Prezidentské volby v USA jdou do finále

Dnes nás čeká událost tohoto roku, prezidentské volby ve Spojených státech amerických. Tamní obyvatelé dnes v rámci tzv. super úterý rozhodnou, kdo se stane na další čtyři roky nejmocnějším politikem na planetě. Vrátí se do Bílého domu republikánský kandidát Donald Trump nebo se stane první prezidentkou v americké historii současná viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harris? V tuto chvíli nelze jednoznačně říci, kdo má do oválné pracovny blíže. Investoři a sázkové kanceláře mírně favorizují Donalda Trumpa, na druhé straně nejrůznější předvolební průzkumy spíše naznačovaly vítězství Kamaly Harrisové. Rozhodujícími by měly být výsledky v nerozhodnutých, tzv. swing státech, kterými jsou Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin. To ovšem neznamená, že nemůže dojít k překvapení ve státě, který se pravidelně formuje jako republikánský či demokratický. Konečné výsledky se pravděpodobně nedozvíme bezprostředně po uzavření volebních místností, jelikož podle některých odhadů již více než 70 milionů obyvatel odevzdalo hlas za použití předčasného či korespondenčního hlasování. V tomto případě je sčítání hlasů časově náročnější, na rozdíl od běžného hlasování, kdy s následným sčítáním pomáhá digitální technologie. Nervozita na finančních trzích tak do ohlášení oficiálních výsledků bude pravděpodobně přetrvávat.

Nelze opomenout, že kromě prezidenta volí Američané své zástupce také do Kongresu. Pokud by se jak Sněmovna reprezentantů, tak Senát, zabarvily do barvy vítězného kandidáta, ten by měl volnou cestu k naplnění svých předvolebních vizí. V případě rozdělení Kongresu na modrou a červenou část by budoucí prezident či prezidentka musel/a více hledat shodu na dalším směřování země. Výsledky bude pozorně sledovat i okolní svět včetně nás. Dopady na českou ekonomiku zvláště v případě vítězství Donalda Trumpa a ovládnutí Kongresu republikány mohou být významného charakteru, ať už v případě vývoje koruny, inflace, úrokových sazeb i samotného růstu tuzemského hospodářství.
Více v komentáři: https://investice.rb.cz/?c15003[key]=5317

Z dat může být dnes zajímavý americký PMI ve službách dle ISM, kdy se očekává jeho snížení v říjnu na 53,8 z 54,9 bodů, ale tento výsledek bude zastíněn výše zmíněnými prezidentskými volbami, na něž se budou upírat oči finančních trhů.

Pondělní den lze vykreslit jako klid před bouří. V první den tohoto super týdne byl nejzajímavějším údajem vývoj továrních objednávek ve Spojených státech amerických, které meziměsíčně v září klesly o 0,5 % zcela v souladu s očekáváním trhu. Tempo poklesu ale zpomalilo, když byl revidován srpnový meziměsíční pokles z -0,2 % na -0,8 %.

V Evropě byla upřesněna hodnota indexu nákupních manažerů (PMI) za říjen v Německu a eurozóně. V zemi našeho západního souseda došlo k mírné revizi směrem výše z 42,6 na 43,0 bodů, přičemž v září dosahoval hodnoty 40,6 bodů. Pro celou eurozónu byl výsledek jen nepatrně korigován z 45,9 na rovných 46 bodů a oproti září je tak vyšší přesně o 1 bod. Dále se index sentimentu mezi institucionálními analytiky a investory v eurozóně, tzv. Sentix, zlepšil z -13,8 v říjnu na -12,8 bodů, ale nadále se nachází hluboce pod historickým průměrem ukazujícím na pokračující skepsi ohledně výkonu ekonomiky eurozóny.

Akciové trhy zůstávají před americkými prezidentskými volbami v napětí, a tak není divu, že světové akciové tituly klesaly. Americký index S&P 500 včera ztratil 0,3 % a německý DAX pak necelých 0,6 %. Naopak pražská burza skončila v zelených číslech (+0,3 %). Koruna zůstává okolo hranice 25,33 EUR/CZK a nervózně vyhlíží rozuzlení za Atlantikem.

Autor: Martin Kron, analytik
Editor: Vít Mikušek, analytik