Inflace zrychlila kvůli dražším energiím (Komentář)

Tuzemská inflace se v září překvapivě zvýšila, jak v meziměsíčním tak i meziročním vyjádření. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil ze 17,2 % na 18,0 %, což bylo nad očekáváním trhu (stagnace na 17,2 %) i naší prognózou (mírný pokles na 17,0 %).

Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září vzrostly v průměru o 0,8 % po předchozím růstu o 0,4 %. Po sezonním očištění meziměsíční inflace podle našeho odhadu zrychlila z 0,8 % na 1,4 %. Oproti srpnu se zvýšily především náklady související s bydlením (příspěvek 0,8 pb k sezonně neočištěné meziměsíční inflaci), které odrážely vyšší ceny energií. Ty podle údajů ČSÚ zdražily v průměru o 6,7 % (plyn byl meziměsíčně dražší o 15,2 %, elektřina o 3,6 %, tuhá paliva o 6,9 % a teplo a teplá voda o 0,8 %). Růst imputovaného nájemného činil 0,7 % m/m a skutečně placeného nájemného 0,3 %. Ceny potravin byly meziměsíčně vyšší pouze o 0,2 %, zatímco pohonné hmoty o 4 % zlevnily.

Vyšší náklady související s bydlením jsou s třetinovým podílem nadále hlavním zdrojem meziroční inflace. Tento podíl přitom mírně narůstá. Meziroční růst cen energií zrychlil ze srpnových 40,2 % na 48,8 %. Září tak přineslo oproti předchozím měsícům výraznější průsak vysokých velkoobchodních cen energií do těch spotřebitelských.

Ceny energií by však od října měla začít snižovat zavedená vládní opatření ve formě úsporného tarifu a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie. Jejich přímý dopad by podle našeho odhadu mohl v posledních třech měsících přispět ke snížení meziroční inflace v rozsahu jednoho až 2,5 procentního bodu. Samotný vývoj inflace jako takové ale bude záviset i na tom, kam až se budou posouvat ceny energií pro spotřebitele. Plánované cenové stropy by zatím neměly být omezující, když průměrné spotřebitelské ceny elektřiny a plynu jsou nyní, oproti výši vládou představených cenových stropů, pravděpodobně o 25 až 30 procent nižší. Více k tomuto tématu píšeme zde https://bit.ly/3yvsJny.