Maďarská centrální banka bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb (Ranní zpráva z finančního trhu)

Maďarská centrální banka na dnešním zasedání podle nás zvýší úrokové sazby o 75 bb. Konsensus finanční trhu pak hovoří o 100 bb. To by přitom neměl být konec, když do konce roku čekáme nárůst základní sazby na 14,50 % ze současných 11,75 %. Z ekonomických dat bude sledována zejména americká spotřebitelská důvěra za září. Ta by měla, stejně jako v srpnu, dále oživit. Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby by pak měly potvrdit přetrvávající poptávku po investičním zboží.

Americký spotřebitelský sentiment se dále oživil

Maďarská centrální banka (MNB) bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Viceguvernér MNB Barnabas Virag nedávno naznačil, že měnová rada zvažuje možnost zpomalení nebo ukončení cyklu zpřísňování měnové politiky. Virag tvrdil, že proinflační působení domácí poptávky se bude v budoucnu zmírňovat a že nedávné zvýšení sazeb a opatření ke stahování volné likvidity by měly působit na omezení inflačních tlaků. Na dnešním zasedání MNB bude také projednána a zveřejněna nová prognóza. Domníváme se, že to bude pro tamní měnovou radu příležitost zpomalit tempo zvyšování sazeb. Očekáváme tak, že dnes dojde ke zvýšení základní sazby o 75 bb a ve čtvrtek ve stejném rozsahu také ke zvýšení týdenní depozitní sazby, čímž by se obě dostaly na 12,50 %. Další dvě zvýšení o 75 bb čekáme v říjnu a listopadu, protože inflace pravděpodobně dále zrychlí, a poslední zvýšení o 50 bb v prosinci, čímž sazby dosáhnou 14,50 %. Ani tato úroveň zpřísnění však podle našeho názoru pravděpodobně nezabrání dalšímu oslabování forintu a nadále předpokládáme, že se jeho kurz do konce roku dostane k 430 HUF/EUR. Konsensus finančního trhu počítá na dnešním zasedání s ještě větším nárůstem úrokových sazeb, a to o 100 bb.

V USA bude sledován zejména zářijový vývoj spotřebitelské důvěry. Poté co v průběhu května až července indikátor od Conference Boardu klesal, v srpnu již došlo k jeho korekci, která pravděpodobně pokračovala i v průběhu září. My očekáváme nárůst indikátoru z 103,2 b. na 105,3 b. a s pokračujícím oživením sentimentu počítá i tržní konsensus. Výdaje domácností byly v předchozích měsících stále relativně robustní a zdá se, že inflace v USA již dosáhla svého vrcholu. Částečně již pravděpodobně také vyprchal prvotní silně negativní efekt války na Ukrajině. Zveřejněn bude i srpnový vývoj objednávek zboží dlouhodobé spotřeby. Ten by měl potvrdit pokračují růst poptávky po investičním zboží.

Důvěra v českou a německou ekonomiku dále klesla

Důvěra v tuzemskou ekonomiku byla v září nejnižší od března 2021. Šlo již o čtvrtý meziměsíční pokles v řadě. Po překvapivém srpnovém nárůstu se opět snížila důvěra spotřebitelů, která znovu prolomila historické minimum, když byla nejnižší od počátku sledování v roce 2003. Náladu domácností nadále zhoršuje především vysoká inflace spojená s rychlým růstem cen energií, a také vyšší míra ekonomické nejistoty daná rizikem recese. V poklesu čtvrtý měsíc za sebou pokračovala rovněž důvěra podnikatelů. Její úroveň však nebyla tak nízko jako u spotřebitelů, když odpovídala začátku loňského roku. Důvěra se meziměsíčně snížila v průmyslu, službách a obchodu, zatímco stavebnictví zaznamenalo nepatrný nárůst. Průmyslníci hůře hodnotili hlavně zahraniční poptávku a objem výroby.

Německý Ifo index podnikatelské důvěry pokračoval ve strmém poklesu. V září se snížil z 88,6 b. na 84,3 b., zatímco se čekalo 87,0 b. Oproti odhadům hlubší pokles zaznamenala jak složka hodnotící současnou hospodářskou situaci, tak i očekávání podnikatelů pro následujícího půl roku. Negativní vývoj předstihových indikátorů tak stále více podtrhuje hrozbu recese německé ekonomiky.

Americký dolar včera vůči euru mírně posílil, a to i přes jestřábí vyjádření předních představitelů ECB a s tím souvisejícího nárůstu evropských tržních sazeb. Christine Lagarde v Evropském parlamentu uvedla, že ECB bude během několika následujících zasedání pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby utlumila poptávkové tlaky a zabránila perzistentnímu nárůstu inflačních očekávání. Viceprezident ECB Luis de Guindos pak řekl, že vysoká inflace je pro evropskou ekonomiku aktuálně největším problémem. Ruku v ruce s tím investoři nadále zvyšovali sázky na další utahování měnové politiky ECB. Pro říjnové zasedání již plně očekávají v pořadí druhé zvýšení sazeb o 75 bb. Česká koruna oproti euru nezaznamenala významnější pohyby, když se po celý den obchodovala poblíž 24,64 CZK/EUR, kde zhruba včera otevírala. Ostře sledovanou měnou včera byla i britská libra, která dosáhla historicky nejslabší úrovně kolem 0,96 GBP/USD, když navázala na silný depreciační trend z konce minulého týdne. V průběhu dne však sílily spekulace ohledně možné reakce anglické centrální banky (BoE), které vedly ke korekci kurzu k 0,92 GBP/USD. Nepříznivý vliv na vývoj britské měny má připravovaný fiskální balíček nové premiérky Liz Truss, který by mohl zesílit již tak silné inflační tlaky, a ještě ztížit pozici tamní centrální banky.