Slovensko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Veřejná doprava a dopravní infrastruktura jsou zatížené velkým investičním dluhem. Zastaralý vozový park vyžaduje obnovu a roste tlak na jeho ekologizaci. Nadále bude mít země zájem o trolejbusy, elektrické i vodíkové autobusy, neboť každá veřejná zakázka na nový vozový park musí obsahovat podíl ekologických vozidel. Do roku 2026 by mělo být 48 % autobusů i trolejbusů ekologických. Bratislavský dopravní podnik plánuje nakoupit hybridní trolejbusy s bateriemi, elektrické autobusy a autobusy využívající biopaliva.

Aktuálně je na Slovensku otevřených 766 km dálnic a rychlostních silnic. Výstavba dálniční a silniční infrastruktury na Slovensku je financována z velké části z eurofondů. Dlouhodobou hlavní vládní prioritou je dokončení zbývajících úseků dálnice D1 z Bratislavy do Košic. K dalším prioritám patří obchvaty měst Levice a Šaľa, dokončení dálnice D3 (Žilina - polská hranice), výstavba některých úseků rychlostních silnic R2 (obchvat Košic), R4 (obchvat Prešova), rekonstrukce 1 323 km silnic první třídy, modernizace 485 silničních mostů, investice do inteligentního systému řízení dopravy (digitální dopravní značky).

ČR a SR považují za prioritu v budování dopravní infrastruktury zrychlení a rozšíření silničního spojení mezi Zlínem a Púchovem a rovněž mezi Třincem a Žilinou. Možnosti českého exportu jsou v přípravné fázi, projekčních činnostech i realizačních pracích.

V havarijním nebo nevyhovujícím stavu jsou na Slovensku stovky mostů a více než tisíc kilometrů silnic 1. třídy. Dle předběžných odhadů Slovenské správy silnic (SSC) si opravy všech nevyhovujících silničních mostů v zemi vyžádají náklady ve výši 30 mil. EUR (735 mil. CZK) ročně po dobu 10 let, celkem tedy 300 mil. EUR (7,35 mld. CZK). Mezi prvními budou rekonstruovány mosty v Oravské Jasenici a v obci Vištuk v okrese Pezinok. V současnosti se připravuje příslušná projektová dokumentace. Kromě problémů s finančním zabezpečením údržby a opravy mostů zápasí Slovensko rovněž s nedostatkem fundovaných odborníků v této oblasti. Díky neodborným postupům byly v mnoha případech finanční prostředky investovány do oprav neefektivně a neřešila se tak samotná podstatu problému.

Havarijní a v mnoha případech doslova životu nebezpečný stav silničních mostů na Slovensku přiměl Ministerstvo dopravy a výstavby SR ke změně dosavadní, poměrně složité koncepce spravování a řízení silnic na Slovensku. Podle vzoru České republiky se slovenské ministerstvo zabývá možností vytvoření Fondu dopravní infrastruktury.

Připravovaná rozsáhlá, nicméně nezbytná oprava nebo případně rekonstrukce mostů na Slovensku může být významnou příležitostí pro české firmy z oblasti stavebních konstrukcí a mostů, ale i pro odborníky v oblasti projektové dokumentace příslušných rekonstrukcí a oprav mostů. V České republice existuje několik firem, které mají s opravami a rekonstrukcí silničních mostů bohaté zkušenosti, a mohly by tak své know-how nabídnout rovněž při obnově mostů na Slovensku.

V oblasti říční dopravy je vládní prioritou projekt Dunajbus. Jedná se o osobní lodní kyvadlovou dopravu po řece Dunaj mezi Bratislavou a Šamorínem. Projekt v hodnotě 40 mil. EUR (980 mil. CZK) zahrnuje dodávku 5 lodí na elektrický pohon s kapacitou 125 pasažérů a výstavbu 2 rychlonabíjecích stanic a nástupních mol.

Vzhledem k velmi nízkému počtu elektrifikovaných tratí na Slovensku je prioritou postupné rozšiřování těchto tratí a s tím související nezbytná modernizace vozového parku. Na jeho obnově se již významně podílí čeští výrobci kolejových vozidel. Země chce také dále liberalizovat dopravu, vedle obnovy vozového parku v silniční i železniční dopravě se naskýtají příležitosti pro vstup soukromých dopravců. Železniční doprava je dlouhodobě podfinancovaná. Železnice Slovenské republiky odhaduje investiční dluh na železniční infrastruktuře na 15 mld. EUR.

Celková délka železničních tratí na Slovensku dosahuje 3 623 km, přičemž až 35 % tratí je problémových a 56 % tratí není elektrifikovaných. Železniční doprava je dlouhodobě podfinancovaným sektorem. Správce infrastruktury Železnice Slovenské republiky (ŽSR) odhaduje investiční dluh na železniční infrastruktuře na 15 mld. EUR (367,5 mld. CZK). ŽSR připravuje rozsáhlou modernizaci železniční infrastruktury, přičemž chce modernizovat kolejové tratě, zabezpečovací zařízení či výhybky.

Mezi hlavní vládní priority v oblasti železniční infrastruktury patří zvýšení rychlosti na trati Čadca – hranice s ČR z 80 km/hod. na 120 km/hod., posílení tratě Bratislava - Košice, modernizace železničních uzlů Žilina a Bratislava a elektrifikace tratí. Státní společnost Železnice Slovenské republiky plánuje modernizovat zabezpečovací zařízení, železniční svršek, koleje, výhybky a nástupiště.

Národní železniční dopravce Železniční společnost Slovensko (ŽSSK) momentálně realizuje největší modernizaci vozového parku v historii. Průměrné stáří vozů ŽSSK je 21 let. ŽSSK bude nakupovat elektrické jednotky, dieselové motorové jednotky a osobní vozy. Do konce roku 2022 plánuje ŽSSK postupně zprovoznit 52 nových vlakových jednotek a vozidel za 276 mil. EUR (6,762 mld. CZK) bez DPH. Nové vlaky pro regionální dopravu budou financované z eurofondů. ŽSSK také připravuje výstavbu center na údržbu regionálních vlaků (Nové Zámky, Zvolen, Humenné) v celkové hodnotě 100 mil. EUR (2,45 mld. CZK).

Modernizace tratí proběhne především v severní části Slovenska a na přípojkách na státní hranici. Velká investice v nejbližších letech bude směřovat do modernizace železniční stanice Žilina a úseku Žilina – Varín. Projekt zahrnuje nové kolejnice, trakční vedení, automatizované výhybky, informační systém a prodloužení nástupišť. ŽSR již zahájila modernizaci tratě Bratislava – Kúty. Má jít o jediný úsek na Slovensku, kde vlaky budou jezdit rychlostí 200 km/hod. Připravuje se také projekt zdvojkolejnění, zvýšení rychlosti a elektrifikace tratě Bratislava – Komárno. Ten zahrnuje například výstavbu nových nástupišť s mimoúrovňovým přístupem, výhybní, instalaci trakčního vedení
a automatizovaných výhybek.

Výhledovým železničním megaprojektem je výstavba 375 km dlouhé širokorozchodné trati z Košic na hranici s Rakouskem v hodnotě 6 mld. EUR (147 mld. CZK). Cílem projektu je ukončit překládku zboží na východním Slovensku. Vlaky na nové trati budou jezdit rychlostí 140 km za hodinu. Na Slovensku jezdí tramvaje v Bratislavě a v Košicích. Jejich obnova proběhla v uplynulých 6 letech. Bratislavský dopravní podnik uvažuje o nákupu dalších 40 tramvají v příštích 3 letech a rovněž o výměně tramvajových kolejí. O výstavbě tramvajové tratě se uvažuje také v Žilině.

Slovensko spotřebovává asi o 10 % více elektřiny, než vyrábí. V elektroenergetice patří mezi příležitosti zvýšení kapacity přeshraniční přenosové soustavy kvůli plánovanému spuštění nových reaktorů v jaderné elektrárně v Mochovcích. Potenciál představuje výstavba bateriových úložišť elektrické energie či instalace zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie (větrné parky, solární elektrárny) a výroba vodíku s pomocí přebytkové elektřiny z jaderných elektráren. Příležitosti nabízí budování nabíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny, budování inteligentních řešení (automatizace, big data, smart sítě). Sanace regionu Horní Nitra po skončení těžby uhlí v roce 2023 nabízí příležitosti v projektech spojených s využitím geotermální energie.

Po plánovaném spuštění 4. bloku v jaderné elektrárně Mochovce v roce 2023 bude výroba elektřiny vyšší než spotřeba cca o 5-10 % a Slovensko se stane čistým exportérem elektřiny. V elektroenergetice patří mezi příležitosti zvýšení kapacity přeshraniční sítě do ČR, Maďarska a na Ukrajinu. Jedná se o výstavbu nových rozvoden 400 kV a transformátorů 400/110 kV či modernizaci rozvoden 400 kV. Potenciál představuje výroba vodíku s pomocí přebytkové elektřiny z jaderných elektráren, výstavba bateriových úložišť elektrické energie či instalace zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie (větrné parky, solární elektrárny).

U přeshraniční elektrické přenosové soustavy směrem do ČR se do roku 2024 plánuje modernizace nadzemního vedení 400 kV Varín - Nošovice. Cílem je zvýšení přenosové schopnosti. Půjde o komplexní výměnu vodičů, zemnících lan, izolátorů a stožárových konstrukcí. V delším časovém horizontu se plánuje výstavba nového nadzemního vedení 400 kV Otrokovice - Ladce. U projektů na Slovensku se jedná o výstavu nových rozvoden 400 kV a transformátorů 400/110 kV či modernizaci rozvoden 400 kV.

Příležitosti nabízí budování nabíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny, budování inteligentních řešení (automatizace, big data, smart sítě). Transformace regionu Horní Nitra po skončení těžby uhlí v roce 2023 nabízí příležitosti v projektech spojených s využitím geotermální energie.

Slovensko je velmi rozvinutou zemí z hlediska plynárenské infrastruktury a má druhou nejhustší síť v Evropě po Nizozemsku. V plynárenství nabízí příležitosti přeměna části tranzitní plynárenské sítě na přepravu vodíku, rekonstrukce plynovodů a další pozemní infrastruktury či výstavba zařízení na zpracování bioodpadu a výrobu bioplynu.

V plynárenství se v současné době realizuje studie proveditelnosti pro plynovod Eastring, který propojí Slovensko s Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem. Obousměrný plynovod získal status tzv. projektu společného zájmu a je významně financován Evropskou unií. Další příležitosti v plynárenství nabízí výstavba komunálních bioplynových stanic, rekonstrukce plynovodů a pozemní infrastruktury státní společnosti SPP - distribuce.

Do slovenského energetického mixu má do roku 2030 postupně přispět rovněž dalších 500 MW z větrné energie. Toto navýšení představuje nainstalování 100 až 150 nových větrných turbín.

Kromě rozšiřování poměrně již dobře zavedených fotovoltaických parků je novinkou rozhodnutí slovenské vlády o výrazné podpoře výstavby větrných elektráren.

Potenciál pro výrobu elektřiny mají bohaté zdroje geotermální energie na velké části území Slovenska. Dosud není v zemi žádná geotermální elektrárna. Tato energie je využitelná jak ve formě tepelné energie na topení, tak i na výrobu elektrické energie. Potenciál geotermální energie při dekarbonizaci teplárenství by mohl být podstatně výrazněji využíván právě v souvislosti se zdejším rozvinutým centrálním vytápěním. Projekty a realizace co nejefektivnějšího využití tohoto jedinečného energetického zdroje mohou být vhodnou příležitostí i pro české firmy a to jak z oblasti hlubinných vrtů, tak i z oblasti energetiky.

V teplárenství patří mezi příležitosti výstavba moderní teplárny v elektrárně Nováky u Prievidze na spalování zemního plynu a dřevní štěpky a využití zdrojů geotermální energie pro dodávky tepla. Příležitosti nabízí vyhledávání a průzkum nových zdrojů geotermální energie (Košická kotlina), budování hloubkových vrtů a výstavba teplovodů.

Příležitosti pro české firmy nabízí také energetické využití a zhodnocování komunálního odpadu, zlepšování energetické hospodárnosti budov (např. zateplování, kotle na biomasu, fotovoltaické panely, sluneční kolektory, tepelná čerpadla, úsporná svítidla) s odhadovanými náklady 5,85 mld. EUR (143,32 mld. CZK) v následujících 10 letech. Ve veřejném prostoru půjde dále o výměnu veřejného osvětlení ve městech a obcích za 600 mil. EUR (14,7 mld. CZK) nebo podporu „zelených“ veřejných zakázek. Na Slovensku pokračuje rovněž projekt Zelená domácnostem na financování podpory instalace obnovitelných zdrojů energie.

Nová obranná strategie počítá s tím, že v následujících deseti letech země investuje do modernizace armády téměř 9 mld. EUR. Modernizace techniky a infrastruktury se budou rozvíjet současně, protože jsou navzájem provázané. Na základě konceptu dlouhodobých nákupů ministerstva obrany až do roku 2035 se budou nakupovat zejména větší a menší obrněné transportéry, dělostřelecké systémy, ruční zbraně či nákladní auta. Slovensko a Česko mají zájem o užší spolupráci svých armád a sjednocení výzbroje pro zvýšení vzájemné součinnosti a bojových schopností.

Současný stav v armádě charakterizuje zastaralost výzbroje, techniky, materiálu i komunikačních a informačních systémů. Na základě závazků vůči NATO musí Slovensko dobudovat těžkou mechanizovanou brigádu. Slovensko čekají masivní investice do obrany, Ministerstvo obrany SR plánuje v průběhu následujících 10 let investovat do modernizace armády téměř 9 mld. EUR (228 mld. CZK). Výdaje na obranu mají dosáhnout požadovaná 2 % HDP v roce 2024 a Slovensko chce zvýšit výdaje na obranný výzkum. Připravuje významné projekty na modernizaci pozemních sil a podzvukového letectva, které představují výraznou příležitost pro uplatnění produktů české provenience, jako jsou např. podzvukové letouny, nákladní vozidla, ruční palné zbraně, ale i celá řada dalších. Úspěšná spolupráce v obranném průmyslu probíhá při výrobě ručních zbraní a munice. Značný potenciál má rovněž budoucí spolupráce ve výrobě, opravách, servisu a delaboraci vojenské techniky, výrobě zbraní, munice nebo vývoji a výrobě rádiových navigačních systémů.

Česká republika vnímá Slovenskou republiku jako klíčového partnera pro spolupráci v obranném a bezpečnostním sektoru a má zájem nadále rozvíjet spolupráci na bilaterálních projektech i projektech v rámci NATO, EU a V4. Spolupráce mezi českým a slovenským obranným průmyslem probíhá nepřetržitě, a to i v rámci oborových asociací.

Obranný průmysl má klíčový potenciál. ČR i SR mají tradiční podniky obranného průmyslu a mimořádný know-how. Společně mohou být obě země konkurenceschopné na globální úrovni. Potřebují získat nové trhy a vytvářet nová pracovní místa. Trhy v obou zemích jsou malé a mezinárodní konkurence silná. Perspektivní spolupráce českých a slovenských firem se tak nabízí při zapojení obou rezortů a domácích průmyslů do strategických akvizičních projektů a koordinovaném postupu ve společných projektech v rámci Evropského obranného fondu (European Defence Fund). Fond nabízí granty na společný výzkum inovativních obranných technologií a produktů a pobídky ke spolupráci na společném vývoji a akvizicích obranného materiálu a technologií. Evropský obranný fond by měl přispívat ročně částkou 5,5 mld. EUR (134,75 mld. CZK) na posílení obranyschopnosti EU.

Slovenské ozbrojené síly oceňují vysokou technologickou úroveň českých produktů. Přezbrojování ozbrojených složek na Slovensku probíhá průběžně. České firmy by se měly účastnit veřejných soutěží na dodávky zboží a služeb pro slovenský obranný průmysl a více v této oblasti využívat spolupráci se slovenskými firmami.

Produkce potravin na Slovensku je nízká, podíl domácích potravin v maloobchodě dosahuje pouze 40 % a počet zaměstnanců v zemědělství i v potravinářství každoročně klesá. Zhruba 60 % potravin se dováží. Země nabízí velké příležitosti při budování jatek, mrazíren, konzerváren, zavlažovacích zařízení a zpracovatelských kapacit pro zeleninu a ovoce. Na Slovensku je nedostatek zpracovatelských kapacit pro maso, zeleninu i ovoce a ty existující potřebují modernizaci. Konzervárenský průmysl téměř zmizel.

V současnosti se zemědělsky využívá přibližně 50 % rozlohy Slovenska. Celková rozloha orné půdy na Slovensku dosahuje 1,73 milionů hektarů, avšak pouze 52 tisíc hektarů se zavlažuje. Více než 80 % půdy je v rukou soukromých vlastníků a církví. Zhruba 20 % půdy spravuje stát prostřednictvím Slovenského pozemkového fondu. Na ekologické farmy připadá zhruba 3 % orné půdy. Počet zaměstnanců v zemědělství i v potravinářském průmyslu každoročně klesá a dosahuje 32 tisíc lidí, což představuje 4 % všech zaměstnanců.

Produkce slovenských potravin je velmi nízká. Jejich podíl v domácím maloobchodě dosahuje 40 %. Nejnižší podíl mají jedlé oleje (17 %), balené maso (26 %) a zpracovaná zelenina (26 %). Zhruba 60 % potravin se musí dovážet, každý den směřuje na Slovensko 800 kamionů s potravinami. Záporné saldo zahraničního obchodu v zemědělství a potravinářství každoročně roste, přičemž v roce 2020 dosáhlo 1,7 mld. EUR (41,65 mld. CZK).

V živočišné výrobě dlouhodobě klesají především stavy prasat a hovězího dobytka. Produkce mléka na Slovensku nadále klesá. Ačkoliv se prvovýrobcům mléka daří neustále zvyšovat množství mléka, které nadojí od jedné dojnice, problémem jsou nadále klesající počty zvířat. Meziročně se počet dojnic snížil o 4 tisíce kusů. Soběstačnost u produkce vepřového masa dosahuje pouze 50 %, u drůbežího masa 84 % a u produkce mléka 88 %.

Na Slovensku se pěstují hlavně obiloviny a olejniny, které tvoří 40 % zemědělské produkce, přičemž průměr v EU je 15 %. Na druhé straně Slovensko zaostává v pěstování zeleniny a ovoce a také v živočišné výrobě, kde je závislé na dovozu.

Ministerstvo zemědělství chce od roku 2023 nastavit dotace tak, aby to slovenské zemědělce více motivovalo k modernizaci výroby, pěstování náročnějších plodin, zaměstnávání většího počtu lidí a aby se více starali o přírodu a venkov. Dotace do zemědělství na období 2023 až 2027 budou zhruba stejné, jako byly v roce 2014 až 2020, ale změní se jejich struktura a rozdělení finančních prostředků. Slovensko bude ve strategickém plánu výrazněji směrovat podporu na malé a střední farmy, neboť tyto farmy mají vysokou přidanou hodnotu.

Slovensko nezbytně potřebuje investice do prvovýroby a zpracování mléka. Stav v oblasti mléčného sektoru je alarmující a dokonce hrozí, že nebude produkovat a zpracovávat mléko i po roce 2028. Modernizace prvovýrobců a zpracovatelů mléka je poslední šancí pro záchranu slovenského mlékárenství.

Na Slovensku rovněž chybějí stáje pro dobytek, ovocné sady, zelinářské farmy i zpracovatelské kapacity (jatka, konzervárny, mrazírny). Příležitosti pro české firmy existují také při budování a modernizaci zavlažovacích systémů, zpracovatelských kapacit a dodávkách masa, masných výrobků, konzervované a mražené zeleniny a ovoce. Příležitosti se nabízí rovněž při výstavbě kafilérií, které mohou zpracovávat bio odpad.

Zahraniční potraviny z ekonomicky vyspělejších zemí EU (např. Německo, Rakousko) jsou však kritizovány kvůli horší kvalitě stejných potravin na Slovensku než v domovských zemích. Potenciál pro export potravin z ČR na Slovensku nadále existuje, např. u mléčných výrobků, uzenin, masa

a zpracovaných masných výrobků, cukrovinek, vína z hroznů, regionálních piv či ovocných šťáv. Trvale žádoucími českými mlékárenskými produkty na slovenském trhu jsou vedle mléka zejména tvaroh a máslo.

Slovenská vláda si ve svém Plánu obnovy a odolnosti stanovila jako jednu ze svých reformních priorit digitální transformaci jednotlivých odvětví ekonomiky a vyčlenila na ni celkem 615 mil. EUR. Půjde především o transformaci stávajícího průmyslu na průmysl 4.0, který se má stát motorem slovenského ekonomického růstu. Klíčová je automatizace výroby a výměna dat ve výrobních procesech. Přispět k tomu mají jak soukromé, tak i veřejné investice do nových technologií. Slovensko se připravuje rovněž na vytvoření nové dynamické datové ekonomiky, která by měla vytvořit dostatečný prostor pro vznik nových inovativních řešení.

Digitalizace je pro Slovensko velkou výzvou a zároveň i příležitostí nejen pro zdejší firmy, ale zejména v případech přeshraničních projektů rovněž pro české firmy.

Na digitalizaci Slovenska bylo z Plánu obnovy a odolnosti vyčleněno celkem 615 mil. EUR (15,3 mld. CZK). Z této částky je na rozvoj digitální ekonomiky vyčleněno 183 mil. EUR (4,5 mld. CZK) a z toho na přeshraniční evropské projekty zaměřené na budování digitální ekonomiky je určeno 104 mil. EUR (2,6 mld. CZK). Právě přeshraniční projekty jsou příležitostí pro české podnikatelské subjekty.

Digitální transformace a posun směrem k průmyslu orientovanému na inovace a technologie představují značný potenciál stát se skutečným motorem ekonomického růstu Slovenska. Realizace Plánu obnovy a odolnosti předpokládá, že Slovensko se přeorientuje z klasické průmyslové výroby právě na digitální úroveň hospodářství. Klasické odvětvové členění hospodářství se bude postupně ztrácet a bude posilovat právě interdisciplinární a meziodvětvový charakter hospodářství. Slovenská ekonomika k tomu bude využívat dostupný technologický potenciál a současně umožní zvýšit příliv soukromých i veřejných investic do progresivních technologií, jako jsou např. umělá inteligence (AI), internet věcí (IoT), vysoce výkonná výpočetní technika (HPC), 5G sítě nebo decentralizace databáze a jejich výměna. Digitální transformace jako nová průmyslová revoluce dává celou řadu příležitostí rovněž českým firmám ke změnám a úpravám ve vzájemných obchodních vztazích pomocí nově vyvíjených technologií.

Z Plánu obnovy a odolnosti Slovenska dále vyplývá, že pro dosažení těchto priorit musí Slovensko především vytvořit příležitosti pro implementaci uvedených nových technologií, zapojit se do celoevropských pilotních projektů a zejména připravit zavedení technologie 5G.

Cílená digitální transformace však bude možná pouze v případě existence dostatečně robustní, bezpečné a funkční komunikační infrastruktury, která umožní trvalou propojitelnost všech systémů, jejich vzájemnou komunikaci a efektivní řízení a dohled. Při výstavbě sítí elektronických komunikací jde o naplňování politiky státu, EU a veřejného zájmu. Proto musí být nastavená transparentnost
a jednotnost do povolovacích procesů ve výstavbě a územním plánování, kategorizace staveb a nastavení pozitivních regulačních přístupů, které pomohou vytvořit podmínky pro akceleraci investic do optických vláken a zajistí pokrytí celého Slovenska.

Potřebné bude vytvořit rovněž podmínky pro efektivní spolupráci telekomunikačních firem při výstavbě infrastruktury. Digitální inovace a technologický pokrok od základu mění i fungování finančního sektoru. V tomto směru bude potřebné zachování stability finančního sektoru a vytvoření příznivých dynamických podmínek pro digitální transformaci slovenského finančního sektoru.

Digitální ekonomika se již stává součástí obchodních trhů, přičemž trendy v oblasti technologií se dynamicky mění. Spolu s technologiemi se mění byznys i firmy, což přináší příležitosti rovněž pro české firmy v této oblasti. Slovensko má zájem čerpat ze zkušeností ČR na cestě k digitální transformaci. I to je jedna z příležitostí uplatnění se českých firem v této oblasti. Jistou obdobou, která zde, právě na základě českého vývozu know-how zaznamenala značný úspěch, byl tzv. krizový management.