Inflace zrychlila kvůli dražším energiím (Analýza makroindikátorů)

Tuzemská inflace se v září překvapivě zvýšila, jak v meziměsíčním tak i meziročním vyjádření. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil ze 17,2 % na 18,0 %, což bylo nad očekáváním trhu (stagnace na 17,2 %) i naší prognózou (mírný pokles na 17,0 %). Ve srovnání s prognózou ČNB ze srpna byla však inflace, s ohledem na předchozí překvapení v opačném směru, stále nižší (centrální banka čekala 20,4 %).

Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září vzrostly v průměru o 0,8 % po předchozím růstu o 0,4 %. Po sezonním očištění meziměsíční inflace podle našeho odhadu zrychlila z 0,8 % na 1,4 %. Oproti srpnu se zvýšily především náklady související s bydlením (příspěvek 0,8 pb k sezonně neočištěné meziměsíční inflaci), které odrážely vyšší ceny energií. Ty podle údajů ČSÚ zdražily v průměru o 6,7 % (plyn byl meziměsíčně dražší o 15,2 %, elektřina o 3,6 %, tuhá paliva o 6,9 % a teplo a teplá voda o 0,8 %). Růst imputovaného nájemného činil 0,7 % m/m a skutečně placeného nájemného 0,3 %. Ceny potravin byly meziměsíčně vyšší pouze o 0,2 %, zatímco pohonné hmoty o 4 % zlevnily (to bylo v obou případech zhruba v souladu s tím, co jsme očekávali). Ceny zboží v průměru vzrostly o 1,5 % m/m, naopak ceny služeb byly o 0,3 % nižší.

Vyšší náklady související s bydlením jsou s třetinovým podílem nadále hlavním zdrojem meziroční inflace. Tento podíl přitom mírně narůstá. Meziroční růst cen energií zrychlil ze srpnových 40,2 % na 48,8 %. Září tak přineslo oproti předchozím měsícům výraznější průsak vysokých velkoobchodních cen energií do těch spotřebitelských. Růst váhově významného imputovaného nájemného naopak dále zpomalil, ze srpnových 18,0 % na 16,4 % y/y v září. Skutečně placené nájemné pak nadále pokračovalo v relativně umírněném růstu o zhruba 5 % y/y.

Ceny energií pro spotřebitele by však od října měla začít snižovat zavedená vládní opatření ve formě úsporného tarifu a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie. Jejich přímý dopad by podle našeho odhadu mohl v posledních třech měsících letošního roku přispět ke snížení meziroční inflace v rozsahu jednoho až 2,5 procentního bodu. Samotný vývoj inflace jako takové ale bude záviset i na tom, kam až se ceny energií pro spotřebitele budou posouvat. Plánované zastropování cen by zatím nemělo být omezující, když průměrné spotřebitelské ceny elektřiny a plynu jsou nyní oproti výši vládou představených cenových stropů pravděpodobně o 25 až 30 procent nižší. Více k tomuto tématu píšeme zde https://bit.ly/3yvsJny.