Rozhovor ministra Stanjury pro Seznam Zprávy - windfall tax se bude týkat energetiky, bank, rafinerií, distributorů PHM a zřejmě těžebních společností a přinese 80-100 mld. Kč

Rozhovor s ministrem financí pro Seznam Zprávy, 22.9.2022 (celý rozhovor si můžete poslechnout zde)

01:00 Schvalování rozpočtu na příští rok bude to v pondělí, na tento týden to nebylo plánované. Normálně by to bylo příští středu, ale je státní svátek, tak to bude o dva dny dřív, nic neodkládáme.

1:54 Teď probíhají finální jednání o deficitu v řádech jednotek miliard. Je to zhruba půl procenta výdajů rozpočtu. Zhruba 99,5 procenta je domluveno. Potřebujeme rozhodnout do pondělka o tom půl procentu, což je kolem deseti miliard výdajů.

3:00 Je tam mnoho neznámých, nikdo z expertů nedokáže říct, jaké budou ceny na jaře nebo v létě příštího roku, vycházíme z dat ze září 2022.

3:55 V tom letošním rozpočtu jsme nepočítali s nárůstem cen energií a valorizací důchodů, ke které došlo hned dvakrát. To nemohl v únoru nikdo
vědět, schválená byla jen jedna. Ale pro ten příští rok máme pomoc s vysokými cenami energií v návrhu rozpočtu. Nejen stropy cen energií, ale i další opatření. Například nebude platba za obnovitelné zdroje, počítáme s navýšením existenčního minima nebo příspěvků na bydlení.

5:50 Počítáme s mimořádnými příjmy, tedy windfall tax. Čekáme na společné evropské řešení, které se bude aplikovat do všech států včetně České republiky. Mělo by se schválit 30. září. Je tam i strop pro zdanění pro výrobce elektrické energie. Dneska v tom pracovním návrhu je 180 euro za megawatthodinu. Je tam podmínka, která nám vyhovuje, že takto získané peníze může země použít pouze na mimořádné výdaje státního rozpočtu.

7:30 Očekáváme, že doplníme to národní řešení. Tam bude určena minimální hranice toho dodatečného zdanění plus rozšíření odvětví, na která by to mohlo dopadnout.

8:00 Nemusíme tedy spěchat. Jsou tam právní detaily, které nejsou úplně jednoduché, na té evropské úrovni se mluví o retroaktivitě. Je to velmi komplikovaná otázka. Řeší to tedy právní experti. – Jakých odvětví se to dotkne, už víte? – Ano, energetika, banky, rafinerie, distributoři pohonných hmot a zřejmě těžební společnosti.

8:50 Kolik stát z těchto mimořádných výdajů získá peněz? – Musíme to rozdělit na dvě skupiny, tou první jen windfall tax, ta druhá je na evropské úrovni pracovně nazývána jako solidární příspěvek. Budou to vysoké desítky miliard, kdybych to měl odhadnout, tak můžeme počítat asi s 80 až 100 miliardami pro příští rok. A všechno to bude použito na ty kompenzace.

9:20 Podle šéfa České spořitelny by se zdanění bank rovnalo znárodnění. – Mě to překvapuje, my máme mezinárodní srovnání. Ten problém je evidentně v tom, že banky nabízejí daleko menší úroky našim vkladatelům, tedy těm, kteří spoří, než za kolik peníze ukládají u České národní banky. A tam vzniká ten mimořádný zisk. A já ta slova nepovažuju za šťastná, snažíme se celou dobu s bankami vyjednávat, zatím to moc nejde. Řekněme si to otevřeně, banky nabízejí státu půjčky. To se nedá srovnat s příjmy ze zdanění. Nejsem skeptický, ale nemůže to být jednostranně výhodná dohoda.

21:25 Je to mnohem lepší než sektorová daň, která by dopadla na všechny v tom sektoru, ale naše řešení nepadá na všechny, a ještě je tam nějaký kvalifikační předpoklad. Nebudeme dodaňovat malé subjekty například. Jsem také velmi skeptický k tomu, že ta sektorová daň by se někdy zrušila. Kdežto ta windfall tax bude, dokud nepominou mimořádní okolnosti, pak se zruší.

12:40 Pro mě není žádná částka dostatečně malá, abych o tu úsporu nestál. Ale úspory v řádech desítek miliard jsou politicky opravdu složité, to je zásah do základních systémů. Máme tu zkušenost sami z naší minulé vlády, ta shoda musí být vyšší než jenom u vládních stran. Pro ten systém je někdy lepší nedělat žádnou změnu, než aby to další vláda za dva roky zrušila.

14:20 Národní rozpočtová rada ale volá po nějaké konsolidaci mandatorních výdajů. V tomto období se třeba k penzijní nebo daňové reformě nechystáte? – Budeme se opravdu snažit ten kompromis, tu dohodu najít. A víme, že to nebude třeba řešení, které bychom si představovali my jako ODS.

15:20 Opravdu to zastropování cen pomůže těm nejpotřebnějším? Odborníci to kritizují. – Ta cena není tak nízká, aby někdo mohl plýtvat. Není populistická. Už letos vidíme výraznou úsporu ve spotřebě, u plynu je to o 15 procent. Samozřejmě důvod je jasný, vysoké ceny. My, když říkáme, že to zastropujeme od 1. ledna, tak to neznamená, že to do šesti měsíců nezměníme, když to nebude fungovat. Nikdo nemůže znát komplexní řešení této situace. Pokud to někdo tvrdí, tak lže. Nemají ho ani jiné země. V každé zemi najdete různá opatření.

17:40 Domácnosti budou šetřit, protože je k tomu žene ta cena, o tom jsem přesvědčen. Samozřejmě ne všechny. Pro ty nejpotřebnější, kterým to nemusí stačit, je připravený sociální systém. Ty stropy jsou takové, aby to bylo motivační a nutilo to lidi šetřit. Některým domácnostem to ale nemusí stačit, proto jsme upravili normativy na bydlení, hlavně se speciálním důrazem na jednočlenné a dvoučlenné domácnosti.

19:20 Budou komunální volby vysvědčením pro vládu? – Já myslím, že ne. Vysvědčením pro vládu budou příští sněmovní volby. Možná trochu víc než ty komunální volby budou krajské. Máme 6 250 obcí, v tisíci z nich je asi jedna kandidátka, tam jsou výsledky voleb známé. A myslím, že jinak voliči budou vybírat ty, u kterých si myslí, že budou dobře spravovat jejich město nebo obec. Čím větší město, tím větší vliv má ta celostátní politika. Čím menší město nebo obec, tím tam ti lidé kandidáty většinou víc znají. Vybírají si podle toho. Takže to nebude žádné referendum o vládě. Na co má vliv celostátní politika, tak na volby do Senátu v těch 27 okrscích.