ČEZ: Poslanecká sněmovna schválila zastropování cen u výrobců elektřiny

Poslanecká sněmovna schválila ve stavu legislativní nouze novelu energetického zákona, která upravuje stropy na prodej elektřiny z jednotlivých zdrojů. Společnosti by měly odvádět 90 % rozdílu mezi stanoveným stropem a cenou, za kterou elektřinu prodají na trhu. Výše stropu pak je stanovena na 70 EUR/MWh pro jádro, 180 EUR pro většinu obnovitelných zdrojů a 230, respektive 170 EUR pro hnědouhelné elektrárny podle instalovaného výkonu. Stropy by měly platit od 1. prosince tohoto roku do konce roku příštího. Zákon ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. S přihlédnutím na mix výrobních zdrojů ČEZu a zmíněných cenových stropů nám vychází průměrná „zastropovaná“ cena kolem 135 EUR za MWh, která bude ještě zvýšena o 10 % z rozdílu mezi tržní a zastropovanou cenou. Očekáváme v tomto roce průměrnou realizovanou cenu ČEZu okolo 110 EUR/MWh a v příštím roce (bez zastropování) v rozmezí 160-170 EUR/MWh. Konkrétní způsob implementace by měl být určen vládním nařízením, které doposud není k dispozici. Vzhledem k tomu, že není možné určit, za kolik ČEZ prodal konkrétní vyrobenou elektřinu, bude zřejmě muset implementace zákona pracovat s nějakou formou průměrů, a ČEZ by tak platil zřejmě pouze z výroby v jaderných elektrárnách, kde je strop nižší než průměrná realizovaná cena. V kombinaci s daní z mimořádných zisků pak samotné nastavení stropů nemá pro ČEZ až tak zásadní význam, jelikož čím méně odvede z těchto stropů, tím více naopak odvede na mimořádné dani. Management v rámci konferenčního hovoru k výsledkům za 3Q uvedl, že očekává v příštím roce souhrnný dopad stropů a daně z mimořádných zisků v řádu vysokých desítek miliard Kč. Podle našich odhadů by dopad obou opatření mohl být okolo 2 mld. Kč v tomto roce (zastropování cen v prosinci) a kolem 90 mld. v roce příštím.

Celkově přijatá regulace (cenové stropy + daň z mimořádných zisků) jde podle našeho názoru daleko za rámec schválený Evropskou komisí, v mnoha bodech je přímo v rozporu s tímto nařízením a je velmi pravděpodobné, že se po jejím konečném schválení objeví žaloby a soudní spory ať už ze strany investorů nebo přímo některých zasažených společností.