Vláda chce zpřehlednit legislativu zrušením tisíců zbytečných právních předpisů, na výstavbu škol přidá dalších půl miliardy korun

Analýza právního řádu České republiky za účelem identifikace obsoletních právních předpisů, kterou v návaznosti na spuštění projektů e-Sbírka a e-Legislativa zpracovalo Ministerstvo vnitra, identifikovala 6 667 právních předpisů, které jsou obsoletní a měly by být zrušeny. Nalezla také dalších 3 616 právních předpisů, které byly zrušeny obecným zrušovacím ustanovením dřívějších právních předpisů, ale v právním řádu se dál objevovaly.

„Naše vláda plní, co slíbila před volbami, k čemu se zavázala v programovém prohlášení a pokračujeme s iniciativou, se kterou jsme přicházeli už v opozici. Snažíme se zjednodušit právní řád, odstranit zbytečné předpisy, které se často ani nedodržují, jsou zastaralé nebo nahrazené novější legislativou. Na právní prostředí si stěžuje řada lidí, podnikatelů, ale i právních expertů. Je nepřehledné a my se snažíme ho udělat stabilnějším, přehlednějším, a tím zvýšit i právní jistotu v České republice,“ okomentoval návrh zákona o zrušení obsoletních právních předpisů premiér Petr Fiala. „Budeme v tomto směru pokračovat až do konce volebního období,“ slíbil. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra.

Vláda se také zabývala problémem s nedostatkem míst ve školách ve městech a obcích v tzv. prstenci okolo Prahy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na podporu výstavby připravilo dotační program Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Vláda odsouhlasila navýšení alokace programu o téměř 547 milionů korun na celkových téměř 7,36 miliardy.

„Reagovali jsme na navýšení cen stavebních prací a dalších cen, a proto jsme zvýšili maximální jednotkovou cenu na vybudované místo pro jednoho žáka z 800 000 korun na 1,1 milionu korun,“ vysvětlil premiér Petr Fiala. „I tímto plníme jednu z klíčových programových priorit vlády, kterou je vzdělání,“ připomněl. Program má podpořit vznik 9 875 nových míst pro žáky základních škol zřizovaných obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí.

Vláda projednala také novelu energetického zákona, jejímž cílem je právně ošetřit nařízení Rady EU z 6. října o intervenci v mimořádné situaci s cílem zastropovat nepřiměřeně vysoké tržní příjmy z prodeje elektřiny. Rada stanovila jednotný výchozí strop pro tržní příjmy po celé EU, a to 180 eur na megawatthodinu, nařízení však dává členským státům možnost nastavit stropy pro jednotlivé zdroje elektřiny a neřeší ani detaily, jak ho uvést do praxe.

„Toto opatření je doplněním válečné daně, která byla schválena minulý týden ve Sněmovně. Je další reakcí na neočekávané zisky energetických společností, což jsou vlastně dopady ruské agrese na Ukrajině a ruské ekonomické války proti zbytku Evropy. Hranice pro jednotlivé zdroje jsme zvolili v adekvátní výši se samozřejmým zohledněním současného vývoje. Například u energie z jádra bude limit stanoven na 70 eur za megawatthodinu, u uhlí bude hranice kvůli emisním povolenkám vyšší, stejně tak u dalších zdrojů,“ konstatoval předseda vlády.

„Chtěl bych vyvrátit názory, které se občas objevují ve veřejném prostoru, že se jedná o dvojí zdanění stejného. Není to pravda. Tato dvě opatření se doplňují a mají naopak za úkol zajistit, aby nemohlo docházet k jejich obcházení poplatníky,“ doplnil premiér Fiala. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kabinet se zabýval rovněž problémem, jak zajistit v případě krizové situace plynulé zásobování elektráren, rafinerií, elektrických sítí a další nezbytné infrastruktury důležité pro energetický systém tak, aby byl zajištěn jejich nepřetržitý provoz. Poté, co především plyn a ropa přestaly v důsledku ruské ekonomické války a sankcí přijatých Evropskou unií po ruském vpádu na Ukrajinu proudit z Ruské federace tradičními produktovody, navrhlo Ministerstvo dopravy zařadit tyto strategické energetické suroviny mezi nejdůležitější priority v železniční dopravě. Vlaky s energetickými surovinami tak budou mít v případě potřeby na železnici přednost před ostatními soupravami včetně expresních spojů a rychlíků. Více v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

Vláda schválila také nový program Modernizačního fondu s názvem HOUSEnerg, který se stane součástí obecného programového dokumentu pro implementaci Modernizačního fondu v České republice. Program má podpořit zlepšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů v rodinných a bytových domech, a to navýšením objemu finančních prostředků oblíbeného programu Ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám 2021+.

Nová zelená úsporám je zaměřena na podporu projektů zateplování budov a využívání alternativních zdrojů energie v bytových a rodinných domech. Zájem žadatelů výrazně převyšuje dosavadní finanční možnosti programu, ministerstvo odhaduje, že na uspokojení žádostí bude do roku 2030 potřeba celkem až 70 miliard korun. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.

Parlamentu vláda navrhne rovněž změnu zákona o elektronických komunikacích, která má nově vymezit okruh osob, které mají nárok na poskytnutí zvláštních cen za služby elektronických komunikací. V současnosti platí, že žadatelé prokazují svůj nárok na slevový tarif čestným prohlášením a následně se kontroluje oprávněnost jejich žádosti. Vláda navrhuje, aby byla sleva automaticky navázána na vyplácení příspěvku na živobytí. Tento krok na jednu stranu mírně rozšíří počty žadatelů, na druhou stranu stát ušetří za zásadní snížení administrativní zátěže.

Vláda odsouhlasila také návrh ministra zemědělství na převod finančních prostředků soustředěných ve fondu zakladatele národního podniku Budějovický Budvar a státního podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu. Budějovický Budvar odvede do státního rozpočtu 550 milionů korun, Lesy ČR 3,81 miliardy korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-9-listopadu-2022-200653/.