Od novely insolvenčního zákona poklesla očekávaná splácená částka u insolvencí téměř o polovinu

Po třech letech od platnosti novely insolvenčního zákona došlo k poklesu průměrné částky očekávaného splacení dluhu téměř o polovinu. Dlužníci, kteří vstoupili do insolvence před novelou zákona v červenci 2019, spláceli věřitelům v průměru 55 procent dluhu. Po novele začal předpokládaný splacený dluh klesat a dlužníci, kteří jsou v insolvenci od července 2022, věřitelům zaplatí už jen necelou třetinu dluhu. Ukazují to data analytické společnosti Rekenber, která na správu pohledávek využívá umělou inteligenci. Podle jejich predikce se částka splacená po pěti letech sníží téměř o polovinu.

Novela insolvenčního zákona, která platí od 1. června 2019, zrušila minimální hranici úhrady pohledávek nezajištěných věřitelů a místo minimální 30procentní sazby zavedla koncept takzvaného maximálního úsilí dlužníka splatit svůj dluh. Očekávaná míra návratnosti dluhů v insolvenci klesla z úrovně 55 procent před novelou na průměrných 29 procent u insolvencí schválených po novele. „Jak ukazuje naše analýza, dlužníci přestali splácet, protože na konci procesu se spoléhají na to, že jim soud oddlužení uzná. Ostatně soud nebude mít jinou možnost, protože bude těžké prokázat, že se dlužník nesnažil dostatečně,“ vysvětluje změnu chování dlužníků Bohdan Hemžal, spoluzakladatel společnosti Rekenber.

Do české legislativy je v procesu přijetí směrnice EU, která počítá s tříletým oddlužením pro všechny dlužníky. Data z rejstříku insolvencí (ISIR) přitom jasně ukazují, že největší část dluhu dlužníci splácí až ve druhé polovině pětileté insolvence. Zkrácení insolvence na tři roky tedy výrazně sníží částku, kterou věřitelé dostanou od dlužníků zpět.

Do tříleté insolvence se patrně bude hlásit výrazně vyšší počet dlužníků, protože podmínky pro vstup do insolvence budou velice mírné. Podle Hemžala poroste také počet lidí, kteří se budou snažit nové podmínky zneužít. Neboť instituce, které žádosti o insolvence připravují, řádně nezkoumají situaci dlužníků. „Analýzy finančních toků, majetkových poměrů a vazeb dlužníků nám často ukazují, že skrývají své příjmy a soudy již dnes nemají kapacitu na ověřování faktů a insolvenci dlužníkům povolí téměř vždy,“ konstatuje Bohdan Hemžal. Výsledkem je neustálé snižování částky, kterou dlužníci věřitelům nakonec vrátí.