dodala, že orgány v eurozóně již značně pokročily při zkoumání logiky, potenciálních výhod a hlavně rizik, které CBDC (digitální měna centrální banky) může obnášet. Míč se tak pomyslně přesouvá na stranu EK, která má nyní za úkol vypracovat a předložit ke schvalovacímu procesu legislativní návrh na zavedení digitálního eura.

Digitální euro vs. právo na soukromí

V rámci jednání o legislativním zakotvení CBDC do právního rámce EU zákonodárci musí definovat rovnováhu zejména mezi dvěma aspekty, které si však navzájem odporují. Prvním aspektem je právo na soukromí a míra nastavení takové úrovně oproti druhému aspektu, kterým je status digitálního eura jako zákonného platidla. Nová legislativa by tak měla určit funkce ochrany osobních údajů a statut právního platidla pro digitální euro. Z průzkumu o zavedení digitálního eura, který prováděla ECB, vyplynulo, že 43 % respondentů považuje u nově vznikajícího CBDC soukromí za stěžejní a nejdůležitější součást takové digitální měny. S odkazem na tento průzkum Christine Lagardeová uznala, že pokud má být mince atraktivní, musí splňovat alespoň v tomto ohledu očekávání lidí. Zároveň apeluje na zákonodárce, aby při vytváření legislativního rámce výsledku průzkumu brali v potaz a digitální verzí eura byla poskytnuta alespoň taková úroveň soukromí, jaké se s odkazem na pravidla proti praní špinavých peněz v současné době těší běžný platební styk. Tzn. vyloučení úplné anonymity v rámci elektronických plateb. Alespoň částečná anonymita by mohla být zachována v rámci plateb do nějakého nižšího limitu s malou mírou rizika, že by taková platba mohla vést k legalizaci výnosů z trestné činnosti či sloužit na podporu terorismu apod. 

Dalším a neméně důležitým aspektem, který by zákonodárci měli při tvorbě nové legislativy vzít v potaz, je tzv. ústavní znak peněz. Pokud má být digitální verze eura úspěšná, je zapotřebí, aby tento aspekt splňovalo. Tzn., že emitentem bude ECB a mělo by mít všechny znaky zákonného platidla tak, aby jím občané mohli kdekoliv zaplatit. Aby systém nebyl omezen jen na peer-to-peer (P2P) platby, ale umožnil využití CBDC eura i k platbám ve fyzických obchodech a eshopech. 

Nová legislativa by zároveň měla akcentovat již dojednanou právní úpravu známou více pod zkratkou MiCA (Markets in Crypto Assets), která má nastavit legislativní pravidla pro užívání kryptoměn a podnikatelské aktivity s nimi. Christine Lagardeová na závěr svého projevu vyzdvihla vznik kryptoměn, jako je bitcoin a ether, jako hlavní událost vedoucí k potenciálně převratné transformaci tradičního modelu plateb.

Zdanění kryptoaktiv v EU na pořadu dne

V průběhu příštího roku se pak EK zároveň chystá zahájit jednání s členskými státy EU o sjednocení daňového režimu pro kryptoaktiva. V současné chvíli totiž kryptoměnové bohatství podléhá v každém jednom členském státě jinému zdanění. Např. v České republice se na kryptoaktiva nahlíží z pohledu zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu, dle kterého jakýkoliv zisk ze směny či prodeje kryptoměn podléhá 15% zdanění. Nutno však podotknout, že daňová povinnost občanovi vzniká až momentem převedení kryptoměny zpět na fiat měnu. Oproti tomu třeba Portugalsko připravuje od příštího roku zdanit zisky z krátkodobých investic do kryptoměn 28% daní. 

Členské státy s ohledem na svou politiku a státní rozpočty používají různá pravidla pro zdanění příjmů a kapitálových zisků z kryptoměn. To v důsledku znamená, že se daňové sazby pohybují v rozmezí mezi 0 a 33 %. Výsledkem jednání mezi EK a jednotlivými finančními úřady by mělo být zavedení jednotného daňového režimu pro veškeré příjmy a zisky kryptoměn. Současně se zaváděním jednotného zdanění je potřeba zavést nové požadavky na kryptoaktivní společnosti, aby shromažďovaly podrobnosti o vlastnících digitálních aktiv, a to jak fyzických, tak právnických osob, a sdílely je s daňovými úřady. To by daňovým správám umožnilo mít alespoň jasnou představu o držení kryptoměn.

Na legislativcích EU (EK, Evropský parlament, Rada EU) tak bude, aby sladili všechny tři nově vznikající normy a zároveň udrželi koherentnost (věcná a komunikační soudržnost, smysluplnost textu) těchto legislativních návrhů.