Příští velká věc v Indonésii? Modrá ekonomika!

10.10.2022 / 05:00 | Aktualizováno: 10.10.2022 / 05:05

Indonésie ještě ani nedokončila své předsednictví zemí G20 a již uvažuje nad tématy předsednictví uskupení ASEAN v příštím roce. Dle indonéského ministerstva pro místní rozvoj bude hlavním námětem modrá ekonomika. Indonésie jako námořní velmoc s vůbec největší světovou plochou moří se zaměří na post-kovidovou obnovu ekonomického bloku ASEAN skrze udržitelnou námořní ekonomiku. Příští obchodní příležitosti na indonéském trhu se tak budou soustředit kolem mořských biotechnologií, recyklací, ale i dopravy.

Dle zprávy OECD o Ekonomice oceánu v roce 2030 je oceán novým hospodářským odvětvím budoucnosti. Skrývá se v něm nesmírné přírodní
bohatství a velký potenciál k posílení hospodářského růstu, zaměstnanosti a inovací. Stále více je
uznávána jeho nezastupitelná role v řešení řady globálních problémů, s nimiž se bude naše planeta v
příštích desetiletích potýkat, od zabezpečení potravin a změny klimatu po dodávky energie, získávání
přírodních zdrojů a zlepšování zdravotní péče.

Námořní ekonomika zahrnuje průmyslová odvětví spjatá s moři a oceány (např. lodní doprava, rybářství, větrná energie na moři, mořská biotechnologie), ale také přírodní nerosty a ekosystémové služby včetně jejich chytrého řízení, a další služby vycházející z námořního vodstva, tj. vše kolem rybolovu, námořních tras, ale i vstřebávání CO2. V neposlední řadě je i polem pro vědecké výzkumy a porozumění biologie a ekologie lidstva.

Již v roce 2020 Indonéské ministerstvo pro místní rozvoj uveřejnilo Program modré ekonomiky, který cílil na zrychlení hospodářského růstu v jihovýchodní Asii. V loňském roce prosazovala Indonésie stejné téma na pracovní skupině fóra G20 v kontextu ekonomické transformace. Modrá ekonomika jako ústřední téma indonéského předsednictví ASEAN je jen další logický krok, který do značné míry staví na slibných makrodatech výnosnosti námořní ekonomiky. Potenciál námořní ekonomiky by se v příštích 20 letech měl téměř zdvojnásobit z původních 1,5 trilionů USD v roce 2010 na 2 triliony USD v roce 2030. Ekonomika, která vládne námořními zdroji, má šanci rozvíjet a uspět s inovacemi s vysokou přidanou hodnotou, díky čemuž právě námořní vodstva a oceány mohou přispět k dlouhodobému udržitelnému růstu, který závisí na optimalizované produktivitě s pomocí inovací. Indonésie tak v příštím roce bude investovat a pobízet zahraniční investice do průmyslů vycházejících z námořní ekonomiky, zejména těch, které v regionu dosud nejsou etablovány, tj. viz. tabulka.

Zavedená průmyslová odvětví související s blue economy	Priority rozvoje průmyslových odvětví souvisejících s blue economy
Rybolov a zpracování ryb a mořských plodů	*Mořská akvakultura*
Lodní doprava a přístavy	*Hlubinná a ultra hlubinná těžba ropy a plynu*
Loďařství a opravárenství	*Offshore větrné elektrárny*
Offshore oil&gas	*Mořská těžba v moři a na dně*
Pobřežní cestovní ruch	*Námořní bezpečnost a dohled*
Výzkum a vzdělávání	*Mořské biotechnologie*
Bagrování	*High-tech výrobky z mořských přírodnin*

Z jedné strany těžba a kapitalizace na stávajících zdrojích, z druhé strany efektivní ochrana mořských druhů se zvláštním důrazem na korály, i tam směřují priority Blue Economy Framework. V roce 2023 tak Indonésie bude více než kdy jindy zdůrazňovat nexus věda-byznys s ohledem na záchranu přírodního bohatství. Ztráty přírodního bohatství v jihovýchodní Asii v důsledku rybolovu v blízkosti korálových útesů činí přibližně 5,6 miliardy USD, kdy Indonésie nese většinu tohoto břímě. Nově tak budou indonéské úřady posuzovat firmy podle jejich indexu modré ekonomiky, tedy dopadu jejich byznysu na mořské přírodní zdroje, či přínosu rozvoji modré ekonomiky, která bude novým motorem indonéského hospodářství.