Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil... Vláda chce daň z neočekávaných zisků od roku 2023

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ráno se objevila vyjádření, podle kterých má být daň uvalena již na zisky roku 2022 a na tato slova reagovaly poklesem především akcie ČEZ.

Podle Stanjury vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Stanjura ale označil za bezpečnější cestu zavést účinnost daně od roku 2023. Příjmy z daně podle něj mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.

Podporu kvůli cenám energií bude moci čerpat více velkých firem

Podporu kvůli vysokým cenám energií bude moci čerpat více velkých firem, vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády toto oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podporu ale nezískají obory, u nichž se zvažuje daň z neočekávaných zisků, a podniky, na které se vztahuje zastropování cen elektřiny a plynu.

Program vznikl na základě takzvaného dočasného krizového rámce, který státům EU umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. Vláda jedná o jeho prodloužení do konce roku 2023. U energeticky náročných firem podle dosavadních informací bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Na program bylo připraveno 30 miliard korun.

Podpora se dosud měla týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, ale také zemědělství, rybářství či lesnictví.

Chaos kolem windfall daně - za letošek, od příštího roku, na tři nebo čtyři roky...

Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok, dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran. Toto dnes novinářům řekl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka a v této chvíli je to tedy neaktuální informace. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. K tomuto podání se po odpolední tiskové konferenci vrací ministr financí Stanjura.

"Rozhodlo o tom jednání K5 (lídrů pětikoaličních stran). Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já. Pokud tito lidé řeknou ´ano, je možné to aplikovat´, tak já jsem připraven to v hlasování podpořit," řekl novinářům z kraje dne o dani z mimořádných zisků za rok 2022 Jurečka.

Na vyslovené komentáře o možném zdanění již zisků let 2022 reagovaly na pražské burze poklesem především akcie energetiky ČEZ, které odepisovaly řádově 5 % u hladiny 732-734 Kč/akcie.

Vývoj akcií ČEZ online (Kč/akcie):



Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.

Ministr financí už dřív zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami. Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb, energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu. Například holding Orlen Unipetrol, který je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku, zaznamenal v letošním prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 71,1 procenta na 42,6 miliardy korun. Čistý zisk bank a spořitelen podle ČNB v prvním pololetí meziročně stoupl o 23,6 miliardy na 54,61 miliardy korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sklidil kritiku za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit. Zavedení takzvané windfall tax tento týden kritizovala Hospodářská komora ČR. Podle ní se zhorší předvídatelnost daňového systému. To může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory, uvedla komora.

Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.