Propad Mety by mohl být znamením, že éra nepřemožitelného Big Techu skončila

Když klesne velká akcie jako společnost Meta Platforms 27. října o téměř 25 %, jsou často investoři vyzýváni k tomu, aby se na její výkonnost dívali z dlouhodobého hlediska. V tomto případě to ale sotva pomůže. Kdybyste si koupili Meta před pěti lety, kdy se index S&P 500 vyšplhal o 45 % a kdy byla společnost ještě známá jako Facebook, měli byste ztrátu asi 49 %. Meta nejenže vymazala své zisky z pandemie, ale také se vrátila na úrovně z roku 2015.

Meta je součástí skupiny FAANG, což je zkratka pro skupinu zdánlivě neporazitelných technologických obrů. Spolu s bývalým Facebookem se sem řadí Amazon.com, Apple, Netflix a mateřská společnost Googlu Alphabet. Navzdory jejich vysokému ocenění považovalo mnoho investorů tyto akcie za bezpečnou investici, protože zachytávaly velkou část růstu ekonomiky – od maloobchodu, přes zábavu, až po chytré telefony – a zároveň měly silné bilance a obrovský rozsah, kterými odradily své soupeře. I dnes tvoří tato skupina více než 13 % tržní hodnoty indexu S&P 500, ale zdá se, že příběh FAANG je u konce.

— Patria.cz (@PatriaCZ) November 3, 2022

Příběh Mety je vystaven na rostoucí skepsi ohledně zaměření generálního ředitele Marka Zuckerberga na metaverzum a na změně názoru investorů na sliby společnosti o dlouhodobém růstu. „Investoři mají krizi důvěry v růst,“ domnívá se Gene Munster, spoluzakladatel Loup Ventures, technologické investiční firmy. Velcí technologičtí investoři přijímají myšlenku, že zpomalení „může trvat roky“.

Obavy investorů o Meta rostou už měsíce. V únoru utrpěla společnost nejhorší jednodenní propad ocenění v historii amerického akciového trhu a vymazala více než 251 miliard dolarů poté, co oznámila pokles denních aktivních uživatelů Facebooku.

Katalyzátorem říjnového propadu byl další ponurý report o výsledcích, který ukázal pokles příjmů. Ale kromě toho se Meta zavázala utratit ještě více na investice do technologického hardwaru, aby usnadnila svůj posun směrem k metaverzu. V komentáři pro analytiky Zuckerberg řekl, že společnost odvádí na metaversu vůdčí práce a že „je často potřeba několik verzí každého produktu, než se stane mainstreamem“.

Stále tu jsou ale dlouhodobí optimisté. Munster říká, zda sociální média učiní další krok mimo mobilní zařízení, bude zde schopno dominovat jen několik společností „a oni jsou jednou z nich“. Nicméně reakce akcionářů byla zatím jasná. Nechtějí hazardovat s další velkou sázkou, jejíž návratnost by mohla trvat roky, a chtějí lepší výkon hlavních značek sociálních médií. To je přístup založený na zdravém rozumu, který však nebyl na Big Tech vždy aplikován.

Netflix původně posílal DVD poštou, pak přešel na streamování, a nakonec se stal hollywoodský hráč konkurující Waltu Disney. Amazon prodával knihy, pak se z něj stal maloobchodní kolos, cloudový technolog a chytrý domácí reproduktor. Facebook byl stránkou pro vysokoškoláky, pak zpravodajským kanálem a poté se přeměnil v mobilní médium se zprávami, fotografiemi a videem.

„Facebook se ukázal jako úspěšná společnost, která začala s ničím a získala všechno,“ řekl Marshall Front, investiční ředitel Front Barnett Associates. „Otázka zní, zda to dokáže udělat znovu? A je tu hodně skepticismu."

Tato ostražitost může částečně pramenit z toho, jak spekulativní je metaverzum, zatímco se jádro stávajícího podnikání zpomaluje. Meta vykázala v letech 2013 až 2021 průměrný roční růst tržeb asi 42 %. V letošním roce se očekává, že tržby společnosti klesnou o 1 %, podle průměru odhadů analytiků sestavených agenturou Bloomberg. Ze strany TikToku čelí nelítostné konkurenci a obavám z toho, že inzerenti budou v možné recesi dále snižovat výdaje, což zasáhlo i další společnosti v oblasti sociálních médií - Snap letos klesl o 79 %.

Ztráta důvěry investorů však byla umocněna skokem úrokových sazeb poté, co se Fed pokouší udržet vysokou inflaci na uzdě. A právě rostoucí sazby mohou mít obzvláště silný dopad na technologické společnosti, protože jejich ocenění je založeno na příslibu větších zisků v budoucnosti. Pro určení současné hodnoty zisků, které mají být teprve dodány, se používá diskont pomocí úrokových sazeb. Čím vyšší jsou tedy sazby, tím menší je dnešní hodnota budoucích zisků. Obecněji řečeno, když jsou sazby vyšší, nemusí být investoři ochotni zaplatit tolik, aby vsadili na méně jisté, vzdálenější zisky.

Samozřejmě to není poprvé, co se ceny akcií technologických gigantů ocitly pod palbou. Na začátku pandemie v roce 2020 se propadly skoro se všemi ostatními tituly, načež se vyšplhaly do nových výšin a vyšly jako vítězi v uzamčené ekonomice. Také klesly, když Fed naposledy zvýšil úrokové sazby na konci roku 2018, což vyvolalo obavy z potenciální recese. A i tehdy během několika měsíců opět narostly.

Tento výprodej ale trvá už jedenáct měsíců a je jen málo známek, že jsme blízko konce. Inflaci se stále nepodařilo dostat pod kontrolu a představitelé Fedu naznačili, že nepoleví, dokud se ceny více neochladí. Valuace jsou levnější, ale kupující stále nelákají. Meta se několik let po první veřejné nabídce v roce 2012 obchodovala s více než 50násobkem předpokládaných zisků. Nyní je na devítinásobku, podobně jako výrobce spotřebičů Whirlpool.

Ke změně by mohlo dojít s posunem makroekonomiky, ale zatím jsou investoři ostražití. „Investoři se ptají, zda orientace na metaverzum zabránil společnosti vyčlenit ještě více kapitálu na jiné oblasti růstu,“ říká Scott Kessler, vedoucí globálního sektoru technologií v investičním výzkumu Third Bridge. "Udělali obrovský závazek a možná je příliš velký, příliš brzy."

Zdroj: Bloomberg